Vergleichen
Djela 14
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Djela
Kapitel 14
1
U Ikoniju isto tako uđoše u židovsku sinagogu i govorahu tako da povjerova veliko mnoštvo Židova i Grka.
2
Ali nepokorni Židovi razdražiše i podjariše pogane protiv braće.
3
Oni se ipak zadržaše duže vremena, smjeli u Gospodinu koji je svjedočio za Riječ milosti svoje, davao da se po njihovim rukama događaju znamenja i čudesa.
4
Mnoštvo se gradsko podvoji: jedni bijahu za Židove, drugi za apostole.
5
Pogani i Židovi sa svojim glavarima navališe da zlostave i kamenuju apostole.
6
Kada to opaziše, prebjegoše oni u likaonske gradove Listru i Derbu i okolicu.
7
Ondje su navješćivali evanđelje.
8
U Listri je sjedio neki čovjek uzetih nogu, hrom od majčine utrobe; nikada nije hodao.
9
Čuo je Pavla gdje govori.
10
Pavao ga pronikne pogledom, vidje da ima vjeru u spasenje pa mu iza glasa reče: “Uspravi se na noge!” On skoči i prohoda.
11
Kad mnoštvo ugleda što učini Pavao, povika likaonski: “Bogovi u ljudskom obličju siđoše k nama!”
12
I nazvaše Barnabu Zeusom, a Pavla Hermesom jer je Pavao vodio riječ.
13
A svećenik Zeusa Predgradskoga dovede pred vrata bikove i vijence te u zajednici s narodom htjede žrtvovati.
14
Kada su to dočuli apostoli Barnaba i Pavao, razdriješe haljine i uletješe u narod vičući:
15
“Ljudi, što to radite? I mi smo smrtnici, baš kao i vi! Navješćujemo vam da se od tih ispraznosti obratite k Bogu živomu koji stvori nebo i zemlju, more i sve što je u njima.
16
On je u prošlim naraštajima pustio da svi pogani pođu svojim putovima.
17
Ipak ne ostavi sebe neposvjedočena: dobročinstva iskazuje, s neba vam kišu daje i vremena plodonosna, napunja hranom i radošću srca vaša.”
18
I tako govoreći, jedva sklonuše mnoštvo da im ne žrtvuje.
19
Uto iz Antiohije i Ikonija nadođu neki Židovi, pridobiju svjetinu te kamenuju Pavla i odvuku ga izvan grada misleći da je mrtav.
20
Kad ga pak okružiše učenici, usta on i uđe u grad. Sutradan ode s Barnabom u Derbu.
21
Pošto navijestiše evanđelje tomu gradu i mnoge učiniše učenicima, vratiše se u Listru, u Ikonij i u Antiohiju.
22
Učvršćivali su duše učenika bodreći ih da ustraju u vjeri jer da nam je kroz mnoge nevolje ući u kraljevstvo Božje.
23
Postavljali su im po crkvama starješine te ih, nakon molitve i posta, povjeravahu Gospodinu u kojega su povjerovali.
24
Pošto su prešli Pizidiju, stigoše u Pamfiliju.
25
U Pergi navijestiše Riječ pa siđu u Ataliju.
26
Odande pak odjedriše u Antiohiju, odakle ono bijahu povjereni milosti Božjoj za djelo koje izvršiše.
27
Kada stigoše, sabraše Crkvu i pripovjediše što sve učini Bog po njima: da i poganima otvori vrata vjere.
28
I proveli su nemalo vremena s učenicima.
Skutky apoštolské
Kapitel 14
1
I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
2
Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím.
3
I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
4
I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, a jiní s apoštoly.
5
A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými, aby je utiskli a kamenovali,
6
Oni srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí,
7
A tu kázali evangelium.
8
Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, chromý jsa hned z života matky své, kterýž nikdy nechodil.
9
Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýžto pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude,
10
Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil.
11
Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
12
I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo Boží.
13
Tedy kněz Jupitera, modly té, kteráž byla před městem jejich, přivedl býky a přinesl věnce před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati.
14
To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
15
A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddaní, kteříž vás napomínáme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.
16
Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,
17
Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše.
18
A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali.
19
A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé, kteřížto navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli jej před město, domnívajíce se, že umřel.
20
A když jej obstoupili učedlníci, vstal a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben.
21
A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie,
22
Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce jich, aby trvali u víře, a pravíce, že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího.
23
A zřídivše jim, podle daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož jsou uvěřili.
24
A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie,
25
A mluvivše slovo Boží v Pergen, šli do města Attalie.
26
A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž jsou vykonali.
27
A když tam přišli a shromáždili církev, vypravovali jim, kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry.
28
I byli tu za dlouhý čas s učedlníky.