Vergleichen
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka 10
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka
Kapitel 10
1
A u Ćesariji beše jedan čovek po imenu Kornilije, kapetan od čete koja se zvaše talijanska.
2
Pobožan i bogobojazan sa celim domom svojim, koji davaše milostinju mnogim ljudima i moljaše se Bogu bez prestanka;
3
on vide na javi u utvari oko devetog sata dnevi anđela Božjeg gde siđe k njemu i reče mu: Kornilije!
4
A on pogledavši na nj i uplašivši se reče: Šta je, Gospode? A on mu reče: Molitve tvoje i milostinje tvoje iziđoše na pamet Bogu;
5
i sad pošlji u Jopu ljude i dozovi Simona prozvanog Petra:
6
On stoji u nekog Simona kožara, kog je kuća kod mora: on će ti kazati reči kojima ćeš se spasti ti i sav dom tvoj.
7
I kad otide anđeo koji govori Korniliju, dozvavši dvojicu od svojih slugu i jednog pobožnog vojnika od onih koji mu služahu,
8
i kazavši im sve posla ih u Jopu.
9
A sutradan kad oni iđahu putem i približiše se ka gradu, iziđe Petar u gornju sobu da se pomoli Bogu u šesti sat.
10
I ogladne, i htede da jede; a kad mu oni gotovljahu, dođe izvan sebe,
11
i vide nebo otvoreno i sud nekakav gde silazi na njega, kao veliko platno, zavezan na četiri roglja i spušta se na zemlju;
12
u kome behu sva četvoronožna na zemlji, i zverinje i bubine i ptice nebeske.
13
I postade glas k njemu: Ustani, Petre! Pokolji i pojedi.
14
A Petar reče: Nipošto, Gospode! Jer nikad ne jedoh šta pogano ili nečisto.
15
I gle, glas opet k njemu drugom: Šta je Bog očistio ti ne pogani.
16
I ovo bi triput, i sud se opet uze na nebo.
17
A kad se Petar u sebi divljaše šta bi bila utvara koju vide, i gle ljudi poslani od Kornilija, napitavši i našavši dom Simonov stadoše pred vratima,
18
i zovnuvši pitahu: Stoji li ovde Simon prozvani Petar?
19
A dok Petar razmišljavaše o utvari, reče mu Duh: Evo tri čoveka traže te;
20
nego ustani i siđi i idi s njima ne premišljajući ništa, jer ih ja poslah.
21
A Petar sišavši k ljudima poslanim k sebi od Kornilija reče: Evo ja sam koga tražite; što ste došli?
22
A oni rekoše: Kornilije kapetan, čovek pravedan i bogobojazan, poznat kod svega naroda jevrejskog, primio je zapovest od anđela svetog da dozove tebe u svoj dom i da čuje reči od tebe.
23
Onda ih dozva unutra i ugosti. A sutradan ustavši Petar pođe s njima, i neki od braće koja beše u Jopi pođoše s njim.
24
I sutradan uđoše u Ćesariju. A Kornilije čekaše ih sazvavši rodbinu svoju i ljubazne prijatelje.
25
A kad Petar htede da uđe, srete ga Kornilije, i padnuvši na noge njegove pokloni se.
26
I Petar ga podiže govoreći: Ustani, i ja sam čovek.
27
I s njim govoreći uđe, i nađe mnoge koji se behu sabrali.
28
I reče im: Vi znate kako je neprilično čoveku Jevrejinu družiti se ili dolaziti k tuđinu; ali Bog meni pokaza da nijednog čoveka ne zovem poganim ili nečistim;
29
zato i bez sumnje dođoh pozvan. Pitam vas dakle zašto poslaste po mene?
30
I Kornilije reče: Od četvrtog dana do ovog časa ja postih, i u deveti sat moljah se Bogu u svojoj kući; i gle, čovek stade preda mnom u haljini sjajnoj,
31
i reče: Kornilije! Uslišena bi molitva tvoja i milostinje tvoje pomenuše se pred Bogom.
32
Pošlji dakle u Jopu i dozovi Simona koji se zove Petar: on stoji u kući Simona kožara kod mora, koji kad dođe kazaće ti.
33
Onda ja odmah poslah k tebi; i ti si dobro učinio što si došao. Sad dakle mi svi stojimo pred Bogom da čujemo sve što je tebi od Boga zapoveđeno.
34
A Petar otvorivši usta reče: Zaista vidim da Bog ne gleda ko je ko;
35
nego u svakom narodu onaj koji se boji Njega i tvori pravdu, mio je Njemu.
36
Reč što posla sinovima Izrailjevim, javljajući mir po Isusu Hristu, koji je Gospod svima.
37
Vi znate govor koji je bio po svoj Judeji počevši od Galileje po krštenju koje propoveda Jovan:
38
Isusa iz Nazareta kako ga pomaza Bog Duhom Svetim i silom, koji prođe čineći dobro i isceljujući sve koje đavo beše nadvladao; jer Bog beše s njim.
39
I mi smo svedoci svemu što učini u zemlji judejskoj i Jerusalimu; kog i ubiše obesivši na drvo.
40
Ovog Bog vaskrse treći dan, i dade Mu da se pokaže,
41
ne svemu narodu nego nama svedocima napred izbranima od Boga, koji s Njim jedosmo i pismo po vaskrsenju Njegovom iz mrtvih.
