Vergleichen
Ésaïe 26
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Ésaïe
Kapitel 26
1
En ce jour-là sera chanté ce cantique dans le pays de Juda: Nous avons une ville forte: il a mis le salut pour murailles et pour remparts.
2
Ouvrez les portes, et qu'elle entre, la nation juste qui garde la fidélité!
3
Tu garderas dans une paix parfaite l'esprit qui s'appuie sur toi, car il se confie en toi.
4
Confiez-vous en l'Éternel, à tout jamais; car en Jah, Jéhovah, est le rocher des siècles.
5
Car il abat ceux qui habitent en haut; il abaisse la ville haut élevée, il l'abaisse jusqu'en terre, il la fait descendre jusque dans la poussière:
6
le pied la foulera, les pieds des affligés, les pas des misérables.
7
Le chemin du juste est la droiture. Toi qui es droit, tu aplanis le sentier du juste.
8
Oui, dans le chemin de tes jugements, ô Éternel, nous t'avons attendu; le désir de notre âme est après ton nom et après ton souvenir.
9
Mon âme te désire de nuit; oui, mon esprit, au dedans de moi, te cherche diligemment; car, lorsque tes jugements sont sur la terre, les habitants du monde apprennent la justice.
10
Si l'on use de grâce envers le méchant, il n'apprend pas la justice; dans le pays de la droiture il fait le mal, et il ne voit pas la majesté de l'Éternel.
11
O Éternel, ta main est élevée, mais ils ne voient point; mais ils verront ta jalousie pour le peuple et seront honteux. Oui, le feu qui attend tes adversaires les dévorera.
12
Éternel, tu établiras la paix pour nous; car aussi toutes nos œuvres tu les as opérées pour nous.
13
Éternel, notre Dieu, d'autres seigneurs que toi ont dominé sur nous: par toi seul nous ferons mention de ton nom.
14
Les morts ne vivront pas, les trépassés ne se relèveront pas; car tu les as visités, et tu les as exterminés, et tu as détruit toute mémoire d'eux.
15
Tu as augmenté la nation, ô Éternel; tu as été glorifié: tu as augmenté la nation, tu l'avais éloignée jusqu'à tous les bouts de la terre.
16
Éternel, dans la détresse ils t'ont cherché; ils ont épanché leur prière à voix basse, lorsque tu les as châtiés.
17
Comme une femme enceinte, près d'enfanter, est dans les douleurs et crie dans ses peines, ainsi nous avons été devant toi, ô Éternel:
18
nous avons conçu, nous avons été dans les douleurs, nous avons comme enfanté du vent; nous n'avons pas opéré le salut du pays, et les habitants du monde ne sont pas tombés…
19
Tes morts vivront, mes corps morts se relèveront. Réveillez-vous et exultez avec chant de triomphe, vous qui habitez dans la poussière; car ta rosée est la rosée de l'aurore, et la terre jettera dehors les trépassés.
20
Viens, mon peuple, entre dans tes chambres et ferme tes portes sur toi; cache-toi pour un petit moment, jusqu'à ce que l'indignation soit passée.
21
Car voici, l'Éternel sort de son lieu pour visiter l'iniquité des habitants de la terre sur eux, et la terre révélera son sang, et ne cachera plus ses tués.
Izajáš
Kapitel 26
1
V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
2
Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
3
Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
4
Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
5
Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
6
Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
7
Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
8
Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
9
Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
10
Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
11
Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
12
Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
13
Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
14
Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
15
Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
16
Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
17
Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
18
Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
19
Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
20
Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
21
Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.