Vergleichen

1 Coríntios 7

Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam

1 Coríntios

Kapitel 7
1 Agora, quanto às coisas sobre as quais vocês me escreveram: é bom para o homem não tocar em mulher.
2 Mas, por causa das imoralidades sexuais, cada homem tenha a sua própria esposa, e cada mulher tenha o seu próprio marido.
3 Que o marido dê à sua esposa a afeição que lhe é devida, e da mesma forma também a esposa ao seu marido.
4 A esposa não tem autoridade sobre o seu próprio corpo, mas o marido tem. Da mesma forma também o marido não tem autoridade sobre o seu próprio corpo, mas a esposa tem.
5 Não se privem um do outro, a não ser por consentimento mútuo por algum tempo, para que vocês possam se dedicar ao jejum e à oração, e depois se unam novamente, para que Satanás não os tente por causa da falta de domínio próprio.
6 Mas digo isso como concessão, não como mandamento.
7 Contudo, eu gostaria que todos os homens fossem como eu. No entanto, cada um tem o seu próprio dom da parte de Deus, um de um modo e outro de outro.
8 Mas digo aos solteiros e às viúvas: é bom para eles se permanecerem assim como eu.
9 Mas, se não têm domínio próprio, que se casem. Pois é melhor casar do que arder de paixão.
10 Mas aos casados ordeno — não eu, mas o Senhor — que a esposa não se separe do seu marido
11 (mas, se ela se separar, que permaneça sem se casar, ou então que se reconcilie com o seu marido), e que o marido não abandone a sua esposa.
12 Mas aos outros digo eu — não o Senhor: se algum irmão tem uma esposa descrente, e ela consente em viver com ele, não a abandone.
13 E a mulher que tem um marido descrente, e ele consente em viver com ela, não abandone o seu marido.
14 Pois o marido descrente é santificado por sua esposa, e a esposa descrente é santificada por seu marido. Do contrário, os filhos de vocês seriam impuros, mas agora eles são santos.
15 Contudo, se o descrente se separar, que haja separação. O irmão ou a irmã não está preso em tais casos, mas Deus nos chamou para a paz.
16 Pois como você sabe, esposa, se poderá salvar o seu marido? Ou como você sabe, marido, se poderá salvar a sua esposa?
17 Cada um viva de acordo com a condição que o Senhor lhe atribuiu e na qual Deus o chamou. É isso que ordeno em todas as igrejas.
18 Alguém foi chamado estando circuncidado? Que não desfaça a sua circuncisão. Alguém foi chamado sendo incircunciso? Que não se circuncide.
19 A circuncisão não é nada, e a incircuncisão não é nada, mas o que importa é guardar os mandamentos de Deus.
20 Que cada um permaneça na condição em que se encontrava quando foi chamado.
21 Você foi chamado sendo escravo? Não deixe que isso o preocupe, mas, se você tiver a oportunidade de se tornar livre, aproveite-a.
22 Pois aquele que foi chamado no Senhor sendo escravo, é um liberto do Senhor. Da mesma forma, aquele que foi chamado sendo livre, é escravo de Cristo.
23 Vocês foram comprados por um preço. Não se tornem escravos de homens.
24 Irmãos, que cada um, na condição em que foi chamado, permaneça nela diante de Deus.
25 Agora, quanto às virgens, não tenho mandamento do Senhor, mas dou o meu parecer como alguém que alcançou misericórdia do Senhor para ser digno de confiança.
26 Portanto, penso que, por causa da angústia presente, é bom que o homem permaneça como está.
27 Você está ligado a uma esposa? Não busque se libertar. Você está livre de uma esposa? Não busque uma esposa.
28 Mas, se você se casar, não pecou. E, se uma virgem se casar, ela não pecou. Contudo, tais pessoas terão aflição na carne, e eu quero poupar vocês disso.
29 Mas digo isto, irmãos: o tempo é curto. De agora em diante, aqueles que têm esposas vivam como se não as tivessem;
30 e os que choram, como se não chorassem; e os que se alegram, como se não se alegrassem; e os que compram, como se não possuíssem;
31 e os que usam o mundo, como se não fizessem pleno uso dele. Pois a forma deste mundo está passando.
32 Mas eu desejo que vocês estejam livres de preocupações. O solteiro se preocupa com as coisas do Senhor e com a maneira de agradar ao Senhor;
33 mas o casado se preocupa com as coisas do mundo e com a maneira de agradar à sua esposa.
34 Há também diferença entre a mulher casada e a virgem. A mulher solteira se preocupa com as coisas do Senhor, para que seja santa tanto no corpo quanto no espírito. Mas a casada se preocupa com as coisas do mundo e com a maneira de agradar ao seu marido.
35 Digo isso para o próprio benefício de vocês, não para lhes armar uma cilada, mas visando ao que é apropriado e para que vocês possam se dedicar ao Senhor sem distração.
36 Mas, se algum homem pensa que está se comportando de maneira inapropriada para com a sua virgem, se ela já passou da flor da idade, e se a necessidade assim o exigir, que ele faça o que deseja. Ele não peca. Que se casem.
37 Mas aquele que permanece firme em seu coração, não tendo urgência, mas tendo poder sobre a sua própria vontade, e que determinou em seu próprio coração guardar a sua virgem, faz bem.
38 Sendo assim, tanto o que dá a sua virgem em casamento faz bem, quanto o que não a dá em casamento faz melhor.
39 A esposa está ligada pela lei enquanto o seu marido viver; mas, se o marido morrer, ela está livre para se casar com quem desejar, contanto que seja no Senhor.
40 Mas ela é mais feliz se permanecer como está, segundo o meu parecer, e penso que eu também tenho o Espírito de Deus.

1 Korintským

Kapitel 7
1 O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

Buch auswählen