Vergleichen

Lucas 17

Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam

Lucas

Kapitel 17
1 Ele disse aos discípulos: “É impossível que não venham motivos de tropeço, mas ai daquele por quem eles vêm!
2 Melhor lhe seria se uma pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço, e ele fosse lançado ao mar, do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 Tenham cuidado. Se o seu irmão pecar contra você, repreenda-o. Se ele se arrepender, perdoe-lhe.
4 Se ele pecar contra você sete vezes no dia, e sete vezes voltar, dizendo: ‘Eu me arrependo’, você deverá perdoá-lo.”
5 Os apóstolos disseram ao Senhor: “Aumenta a nossa fé.”
6 O Senhor disse: “Se vocês tivessem fé como um grão de mostarda, diriam a este sicômoro: ‘Arranque-se e plante-se no mar’, e ele lhes obedeceria.
7 Mas quem de vocês, tendo um servo lavrando ou apascentando ovelhas, lhe dirá quando ele voltar do campo: ‘Venha imediatamente e sente-se à mesa’?
8 Não lhe dirá antes: ‘Prepare a minha ceia, vista-se adequadamente e sirva-me enquanto eu como e bebo. Depois você comerá e beberá’?
9 Porventura ele agradece a esse servo porque fez as coisas que lhe foram ordenadas? Creio que não.
10 Assim também vocês, quando tiverem feito todas as coisas que lhes foram ordenadas, digam: ‘Somos servos indignos. Fizemos apenas o nosso dever.’”
11 Estando ele a caminho de Jerusalém, passava pelas fronteiras de Samaria e da Galileia.
12 Ao entrar em uma certa aldeia, dez homens leprosos vieram ao seu encontro, os quais pararam de longe.
13 Eles levantaram a voz, dizendo: “Jesus, Mestre, tem misericórdia de nós!”
14 Quando ele os viu, disse-lhes: “Vão e mostrem-se aos sacerdotes.” E aconteceu que, enquanto iam, foram purificados.
15 Um deles, vendo que estava curado, voltou, glorificando a Deus em alta voz.
16 Ele prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, dando-lhe graças; e ele era samaritano.
17 Jesus respondeu: “Não foram purificados os dez? Mas onde estão os nove?
18 Não se achou nenhum que voltasse para dar glória a Deus, exceto este estrangeiro?”
19 Então ele lhe disse: “Levante-se e siga o seu caminho. A sua fé o curou.”
20 Sendo interrogado pelos fariseus sobre quando viria o Reino de Deus, ele lhes respondeu: “O Reino de Deus não vem com aparência visível;
21 nem dirão: ‘Vejam, aqui está!’ ou: ‘Vejam, ali está!’, pois eis que o Reino de Deus está dentro de vocês.”
22 Ele disse aos discípulos: “Dias virão em que vocês desejarão ver um dos dias do Filho do Homem, e não o verão.
23 Dirão a vocês: ‘Vejam, aqui!’ ou ‘Vejam, ali!’ Não saiam, nem os sigam,
24 pois assim como o relâmpago, quando brilha de uma extremidade do céu até a outra, assim também será o Filho do Homem no seu dia.
25 Mas primeiro é necessário que ele sofra muitas coisas e seja rejeitado por esta geração.
26 Como foi nos dias de Noé, assim também será nos dias do Filho do Homem.
27 Eles comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio e destruiu a todos.
28 Da mesma forma, como foi nos dias de Ló: eles comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e construíam;
29 mas no dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu fogo e enxofre do céu e destruiu a todos.
30 Será da mesma maneira no dia em que o Filho do Homem for revelado.
31 Naquele dia, quem estiver no telhado e tiver os seus bens na casa não desça para tirá-los. Da mesma forma, quem estiver no campo não volte.
32 Lembrem-se da mulher de Ló!
33 Quem buscar salvar a sua vida a perderá, mas quem perder a sua vida a preservará.
34 Eu lhes digo: naquela noite haverá duas pessoas numa cama. Uma será levada e a outra será deixada.
35 Haverá duas mulheres moendo grãos juntas. Uma será levada e a outra será deixada.”
37 Eles, respondendo, perguntaram-lhe: “Onde, Senhor?” Ele lhes disse: “Onde estiver o corpo, ali também se ajuntarão os abutres.”

Lukáš

Kapitel 17
1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?
18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.
23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.
24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

Buch auswählen