Vergleichen
Mateju 14
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Mateju
Kapitel 14
1
U ono vrijeme doču Herod tetrarh za Isusa
2
pa reče svojim slugama: “To je Ivan Krstitelj! On uskrsnu od mrtvih i zato čudesne sile djeluju u njemu.”
3
Herod doista bijaše uhitio Ivana te ga svezana bacio u tamnicu zbog Herodijade, žene brata svoga Filipa.
4
Jer Ivan mu govoraše: “Ne smiješ je imati!”
5
Htjede ga ubiti, ali se bojao naroda jer su ga smatrali prorokom.
6
Na Herodov rođendan zaplesa kći Herodijadina pred svima i svidje se Herodu.
7
Zato se zakle dati joj što god zaište.
8
A ona nagovorena od matere: “Daj mi, reče, ovdje na pladnju glavu Ivana Krstitelja.”
9
Ražalosti se kralj, ali zbog zakletve i sustolnika zapovjedi da se dade.
10
Posla odrubiti glavu Ivanu u tamnici.
11
I doniješe glavu njegovu na pladnju, dadoše djevojci, a ona je odnije materi.
12
A učenici njegovi dođu, uzmu njegovo tijelo i pokopaju ga pa odu i jave Isusu.
13
Kad je Isus to čuo, povuče se odande lađom na samotno mjesto, u osamu. Dočuo to narod pa pohrli pješice za njim iz gradova.
14
Kad on iziđe, vidje silan svijet, sažali mu se nad njim te izliječi njegove bolesnike.
15
Uvečer mu pristupe učenici pa mu reknu: “Pust je ovo kraj i već je kasno. Otpusti dakle svijet: neka odu po selima kupiti hrane.”
16
A Isus im reče: “Ne treba da idu, dajte im vi jesti.”
17
Oni mu kažu: “Nemamo ovdje ništa osim pet kruhova i dvije ribe.”
18
A on će im: “Donesite mi ih ovamo.”
19
I zapovjedi da mnoštvo posjeda po travi. On uze pet kruhova i dvije ribe, pogleda na nebo, izreče blagoslov pa razlomi i dade kruhove učenicima, a učenici mnoštvu.
20
I jeli su svi i nasitili se. Od preteklih ulomaka nakupiše dvanaest punih košara.
21
A blagovalo je oko pet tisuća muškaraca, osim žena i djece.
22
I odmah prisili učenike da uđu u lađu i da se prebace prijeko dok on otpusti mnoštvo.
23
A pošto otpusti mnoštvo, uziđe na goru, nasamo, da se pomoli. Uvečer bijaše ondje sam.
24
Lađa se već mnogo stadija bila ostisla od kraja, šibana valovima. Bijaše protivan vjetar.
25
O četvrtoj noćnoj straži dođe on k njima hodeći po moru.
26
A učenici ugledavši ga kako hodi po moru, prestrašeni rekoše: “Utvara!” I od straha kriknuše.
27
Isus im odmah progovori: “Hrabro samo! Ja sam! Ne bojte se!”
28
Petar prihvati i reče: “Gospodine, ako si ti, zapovjedi mi da dođem k tebi po vodi!”
29
A on mu reče: “Dođi!” I Petar siđe s lađe te, hodeći po vodi, pođe k Isusu.
30
Ali kad spazi vjetar, poplaši se, počne tonuti te krikne: “Gospodine, spasi me!”
31
Isus odmah pruži ruku, dohvati ga i kaže mu: “Malovjerni, zašto si posumnjao?”
32
Kad uđoše u lađu, utihnu vjetar.
33
A oni na lađi poklone mu se ničice govoreći: “Uistinu, ti si Sin Božji!”
34
Pošto preploviše, dođu na kraj, u Genezaret.
35
I ljudi ga onoga kraja prepoznaju pa razglase po svoj onoj okolici. I donošahu mu sve bolesnike
36
te ga moljahu da se samo dotaknu skuta njegove haljine. I koji bi se dotakli, ozdravili bi.
Matouš
Kapitel 14
1
V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.
2
I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
3
Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
4
Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
5
A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
6
Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,
7
Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.
8
A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.
9
I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.
10
A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
11
I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.
12
A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.
13
A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.
14
A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15
A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
16
Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17
A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
18
Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.
19
A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.
20
I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.
21
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
22
A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.
23
A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
24
Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.
25
Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
26
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
27
Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
28
I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.
29
A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
31
A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?
32
A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.
33
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
34
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
35
A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
36
A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.