Vergleichen
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi 9
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi
Kapitel 9
1
Još reče Gospod Mojsiju u pustinji sinajskoj druge godine po izlasku njihovom iz zemlje misirske prvog meseca, govoreći:
2
Neka slave sinovi Izrailjevi pashu u određeno vreme.
3
Četrnaestog dana ovog meseca uveče slavite je u određeno vreme, po svim zakonima i po svim uredbama njenim slavite je.
4
I reče Mojsije sinovima Izrailjevim da slave pashu.
5
I slavite pashu prvog meseca četrnaestog dana uveče u pustinji sinajskoj; kako beše Gospod zapovedio Mojsiju, sve onako učiniše sinovi Izrailjevi.
6
A behu neki koji se oskvrniše o mrtvaca te ne mogahu slaviti pashe onaj dan; i dođoše isti dan pred Mojsija i pred Arona;
7
i rekoše mu ljudi oni: Mi smo nečisti od mrtvaca; zašto da nam nije slobodno prineti žrtvu Gospodu u vreme zajedno sa sinovima Izrailjevim?
8
A Mojsije im reče: Stanite da čujem šta će zapovediti Gospod za vas.
9
A Gospod reče Mojsiju govoreći:
10
Kaži sinovima Izrailjevim i reci: Ko bi bio nečist od mrtvaca ili bi bio na dalekom putu između vas ili između vašeg natražja, neka slavi pashu Gospodu,
11
drugog meseca četrnaestog dana uveče neka je slave s presnim hlebom i s gorkim zeljem neka je jedu.
12
Neka ne ostavljaju od nje ništa do jutra i kosti da joj ne prelome, po svemu zakonu za pashu neka je slave.
13
A ko je čist i nije na putu, pa bi propustio slaviti pashu, da se istrebi duša ona iz naroda svog, jer ne prinese Gospodu žrtve na vreme, greh svoj neka nosi onaj čovek.
14
I ako bi među vama živeo stranac i slavio bi pashu Gospodu, po zakonu i uredbi za pashu neka je slavi; a zakon da vam je jednak i strancu i onome ko se rodio u zemlji.
15
A u koji dan bi podignut šator, pokri oblak šator nad naslonom od svedočanstva; a uveče beše nad šatorom kao oganj do jutra.
16
Tako beše jednako: oblak ga zaklanjaše, ali noću beše kao oganj.
17
I kad bi se oblak podigao iznad šatora, tada polažahu sinovi Izrailjevi, a gde bi stao oblak, onde se zaustavljahu sinovi Izrailjevi.
18
Po zapovesti Gospodnjoj polažahu sinovi Izrailjevi, i po zapovesti Gospodnjoj ustavljahu se; dokle god stajaše oblak nad šatorom, oni stajahu u logoru,
19
i kad oblak dugo stajaše nad šatorom, tada svršivahu sinovi Izrailjevi šta treba svršivati Gospodu i ne polažahu.
20
I kad oblak beše nad šatorom malo dana, po zapovesti Gospodnjoj stajahu u logoru i po zapovesti Gospodnjoj polažahu.
21
Kad bi, pak, oblak stajao od večera do jutra, a ujutro bi se podigao oblak, tada polažahu; bilo danju ili noću, kad bi se oblak podigao, oni polažahu.
22
Ako li bi dva dana ili mesec dana ili godinu oblak stajao nad šatorom, stajahu u logoru sinovi Izrailjevi i ne polažahu, a kako bi se podigao, oni polažahu.
23
Po zapovesti Gospodnjoj stajahu u logor, i po zapovesti Gospodnjoj polažahu; i svršivahu šta treba svršivati Gospodu, kao što beše zapovedio Gospod preko Mojsija.
4 Mojžíšova
Kapitel 9
1
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, léta druhého po vyjití z země Egyptské, měsíce prvního, řka:
2
Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v čas svůj vyměřený.
3
Ètrnáctého dne měsíce toho u večer budete ji slaviti jistým časem svým, vedlé všech ustanovení jejích, a podlé všech řádů jejích slaviti ji budete.
4
I mluvil Mojžíš k synům Izraelským, aby slavili Fáze.
5
Tedy slavili Fáze v měsíci prvním, čtrnáctého dne u večer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.
6
I byli někteří muži, ješto se poškvrnili při mrtvém, kteříž nemohli slaviti Fáze toho dne. I přistoupili před Mojžíše a Arona v ten den,
7
A promluvili muži ti k němu: My jsme se poškvrnili nad mrtvým. Nebude-liž nám zbráněno obětovati oběti Hospodinu v jistý čas spolu s syny Izraelskými?
8
I řekl jim Mojžíš: Počekejte, až uslyším, co vám učiniti rozkáže Hospodin.
9
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
10
Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrněný nad mrtvým, aneb byl by na cestě daleké, buď z vás aneb z potomků vašich, budeť slaviti Fáze Hospodinu.
11
Měsíce druhého, čtrnáctého dne u večer slaviti budou je, s chleby nekvašenými, a s řeřichami jísti je budou.
12
Nezanechajíť ho nic až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti.
13
Ale člověk ten, kterýž by byl čistý, a nebyl na cestě, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo oběti Hospodinu neobětoval v jistý čas její; hřích svůj ponese člověk ten.
14
Jestliže by s vámi bydlil příchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé řádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak příchozímu, jako obyvateli v zemi.
15
Toho pak dne, v kterémž vyzdvižen jest příbytek, přikryl oblak příbytek, a stál nad stánkem svědectví; u večer pak bývalo nad příbytkem na pohledění jako oheň až do jitra.
16
Tak bývalo ustavičně, oblak přikrýval jej ve dne, záře pak ohnivá v noci.
17
A když se zdvihl oblak od stánku, hned také hýbali se synové Izraelští; a na kterém místě pozůstal oblak, tu také kladli se synové Izraelští.
18
K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zůstával oblak nad příbytkem, i oni leželi.
19
Když pak trval oblak nad příbytkem po mnohé dny, tedy drželi synové Izraelští stráž Hospodinovu, a netáhli odtud.
20
A když oblak byl nad příbytkem po nemnohé dny, k rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se.
21
Kdyžkoli byl oblak od večera až do jitra, a v jitře se vznesl, hned i oni šli; buď že trval přes den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,)
22
Buď že za dva dni, aneb za měsíc, aneb za rok prodléval oblak nad příbytkem, zůstávaje nad ním, synové Izraelští také leželi, a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli.
23
K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše.