Vergleichen
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka 5
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka
Kapitel 5
1
A jedan čovek, po imenu Ananija, sa ženom svojom Sapfirom prodade njivu,
2
i sakri od novaca sa znanjem i žene svoje, i donesavši jedan deo metnu apostolima pred noge.
3
A Petar reče: Ananija! Zašto napuni sotona srce tvoje da slažeš Duhu Svetome i sakriješ od novaca što uze za njivu?
4
Kad je bila u tebe ne beše li tvoja? I kad je prodade ne beše li u tvojoj vlasti? Zašto si dakle takvu stvar metnuo u srce svoje? Ljudima nisi slagao nego Bogu.
5
A kad ču Ananija reči ove pade i izdahnu; i uđe veliki strah u sve koji slušahu ovo.
6
A momci ušavši uzeše ga i iznesoše te zakopaše.
7
A kad prođe oko tri sata, uđe i žena njegova ne znajući šta je bilo.
8
A Petar joj odgovori: Kaži mi jeste li za toliko dali njivu? A ona reče: Da, za toliko.
9
A Petar joj reče: Zašto se dogovoriste da iskušate Duha Gospodnjeg? Gle noge onih koji tvog muža zakopaše pred vratima su, i izneće te.
10
I odmah padnu pred nogama njegovim i izdahnu. A momci ušavši nađoše je mrtvu i iznesoše je i zakopaše kod muža njena.
11
I uđe veliki strah u svu crkvu i u sve koji čuše ovo.
12
A rukama apostolskim učiniše se mnogi znaci i čudesa među ljudima; i behu svi jednodušno u tremu Solomunovom.
13
A od ostalih niko ne smejaše pristupiti njima; nego ih hvaljaše narod.
14
A sve više pristajahu oni koji verovahu Gospoda, mnoštvo ljudi i žena,
15
tako da i po ulicama iznošahu bolesnike i metahu na posteljama i na nosilima, da bi kad prođe Petar barem senka njegova osenila koga od njih.
16
A dolažahu mnogi i iz okolnih gradova u Jerusalim, i donošahu bolesnike i koje mučahu nečisti duhovi; i svi ozdravljahu.
17
Ali ustade poglavar sveštenički i svi koji behu s njim, od jeresi sadukejske, i napuniše se zavisti,
18
i digoše ruke svoje na apostole, i metnuše ih u opšti zatvor.
19
A anđeo Gospodnji otvori noću vrata tamnička, i izvedavši ih reče:
20
Idite i stanite u crkvi te govorite narodu sve reči ovog života.
21
A kad oni čuše, uđoše ujutru u crkvu, i učahu. A kad dođe poglavar sveštenički i koji behu s njim, sazvaše sabor i sve starešine od sinova Izrailjevih, i poslaše u tamnicu da ih dovedu.
22
A kad sluge otidoše, ne nađoše ih u tamnici; onda se vratiše i javiše im
23
govoreći: Tamnicu nađosmo zaključanu sa svakom tvrđom i čuvare gde stoje pred vratima; ali kad otvorismo, unutra nijednog ne nađosmo.
24
A kad čuše ove reči poglavar sveštenički i vojvoda crkveni i ostali glavari sveštenički, ne mogahu im se načuditi šta bi to sad bilo.
25
A neko dođe i javi im govoreći: Eno oni ljudi što ih baciste u tamnicu, stoje u crkvi i uče narod.
26
Tada otide vojvoda s momcima i dovede ih ne na silu: jer se bojahu naroda da ih ne pobije kamenjem.
27
A kad ih dovedoše, postaviše ih pred sabor, i zapita ih poglavar sveštenički govoreći:
28
Ne zapretismo li vam oštro da ne učite u ovo ime? I gle, napuniste Jerusalim svojom naukom, i hoćete da bacite na nas krv ovog čoveka.
29
A Petar i apostoli odgovarajuću rekoše: Većma se treba Bogu pokoravati negoli ljudima.
30
Bog otaca naših podiže Isusa, kog vi ubiste obesivši na drvo.
31
Ovog Bog desnicom svojom uzvisi za poglavara i spasa, da da Izrailju pokajanje i oproštenje greha.
32
I mi smo Njegovi svedoci ovih reči i Duh Sveti kog Bog dade onima koji se Njemu pokoravaju.
33
A kad oni čuše vrlo se rasrdiše, i mišljahu da ih pobiju.
34
Ali onda ustade u skupštini jedan farisej po imenu Gamaliilo, zakonik, poštovan od svega naroda, i zapovedi da apostoli malo iziđu napolje,
35
pa reče njima: Ljudi Izrailjci! Gledajte dobro za ove ljude šta ćete činiti;
36
jer pre ovih dana usta Tevda, govoreći da je on nešto, za kojim pristade ljudi na broj oko četiri stotine; on bi ubijen, i svi koji ga slušahu raziđoše se i propadoše.
37
Potom usta Juda Galilejac, u dane prepisa, i odvuče dosta ljudi za sobom; i on pogibe, i svi koji ga slušahu razasuše se.
38
I sad vam kažem: prođite se ovih ljudi i ostavite ih; jer ako bude od ljudi ovaj savet ili ovo delo, pokvariće se.
39
Ako li je od Boga, ne možete ga pokvariti, da se kako ne nađete kao bogoborci.
40
Onda ga poslušaše, i dozvavši apostole izbiše ih, i zapretiše im da ne govore u ime Isusovo, i otpustiše ih.
41
A oni onda otidoše od sabora radujući se što se udostojiše primiti sramotu za ime Gospoda Isusa.
42
A svaki dan u crkvi i po kućama ne prestajahu učiti i propovedati jevanđelje o Isusu Hristu.
Skutky apoštolské
Kapitel 5
1
Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
2
A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
3
I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?
4
Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
5
Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
6
A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
7
I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
8
I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
9
Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.
10
I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.
11
I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
12
Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
13
Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.
14
A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
15
Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.
16
Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
17
Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí.
18
I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
19
Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
20
Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
21
To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.
22
A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
23
Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.
24
A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
25
A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
26
Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
27
A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
28
Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
29
Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
30
Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
31
Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
32
A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.
33
Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
34
Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
35
I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
36
Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
37
Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
38
A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se;
39
Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
40
I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
41
Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
42
Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.