Vergleichen
Mudre izreke 19
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Mudre izreke
Kapitel 19
1
Bolji je siromah koji živi u nedužnosti nego čovjek opakih usana i k tomu bezuman.
2
Revnost bez razboritosti nije dobra, i tko brzo hoda, spotiče se.
3
Ludost čovjeku kvari život, a srce mu se ljuti na Jahvu!
4
Bogatstvo pribavlja mnoge prijatelje, a siromaha i njegov prijatelj ostavlja.
5
Lažljiv svjekok ne ostaje bez kazne, i tko širi laži, neće uteći.
6
Mnogi laskaju licu odličnikovu i svatko je prijatelj čovjeku darežljivu.
7
Na siromaha mrze sva braća njegova, još više se udaljuju od njega prijatelji njegovi: on hlepi za dobrim riječima, ali ih ne nalazi!
8
Tko stječe razboritost, ljubi sebe, a tko čuva razum, nalazi sreću.
9
Lažljiv svjedok ne ostaje bez kazne, i tko širi laži, propada.
10
Ne dolikuje bezumnomu živjeti raskošno, a još manje sluzi vlast nad knezovima.
11
Um čovjeka usteže od srdžbe, a čast mu je oprostiti krivicu.
12
Kraljev je gnjev kao rika lavlja, a njegova milost kao rosa bilju.
13
Nesreća je ocu svojemu bezuman sin, i neprestano prokišnjavanje svađe su ženine.
14
Kuća se i bogatstvo baštine od otaca, a od Jahve je žena razumna.
15
Lijenost navlači čovjeku dubok san i nemarna duša gladuje.
16
Tko se drži zapovijedi, čuva život svoj, a tko ne pazi putove svoje, umire.
17
Jahvi pozaima tko je siromahu milostiv, i on će mu platiti dobročinstvo.
18
Kažnjavaj sina svoga dok ima nade, ali ne idi za tim da ga ubiješ.
19
Tko je jarostan, plaća globu, i kad ga štediš, samo uvećavaš njegov gnjev.
20
Slušaj savjet i primaj pouku, kako bi naposljetku postao mudar.
21
Mnogo je namisli u srcu čovječjem, ali što Jahve naumi, to i bude.
22
Dražest je čovjekova u dobroti njegovoj, i bolji je siromah od lažljivca.
23
Strah Gospodnji daje život, i tko se njime ispuni, zlo ga ne pohodi.
24
Lijenčina umače ruku u zdjelu, ali je ustima svojim ne prinosi.
25
Udari podsmjehivača, i lud se opameti; ukori razumnog, i shvatit će znanje.
26
Sin je sramotan i pokvaren tko zlostavlja oca i odgoni majku.
27
Prestani, sine moj, slušati naputke koji odvode od riječi spoznaje!
28
Nevaljao se svjedok podruguje pravdi i usta opakih gutaju nepravdu.
29
Pripravljene su kazne podsmjevačima i udarci za leđa bezumnika.
Přísloví
Kapitel 19
1
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.