Vergleichen
2 Crônicas 7
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
2 Crônicas
Kapitel 7
1
Quando Salomão acabou de orar, desceu fogo do céu e consumiu o holocausto e os sacrifícios; e a glória do SENHOR encheu a casa.
2
Os sacerdotes não podiam entrar na casa do SENHOR, porque a glória do SENHOR enchia a casa do SENHOR.
3
Todos os filhos de Israel olhavam, quando o fogo desceu, e a glória do SENHOR estava sobre a casa. Eles se prostraram com o rosto em terra sobre o pavimento, adoraram e deram graças ao SENHOR, dizendo:
“Porque ele é bom,
porque a sua misericórdia dura para sempre!”
4
Então o rei e todo o povo ofereceram sacrifícios diante do SENHOR.
5
O rei Salomão ofereceu um sacrifício de vinte e duas mil cabeças de gado e cento e vinte mil ovelhas. Assim o rei e todo o povo dedicaram a casa de Deus.
6
Os sacerdotes estavam em pé, em seus postos; os levitas também com os instrumentos musicais do SENHOR, que o rei Davi tinha feito para dar graças ao SENHOR, quando Davi oferecia louvores por meio do ministério deles, dizendo: “Porque a sua misericórdia dura para sempre”. Os sacerdotes tocavam trombetas diante deles; e todo o Israel estava em pé.
7
Além disso, Salomão consagrou o meio do pátio que estava diante da casa do SENHOR; pois ali ele ofereceu os holocaustos e a gordura das ofertas pacíficas, porque o altar de bronze que Salomão tinha feito não era capaz de receber o holocausto, a oferta de cereais e a gordura.
8
Assim, Salomão celebrou a festa naquele tempo por sete dias, e todo o Israel com ele, uma assembleia muito grande, desde a entrada de Hamate até o ribeiro do Egito.
9
No oitavo dia, eles realizaram uma assembleia solene; pois celebraram a dedicação do altar por sete dias, e a festa por sete dias.
10
No vigésimo terceiro dia do sétimo mês, ele despediu o povo para as suas tendas, alegres e de coração contente pela bondade que o SENHOR tinha mostrado a Davi, a Salomão e a Israel, seu povo.
11
Assim Salomão terminou a casa do SENHOR e a casa do rei; e ele concluiu com êxito tudo o que veio ao coração de Salomão para fazer na casa do SENHOR e em sua própria casa.
12
Então o SENHOR apareceu a Salomão de noite, e lhe disse: “Eu ouvi a sua oração, e escolhi este lugar para mim como uma casa de sacrifício.
13
“Se eu fechar o céu para que não haja chuva, ou se eu ordenar aos gafanhotos que devorem a terra, ou se eu enviar peste entre o meu povo,
14
se o meu povo, que se chama pelo meu nome, se humilhar, orar, buscar a minha face e se desviar dos seus maus caminhos, então eu ouvirei dos céus, perdoarei o seu pecado e sararei a sua terra.
15
Agora os meus olhos estarão abertos e os meus ouvidos atentos à oração que for feita neste lugar.
16
Pois agora eu escolhi e santifiquei esta casa, para que o meu nome esteja ali para sempre; e os meus olhos e o meu coração estarão ali perpetuamente.
17
“Quanto a você, se andar diante de mim como andou Davi, seu pai, e fizer de acordo com tudo o que eu lhe ordenei, e guardar os meus estatutos e as minhas ordenanças,
18
então eu estabelecerei o trono do seu reino, conforme a aliança que fiz com Davi, seu pai, dizendo: ‘Não lhe faltará um homem para ser governante em Israel.’
19
Mas se vocês se desviarem e abandonarem os meus estatutos e os meus mandamentos que coloquei diante de vocês, e forem e servirem a outros deuses e os adorarem,
20
então eu os arrancarei pelas raízes da minha terra que lhes dei; e esta casa, que santifiquei para o meu nome, eu a lançarei para longe da minha presença, e farei dela um provérbio e um objeto de zombaria entre todos os povos.
