Vergleichen
1 Korinćanima 15
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
1 Korinćanima
Kapitel 15
1
Dozivljem vam, braćo, u pamet evanđelje koje vam navijestih, koje primiste, u kome stojite,
2
po kojem se spasavate, ako držite što sam vam navijestio; osim ako uzalud povjerovaste.
3
Doista, predadoh vam ponajprije što i primih: Krist umrije za grijehe naše po Pismima;
4
bi pokopan i uskrišen treći dan po Pismima;
5
ukaza se Kefi, zatim dvanaestorici.
6
Potom se ukaza braći, kojih bijaše više od pet stotina zajedno; većina ih još i sada živi, a neki usnuše.
7
Zatim se ukaza Jakovu, onda svim apostolima.
8
Najposlije, kao nedonoščetu, ukaza se i meni.
9
Da, ja sam najmanji među apostolima i nisam dostojan zvati se apostolom jer sam progonio Crkvu Božju.
10
Ali milošću Božjom jesam što jesam i njegova milost prema meni ne bijaše zaludna; štoviše, trudio sam se više nego svi oni - ali ne ja, nego milost Božja sa mnom.
11
Ili dakle ja ili oni: tako propovijedamo, tako vjerujete.
12
No ako se propovijeda da je Krist od mrtvih uskrsnuo, kako neki među vama govore da nema uskrsnuća mrtvih?
13
Ako nema uskrsnuća mrtvih, ni Krist nije uskrsnuo.
14
Ako pak Krist nije uskrsnuo, uzalud je doista propovijedanje naše, uzalud i vjera vaša.
15
Zatekli bismo se i kao lažni svjedoci Božji što posvjedočismo protiv Boga: da je uskrisio Krista, kojega nije uskrisio, ako doista mrtvi ne uskršavaju.
16
Jer ako mrtvi ne uskršavaju, ni Krist nije uskrsnuo.
17
A ako Krist nije uskrsnuo, uzaludna je vjera vaša, još ste u grijesima.
18
Onda i oni koji usnuše u Kristu, propadoše.
19
Ako se samo u ovom životu u Krista ufamo, najbjedniji smo od svih ljudi.
20
Ali sada: Krist uskrsnu od mrtvih, prvina usnulih!
21
Doista po čovjeku smrt, po Čovjeku i uskrsnuće od mrtvih!
22
Jer kao što u Adamu svi umiru, tako će i u Kristu svi biti oživljeni.
23
Ali svatko u svom redu: prvina Krist, a zatim koji su Kristovi, o njegovu Dolasku;
24
potom - svršetak, kad preda kraljevstvo Bogu i Ocu, pošto obeskrijepi svako Vrhovništvo, svaku Vlast i Silu.
25
Doista, on treba da kraljuje dok ne podloži sve neprijatelje pod noge svoje.
26
Kao posljednji neprijatelj bit će obeskrijepljena Smrt
27
jer sve podloži nogama njegovim. A kad veli: Sve je podloženo, jasno - sve osim Onoga koji mu je sve podložio.
28
I kad mu sve bude podloženo, tada će se i on sam, Sin, podložiti Onomu koji je njemu sve podložio da Bog bude sve u svemu.
29
Što onda čine oni koji se krste za mrtve? Ako mrtvi uopće ne uskršavaju, što se krste za njih?
30
Što se onda i mi svaki čas izlažemo pogiblima?
31
Dan za danom umirem, tako mi slave vaše, braćo, koju imam u Kristu Isusu, Gospodinu našem!
32
Ako sam se po ljudsku borio sa zvijerima u Efezu, kakva mi korist? Ako mrtvi ne uskršavaju, jedimo i pijmo jer sutra nam je umrijeti.
33
Ne varajte se: “Zli razgovori kvare dobre običaje.”
34
Otrijeznite se kako valja i ne griješite jer neki, na sramotu vam kažem, ne znaju za Boga.
35
Ali reći će netko: Kako uskršavaju mrtvi? I s kakvim li će tijelom doći?
36
Bezumniče! Što siješ, ne oživljuje ako ne umre.
37
I što siješ, ne siješ tijelo buduće, već golo zrno, pšenice - recimo - ili čega drugoga.
38
A Bog mu daje tijelo kakvo hoće, i to svakom sjemenu svoje tijelo.
39
Nije svako tijelo isto tijelo; drugo je tijelo čovječje, drugo tijelo stoke, drugo tijelo ptičje, a drugo riblje.
40
Ima tjelesa nebeskih i tjelesa zemaljskih, ali drugi je sjaj nebeskih, a drugi zemaljskih.
41
Drugi je sjaj sunca, drugi sjaj mjeseca i drugi sjaj zvijezda; jer zvijezda se od zvijezde razlikuje u sjaju.
42
Tako i uskrsnuće mrtvih: sije se u raspadljivosti, uskršava u neraspadljivosti;
43
sije se u sramoti, uskršava u slavi; sije se u slabosti, uskršava u snazi;
44
sije se tijelo naravno, uskršava tijelo duhovno. Ako ima tijelo naravno, ima i duhovno.
45
Tako je i pisano: Prvi čovjek, Adam, postade živa duša, posljednji Adam - duh životvorni.
46
Ali ne bi najprije duhovno, nego naravno pa onda duhovno.
47
Prvi je čovjek od zemlje, zemljan; drugi čovjek - s neba.
48
Kakav je zemljani takvi su i zemljani, a kakav je nebeski takvi su i nebeski.
49
I kao što smo nosili sliku zemljanoga, nosit ćemo i sliku nebeskoga.
50
A ovo, braćo, tvrdim: tijelo i krv ne mogu baštiniti kraljevstva Božjega i raspadljivost ne baštini neraspadljivosti.
51
Evo otajstvo vam kazujem: svi doduše nećemo usnuti, ali svi ćemo se izmijeniti.
52
Odjednom, u tren oka, na posljednju trublju - jer zatrubit će - i mrtvi će uskrsnuti neraspadljivi i mi ćemo se izmijeniti.
53
Jer ovo raspadljivo treba da se obuče u neraspadljivost i ovo smrtno da se obuče u besmrtnost.
54
A kad se ovo raspadljivo obuče u neraspadljivost i ovo smrtno obuče u besmrtnost, tada će se obistiniti riječ napisana: Pobjeda iskapi smrt.
55
Gdje je, smrti, pobjeda tvoja? Gdje je, smrti, žalac tvoj?
56
Žalac je smrti grijeh, snaga je grijeha Zakon.
57
A hvala Bogu koji nam daje pobjedu po Gospodinu našem Isusu Kristu!
58
Tako, braćo moja ljubljena, budite postojani, nepokolebljivi, i obilujte svagda u djelu Gospodnjem znajući da trud vaš nije neplodan u Gospodinu.
1 Korintským
Kapitel 15
1
Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2
Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
3
Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4
A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
5
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
7
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8
Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
10
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
11
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12
Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
14
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
17
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
18
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20
Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
21
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25
Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28
A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
35
Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
36
Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
38
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
41
Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42
Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
43
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
45
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
46
Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
47
První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
48
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
49
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
50
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54
A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?
56
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
57
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.