Vergleichen

Êxodo 22

Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam

Êxodo

Kapitel 22
1 “Se um homem roubar um boi ou uma ovelha, e matá-lo ou vendê-lo, pagará cinco bois por um boi, e quatro ovelhas por uma ovelha.
2 Se o ladrão for pego arrombando, e for ferido de modo que morra, não haverá culpa de derramamento de sangue por ele.
3 Se o sol já tiver nascido sobre ele, haverá culpa de derramamento de sangue. Ele deverá fazer restituição. Se não tiver nada, então será vendido por seu roubo.
4 Se a propriedade roubada for encontrada viva em sua mão, seja boi, jumento ou ovelha, ele pagará o dobro.
5 “Se um homem fizer com que um campo ou vinha seja pastado, soltando o seu animal, e este pastar no campo de outro homem, ele fará restituição com o melhor do seu próprio campo e com o melhor da sua própria vinha.
6 “Se um fogo irromper e pegar nos espinheiros, de modo que os feixes de grãos, ou o grão em pé, ou o campo sejam consumidos; aquele que acendeu o fogo certamente fará restituição.
7 “Se um homem entregar ao seu próximo dinheiro ou bens para guardar, e isso for roubado da casa do homem, se o ladrão for encontrado, ele pagará o dobro.
8 Se o ladrão não for encontrado, então o dono da casa se aproximará de Deus, para descobrir se ele colocou ou não a mão nos bens do seu próximo.
9 Em todo caso de transgressão, seja por boi, por jumento, por ovelha, por roupa, ou por qualquer tipo de coisa perdida, sobre a qual alguém diga: ‘Isto é meu’, a causa de ambas as partes virá diante de Deus. Aquele a quem Deus condenar pagará o dobro ao seu próximo.
10 “Se um homem entregar ao seu próximo um jumento, um boi, uma ovelha, ou qualquer animal para guardar, e ele morrer, sofrer dano, ou for afugentado, sem que ninguém veja;
11 o juramento do SENHOR estará entre ambos, de que ele não colocou a mão nos bens do seu próximo; e o seu dono aceitará isso, e ele não fará restituição.
12 Mas se for roubado dele, aquele que roubou fará restituição ao seu dono.
13 Se for despedaçado, que ele o traga como evidência. Ele não restituirá o que foi despedaçado.
14 “Se um homem tomar algo emprestado do seu próximo, e isso sofrer dano, ou morrer, não estando o seu dono com ele, certamente fará restituição.
15 Se o seu dono estiver com ele, não fará restituição. Se for uma coisa alugada, veio pelo seu aluguel.
16 “Se um homem seduzir uma virgem que não está prometida em casamento, e se deitar com ela, certamente pagará um dote para que ela seja sua mulher.
17 Se o pai dela se recusar terminantemente a dar-lhe a moça, ele pagará em dinheiro o equivalente ao dote das virgens.
18 “Você não permitirá que uma feiticeira viva.
19 “Quem tiver relações sexuais com um animal certamente será morto.
20 “Aquele que sacrificar a qualquer deus, exceto somente ao SENHOR, será totalmente destruído.
21 “Você não fará injustiça a um estrangeiro nem o oprimirá, pois vocês foram estrangeiros na terra do Egito.
22 “Você não se aproveitará de nenhuma viúva ou órfão.
23 Se de algum modo você se aproveitar deles, e eles clamarem a mim, eu certamente ouvirei o seu clamor;
24 e a minha ira se acenderá, e eu matarei vocês à espada; e as suas mulheres ficarão viúvas, e os seus filhos, órfãos.
25 “Se você emprestar dinheiro a qualquer um do meu povo que seja pobre entre vocês, não será para ele como um credor. Você não lhe cobrará juros.
26 Se você tomar a roupa do seu próximo como penhor, você a devolverá a ele antes do pôr do sol,
27 pois essa é a sua única coberta, é a roupa para a sua pele. Em que ele dormiria? Acontecerá que, quando ele clamar a mim, eu ouvirei, pois sou misericordioso.
28 “Você não blasfemará contra Deus, nem amaldiçoará um governante do seu povo.
29 “Você não demorará em oferecer da sua colheita e do transbordar dos seus lagares. “Você me dará o primogênito dos seus filhos.
30 Você fará o mesmo com o seu gado e com as suas ovelhas. Ficará com a sua mãe sete dias, e no oitavo dia você o dará a mim.
31 “Vocês serão homens santos para mim; portanto, não comerão nenhuma carne que tenha sido despedaçada por animais no campo. Vocês a lançarão aos cães.

2 Mojžíšova

Kapitel 22
1 Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.
2 (Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel by: ten, kdo ho ranil, nebude vinen smrtí.
3 Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.
4 Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.
5 Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své, tím tu škodu nahradí.
6 Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, to, což shořelo.
7 Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj, dvojnásobně navrátí.
8 Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.
9 O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla, dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by kdo pravil, že to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.
10 Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo, že žádný neviděl:
11 Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.
12 Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.
13 Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti toho, což udáveno jest.
14 Kdyby pak někdo vypůjčil něčeho od bližního svého, a ochromělo by aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.
15 Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo za peníze najaté, a přišlo za mzdu svou.
16 Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.
17 Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra podlé obyčeje věna panenského.
18 Èarodějnici nedáš živu býti.
19 Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.
20 Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.
21 Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.
22 Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.
23 Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.
24 A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.
25 Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.
26 Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.
27 Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.
28 Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.
29 Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.
30 Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.
31 Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.

Buch auswählen