21
E desta casa, que é tão imponente, todo aquele que passar por ela ficará espantado e dirá: ‘Por que o SENHOR fez isso a esta terra e a esta casa?’
22
E responderão: ‘Porque abandonaram o SENHOR, o Deus de seus pais, que os tirou da terra do Egito, e se apegaram a outros deuses, os adoraram e os serviram. Por isso ele trouxe todo este mal sobre eles.’”
2 Letopisu
Kapitel 7
1
A když přestal Šalomoun modliti se, rychle oheň sstoupil s nebe, a sehltil zápal i jiné oběti, a sláva Hospodinova naplnila dům ten,
2
Tak že nemohli kněží vjíti do domu Hospodinova, proto že naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův.
3
Všickni pak synové Izraelští viděli, když sstupoval oheň a sláva Hospodinova na dům, a padše tváří k zemi na dlážení, klaněli se a chválili Hospodina, že dobrý jest, a že na věky trvá milosrdenství jeho.
4
Při tom král a všecken lid obětovali oběti před Hospodinem.
5
Obětoval zajisté král Šalomoun obět dvamecítma tisíc volů, a ovec sto a dvadceti tisíců, když posvěcovali domu Božího král i všecken lid.
6
Ale kněží stáli při svých úřadích, též i Levítové s nástroji hudebnými Hospodinovými, kterýchž byl nadělal David král k oslavování Hospodina, (nebo na věky milosrdenství jeho), žalmem Davidovým, kterýž jim vydal. Jiní pak kněží troubili v trouby naproti nim, a všecken lid Izraelský stál.
7
Posvětil také Šalomoun prostředku té síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a tuky obětí, pokojných, proto že na oltáři měděném, kterýž byl udělal Šalomoun, nemohli se směstknati zápalové a oběti suché i tukové jejich.
8
I držel Šalomoun slavnost toho času za sedm dní, a všecken Izrael s ním, shromáždění velmi veliké odtud, kudyž se vchází do Emat, až ku potoku Egyptskému.
9
I světili dne osmého svátek; nebo posvěcení oltáře slavili za sedm dní, tolikéž slavnost tu za sedm dní.
10
Třimecítmého pak dne měsíce sedmého propustil lid k příbytkům jejich s radostí a veselím srdce z toho, což dobrého učinil Hospodin Davidovi a Šalomounovi a Izraelovi lidu svému.
11
I dokonal Šalomoun dům Hospodinův a dům královský, a všecko, cožkoli byl uložil v srdci svém, aby učinil v domě Hospodinově a v domě svém, šťastně se mu vedlo.
12
V tom ukázal se Hospodin Šalomounovi v noci, a řekl jemu: Uslyšel jsem modlitbu tvou, a vyvolil jsem sobě to místo za dům obětí.
13
Jestliže zavru nebe, tak že by nebylo deště, a jestliže přikáži kobylkám, aby pohubily zemi, též jestliže pošli morovou ránu na lid svůj,
14
A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich.
15
Budouť již i oči mé otevřené, a uši mé nakloněné k modlitbě z místa tohoto.
16
Nebo nyní vyvolil jsem a posvětil domu tohoto, aby tu přebývalo jméno mé až na věky, a aby tu byly oči mé a srdce mé po všecky dny.
17
A ty budeš-li choditi přede mnou, jako chodil David otec tvůj, tak abys činil všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení i soudů mých ostříhaje:
18
Utvrdím zajisté stolici království tvého, jakož jsem učinil smlouvu s Davidem otcem tvým, řka: Nebude vyhlazen muž z rodu tvého, aby nepanoval nad Izraelem.
19
Jestliže pak se odvrátíte a opustíte ustanovení má a přikázání má, kteráž jsem vám vydal, a odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim:
20
Vypléním takové z země své, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, a vydám jej v přísloví a v rozprávku mezi všemi národy.
21
A tak dům ten, kterýž byl zvýšený každému jdoucímu mimo něj, bude k užasnutí, a dí: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto?
22
Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a chopili se bohů cizích, a klanějíce se jim, sloužili jim, protož uvedl na ně všecky tyto zlé věci.