Vergleichen
Jobu 28
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Jobu
Kapitel 28
1
“Da, srebro ima svoja nalazišta, a zlato mjesta gdje se pročišćava.
2
Ruda željezna iz zemlje se vadi, a iz rudače rastaljene bakar.
3
Ljudi tami postavljaju granice i kopaju do najvećih dubina za kamenom u mraku zakopanim.
4
Čeljad iz tuđine rovove dube do kojih ljudska ne dopire noga, visi njišuć' se, daleko od ljudi.
5
Krilo zemlje iz kojeg kruh nam niče kao od vatre sve je razrovano.
6
Stijene njene safira su skrovišta, prašina zlatna krije se u njima.
7
Tih putova ne znaju grabljivice, jastrebovo ih oko ne opaža.
8
Zvijeri divlje njima nisu kročile niti je kada lav njima prošao.
9
Ali na kamen diže čovjek ruku te iz korijena prevraća planine.
10
U kamenu prokopava prolaze, oko mu sve dragocjeno opaža.
11
Žilama vode on tok zaustavlja; stvari skrivene nosi na vidjelo.
12
Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?
13
Čovjek njezina ne poznaje puta, u zemlji živih nisu je otkrili.
14
Bezdan govori: 'U meni je nema!' a more: 'Ne nalazi se kod mene!'
15
Zlatom se čistim kupiti ne može, ni cijenu njenu srebrom odmjeriti;
16
ne mjeri se ona zlatom ofirskim, ni oniksom skupim pa ni safirom.
17
Sa zlatom, staklom ne poređuje se, nit' se daje za sud od suha zlata.
18
Čemu spominjat' prozirac, koralje, bolje je steći Mudrost no biserje.
19
Što je prema njoj topaz etiopski? Ni čistim zlatom ne procjenjuje se.
20
Ali otkuda nam Mudrost dolazi? Na kojemu mjestu Razum prebiva?
21
Sakrivena je očima svih živih; ona izmiče pticama nebeskim.
22
Propast paklena i Smrt izjavljuju: 'Za slavu njenu mi smo samo čuli.'
23
Jedino je Bog put njen proniknuo, on jedini znade gdje se nalazi.
24
Jer pogledom granice zemlje hvata i opaža sve pod svodom nebeskim.
25
Kad htjede vjetru odredit težinu i mjerilom svu vodu izmjeriti,
26
kad je zakone daždu nametnuo i oblacima gromovnim putove,
27
tad ju je vidio te izmjerio, učvrstio i do dna ispitao.
28
A potom je rekao čovjeku: Strah Gospodnji - eto što je mudrost; 'Zla se kloni' - to ti je razumnost.”
Jób
Kapitel 28
1
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.