Vergleichen
Jòb 28
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Jòb
Kapitel 28
1
Gen mi n anba tè kote yo jwenn ajan. Gen kote se la yo netwaye lò.
2
Yo fouye tè pou jwenn fè. Yo fonn wòch pou jwenn kwiv.
3
Yo desann ak limyè anba tè, kote ki fè nwa anpil, yo fouye byen fon nan vant latè, mezi yo kapab. Y' al chache wòch ki kache kote ki fè nwa anpil la.
4
Byen lwen, kote moun pa ka rete, kote moun pa janm mete pye yo, moun ap fouye gwo koridò anba tè. Y'ap travay pou kont yo, ak yon kòd pase nan ren yo, y'ap balanse nan twou yo.
5
Manje soti nan tè. Men, nan zantray latè a dife fin debòde.
6
Wòch latè a gen bèl pyè safi ladan l'. Nan pousyè a yo jwenn ti grenn lò.
7
Koukou pa janm konnen chemen pou ale la. Karanklou pa janm wè kote sa a ak je l'.
8
Ni lyon, ni ankenn lòt bèt nan bwa, pa janm mete pye yo la.
9
Yo fouye nan wòch dife. Yo fè gwo twou byen fon nan pye mòn yo.
10
Yo fè gwo koridò byen long nan wòch yo. Yo jwenn tout kalite bèl pyè bijou ki koute chè.
11
Yo fouye nan sous tèt dlo yo tou. Yo mete deyò tou sa ki te kache.
12
Men, kote nou ka jwenn konesans lan? Kote bon konprann lan ye menm?
13
Lèzòm pa konnen sa pou yo fè pou yo mete men sou li. Yo pa jwenn li ankenn kote sou latè.
14
Fon lanmè a deklare li pa gen bagay konsa. Lanmè a deklare bon konprann pa lakay li.
15
Ou te mèt gen lò, ou pa ka achte l'. Ou pa ka bay lajan pou ou genyen l'.
16
Li gen plis valè pase lò peyi Ofi a. Bèl pyè oniks ak safi pa ka parèt la.
17
Yo pa ka konpare l' ni ak lò ni ak bèl kristal. Yo pa ka boukante l' pou yon bèl veso fèt an lò.
18
Pou grenn koray ak wòch kristal menm, yo pa ka parèt la. Pito ou al dèyè bon konprann pase ou ale dèyè bèl pyè lanbi.
19
Topaz peyi Letiopi pa vo anyen devan l'. Pi bon lò a pa ka konpare ak bon konprann.
20
Men, kote nou ka jwenn konesans lan? Kote bon konprann lan ye menm?
21
Pa gen moun, pa gen bèt ki ka wè l', pa menm zwazo k'ap vole nan syèl la.
22
Ata lanmò ak simityè di se tande yo tande nonmen non l'.
23
Se Bondye ase ki konn chemen an. Se li ase ki konnen kote li rete.
24
Paske Bondye wè dènye bout latè. Li voye je l', li gade tou sa ki anba syèl la.
25
Lè Bondye t'ap bay van yo pèz yo, lè li t'ap bay dlo lanmè a mezi kote pou l' rive a,
26
lè li t'ap bay lòd kote pou lapli tonbe ak chemen pou loraj yo pran lè y'ap gwonde,
27
se lè sa a li te wè bon konprann, li wè sa li vo. Li egzaminen l' byen egzaminen, li sonde l' byen sonde.
28
Apre sa, Bondye di moun konsa: -Gen krentif pou Bondye, se sa ki rele bon konprann. Vire do bay sa ki mal, men sa ki rele gen lespri.
Jób
Kapitel 28
1
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.