42
I zapovedi nam da propovedamo narodu i da svedočimo da je On narečeni od Boga sudija živim i mrtvim.
43
Za ovo svedoče svi proroci da će imenom Njegovim primiti oproštenje greha svi koji Ga veruju.
44
A dok još Petar govoraše ove reči, siđe Duh Sveti na sve koji slušahu reč.
45
I udiviše se verni iz obrezanja koji behu došli s Petrom, videći da se i na neznabošce izli dar Duha Svetog.
46
Jer ih slušahu gde govorahu jezike, i veličahu Boga. Tada odgovori Petar:
47
Eda može ko vodu zabraniti da se ne krste oni koji primiše Duha Svetog kao i mi?
48
I zapovedi im da se krste u ime Isusa Hrista. Tada ga moliše da ostane kod njih nekoliko dana.
Skutky apoštolské
Kapitel 10
1
Muž pak nějaký byl v Cesarii, jménem Kornelius, setník, z zástupu, kterýž sloul Vlaský,
2
Nábožný a bohobojný se vším domem svým, čině almužny mnohé lidu,
3
A modle se Bohu vždycky. Ten viděl u vidění zřetelně, jako v hodinu devátou na den, anděla Božího, an všel k němu, a řekl jemu: Kornéli.
4
A on pilně popatřil naň, a zstrašiv se, řekl: Co chceš, Pane? I řekl jemu: Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží.
5
Protož nyní pošli muže některé do Joppen, a povolej Šimona, kterýž má příjmí Petr.
6
Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha, kterýž má dům u moře. Onť poví tobě, co bys měl činiti.
7
A když odšel anděl, kterýž mluvil Korneliovi, zavolal dvou služebníků svých, a rytíře pobožného z těch, kteříž vždycky při něm byli,
8
A pověděv jim všecko to, poslal je do Joppen.
9
Nazejtří pak, když oni šli a přibližovali se k městu, všel Petr nahoru, aby se modlil, v hodinu šestou.
10
A potom velice zlačněv, chtěl pojísti. Když pak oni strojili, připadlo na něj mysli vytržení.
11
I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy uvázané, ano se spouští na zem,
12
Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá, a zvířata, a zeměplazové, i ptactvo nebeské.
13
I stal se hlas k němu: Vstaň, Petře, bij a jez.
14
I řekl Petr: Nikoli, Pane, nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého.
15
Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
16
A to se stalo po třikrát. I vzato jest zase prostěradlo do nebe.
17
A když Petr sám u sebe rozjímal, co by znamenalo vidění to, kteréž viděl, aj muži ti, kteříž posláni byli od Kornelia, ptajíce se na dům Šimonův, stáli přede dveřmi.
18
A zavolavše kohosi, tázali se: Má-li zde hospodu Šimon, kterýž má příjmí Petr?
19
A když Petr přemyšloval o tom vidění, řekl jemu Duch: Aj, muži tři hledají tebe.
20
Protož vstana, sejdi dolů a jdi s nimi, nic nepochybuje; neboť jsem já je poslal.
21
Tedy sšed Petr k mužům, jenž posláni byli k němu od Kornelia, řekl: Aj, jáť jsem ten, kteréhož hledáte. Jaká jest příčina, pro niž jste přišli?
22
Oni pak řekli: Kornelius setník, muž spravedlivý a bohabojící, i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského, u vidění napomenut jest od anděla svatého, aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe.
23
Tedy zavolav jich do domu, přijal je do hospody. Druhého pak dne Petr šel s nimi, a někteří bratří z Joppen šli s ním.
24
A nazejtří přišli do Cesaree. Kornelius pak očekával jich, svolav příbuzné své a přátely blízké.
25
I stalo se, když vcházel Petr, vyšel proti němu Kornelius, a padna k nohám jeho, klaněl se mu.
26
Ale Petr pozdvihl ho, řka: Vstaň, všakť i já také člověk jsem.
27
A rozmlouvaje s ním, všel do domu, a nalezl mnoho těch, kteříž se byli sešli.
28
I řekl k nim: Vy víte, že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci, ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti.
29
Protož bez odporu přišel jsem, povolán jsa. I ptám se vás, pro kterou příčinu poslali jste pro mne?
30
A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím,
31
A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží.
32
Protož pošli do Joppen a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře; on přijda, bude mluviti tobě.
33
Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha.
34
Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijimač osob.
35
Ale v každém národu, kdož se ho bojí a činí spravedlnost, příjemný jest jemu;
36
Jakž to oznámil synům Izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, jenž jest Pánem všeho.
37
O čemž i vy sami víte, co se dálo po všem Židovstvu, počna od Galilee, po křtu, kterýž kázal Jan:
38
Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí; kterýžto chodil, dobře čině, a uzdravuje všecky posedlé od ďábla; nebo Bůh s ním byl.
39
A my jsme svědkové všeho toho, což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě. Kteréhožto zamordovali jsou, pověsivše na dřevě.
40
Toho Bůh vzkřísil třetího dne, a způsobil to, aby zjeven byl,
41
Ne všemu lidu, ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha, nám, kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání.
42
A přikázal nám kázati lidu a svědčiti, že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých.
43
Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho.
44
A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího.
45
I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit.
46
Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr:
47
Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my?
48
A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně. I prosili ho, aby u nich pobyl za některý den.