Vergleichen
Ésaïe 63
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Ésaïe
Kapitel 63
1
Qui est celui-ci, qui vient d'Édom, de Botsra, avec des habits teints en rouge, celui-ci, qui est magnifique dans ses vêtements, qui marche dans la grandeur de sa force? C'est moi, qui parle en justice, -puissant pour sauver.
2
-Pourquoi y a-t-il du rouge à tes vêtements, et tes habits sont-ils comme celui qui foule dans la cuve?
3
J'ai été seul à fouler le pressoir, et d'entre les peuples pas un homme n'a été avec moi; et je les ai foulés dans ma colère, et je les ai écrasés dans ma fureur, et leur sang a rejailli sur mes habits, et j'ai souillé tous mes vêtements.
4
Car le jour de la vengeance était dans mon cœur, et l'année de mes rachetés était venue.
5
Et je regardai, et il n'y avait point de secours; et je m'étonnai de ce qu'il n'y avait personne qui me soutînt; et mon bras m'a sauvé, et ma fureur m'a soutenu.
6
Et j'ai foulé les peuples dans ma colère, et je les ai enivrés dans ma fureur; et j'ai fait couler leur sang à terre.
7
Je rappellerai les bontés de l'Éternel, les louanges de l'Éternel, selon tout ce dont l'Éternel nous a comblés, et les grands bienfaits envers la maison d'Israël, dont il l'a comblée selon ses compassions et selon la multitude de ses bontés.
8
Et il dit: Certainement ils sont mon peuple, des fils qui ne mentiront pas; et il est devenu leur sauveur.
9
Dans toutes leurs détresses, il a été en détresse, et l'Ange de sa face les a sauvés; dans son amour et dans sa miséricorde il les a rachetés, et il s'est chargé d'eux, et il les a portés tous les jours d'autrefois;
10
mais ils se rebellèrent et contristèrent l'Esprit de sa sainteté, et il se changea pour eux en ennemi; lui-même, il combattit contre eux.
11
Mais il se souvint des jours d'autrefois, de Moïse, de son peuple: Où est celui qui les fit monter de la mer, avec les bergers de son troupeau? Où est celui qui mit l'Esprit de sa sainteté au dedans de lui,
12
son bras magnifique les faisant marcher par la droite de Moïse; -qui fendit les eaux devant eux pour se faire un nom à toujours,
13
qui les a fait marcher par les abîmes, comme un cheval dans le désert? Ils ne bronchaient pas.
14
Comme une bête descend dans la vallée, l'Esprit de l'Éternel leur donna du repos. Ainsi tu as conduit ton peuple, pour te faire un nom magnifique.
15
Regarde des cieux, et vois, de la demeure de ta sainteté et de ta magnificence! Où sont ta jalousie et ta puissance, le frémissement de tes entrailles et de tes compassions? Se retiennent-elles envers moi?
16
Car tu es notre père: si Abraham ne nous connaît pas, et si Israël nous ignore, toi, Éternel, tu es notre Père; ton nom est: Notre rédempteur, de tout temps.
17
Pourquoi nous as-tu fait errer, ô Éternel, loin de tes voies, et as-tu endurci notre cœur pour ne pas te craindre? Retourne-toi, à cause de tes serviteurs, des tribus de ton héritage.
18
Ton peuple saint ne l'a possédé que pour peu de temps; nos ennemis ont foulé aux pieds ton sanctuaire.
19
Nous sommes comme ceux sur lesquels tu n'as jamais dominé, qui ne sont pas appelés de ton nom.
Izajáš
Kapitel 63
1
Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.
2
Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?
3
Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.
4
Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.
5
Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.
6
I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.
7
Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.
8
Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.
9
Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.
10
Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.
11
I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?
12
Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,
13
Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.
14
Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.
15
Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?
16
Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.
17
Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.
18
Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.
19
My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.