Vergleichen
Knjiga Isusa Navina 11
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga Isusa Navina
Kapitel 11
1
A kad to ču Javin car asorski, posla k Jovavu caru adonskom i k caru imronskom i k caru ahsavskom,
2
i k carevima koji behu na severu u gorama i po ravnicama na jugu od Hinerota i u dolini i u Nafat-Doru na zapad,
3
ka Hananejinu na istoku i zapadu, i Amorejinu i Hetejinu i Ferezejinu i Jevusejinu u gorama, i k Jevejinu pod Ermonom u zemlji Mispi.
4
I izađoše oni i sva vojska njihova s njima, mnogi narod kao pesak na bregu morskom, i konji i kola mnoga veoma.
5
Svi ti carevi dogovoriše se i dođoše, i stadoše zajedno u logor na vodi Meromu, da udare na Izrailja.
6
A Gospod reče Isusu: Ne boj ih se; jer sutra u ovo doba ja ću učiniti te će svi biti pobijeni pred Izrailjem; konjima njihovim ispresecaj žile, i kola njihova popali ognjem.
7
I izađe Isus i sva vojska s njim na njih na vodu Merom iznenada, i udariše na njih.
8
I Gospod ih dade u ruke Izrailju, te ih razbiše i teraše ih do Sidona velikog i do vode Misrefota i do polja Mispe na istok; i tako ih pobiše da ne ostaviše nijednog živog.
9
I učini im Isus kako mu beše zapovedio Gospod: konjima njihovim ispreseca žile, i kola njihova popali ognjem.
10
I vrativši se Isus u to vreme, uze Asor, i ubi cara njegovog mačem; a Asor beše, pre, glava svim tim carstvima.
11
I pobiše sve živo što beše u njemu oštrim mačem sekući, te ne osta ništa živo; a Asor spališe ognjem.
12
I sve gradove onih careva i sve careve njihove uze Isus i iseče ih oštrim mačem i pobi ih, kao što beše zapovedio Mojsije sluga Gospodnji.
13
Ali nijednog grada koji osta u opkopima svojim ne popali Izrailj, osim samog Asora, koji spali Isus.
14
A sav plen iz tih gradova i stoku pograbiše za sebe sinovi Izrailjevi; samo ljude sve isekoše oštrim mačem, te ih istrebiše, ne ostaviše ništa živo.
15
Kako zapovedi Gospod Mojsiju, sluzi svom, tako Mojsije zapovedi Isusu, a Isus tako učini; ništa ne izostavi od svega što beše Gospod zapovedio Mojsiju.
16
I tako uze Isus svu tu zemlju, gore i sav južni kraj i svu zemlju gosensku, i ravnicu i polje, goru Izrailjevu i ravnicu njegovu.
17
Od gore Alaka, koja se pruža k Siru, do Val-Gada u polju livanskom, pod gorom Ermonom i sve careve njihove zarobi i pobi ih i pogubi.
18
Dugo vremena vojeva Isus na te careve.
19
Ne bi nijednog grada koji učini mir sa sinovima Izrailjevim, osim Jeveja koji življahu u Gavaonu; sve ih uzeše ratom.
20
Jer od Gospoda bi, te otvrdnu srce njihovo da izađu u boj na Izrailja, da bi ih potro i da im ne bi bilo milosti, nego da bi ih istrebio, kao što beše zapovedio Gospod Mojsiju.
21
U to vreme dođe Isus, te istrebi Enakime iz gora, iz Hevrona, iz Davira, iz Anava i iz sve gore Judine i iz sve gore Izrailjeve, s gradovima njihovim potre ih Isus.
22
Nijedan Enakim ne osta u zemlji sinova Izrailjevih; samo u Gazi, u Gatu i u Azotu ostaše.
23
Tako uze Isus svu zemlju, kao što beše kazao Gospod Mojsiju; i dade je u nasledstvo Izrailju prema delovima njihovim, po plemenima njihovim. I zemlja počinu od rata.
Jozue
Kapitel 11
1
To když uslyšel Jabín, král Azor, poslal k Jobábovi, králi Mádon, a k králi Simron, a k králi Achzaf,
2
I k králům, kteříž bydlili k straně půlnoční na horách i na rovinách ku polední Ceneret, i na rovinách a v krajinách Dor na západ,
3
K Kananejskému na východ i na západ, a k Amorejskému, Hetejskému, Ferezejskému a Jebuzejskému na horách, a k Hevejskému pod horou Hermon v zemi Masfa.
4
I vytáhli všickni ti a všecka vojska jejich s nimi, lid mnohý jako písek, kterýž jest na břehu mořském nesčíslný, i koňů i vozů velmi mnoho.
5
A smluvivše se všickni králové ti, přitáhli a položili se spolu při vodách Merom, aby bojovali proti Izraelovi.
6
Řekl pak Hospodin k Jozue: Neboj se jich, nebo zítra o této chvíli vydám všecky tyto k zabití Izraelovi; koňům jejich žily podřežeš, a vozy jejich ohněm spálíš.
7
Tedy vytáhl Jozue a s ním všecken lid válečný proti nim k vodám Merom rychle, a udeřili na ně.
8
I dal je Hospodin v ruku Izraelovi, a porazili je. I honili je až k Sidonu velikému, a až k vodám Maserefot, a k údolí Masfe na východ, a pobili je, tak že nepozůstavili žádného živého.
9
A učinil jim Jozue, jakož byl rozkázal jemu Hospodin, koňům jejich žily zpodřezoval, a vozy jejich ohněm popálil.
10
Potom navrátiv se Jozue téhož času, dobyl Azor, a krále jeho zabil mečem. Azor pak bylo prvé nejznamenitější mezi všemi království těmi.
11
Pobili také všecko, cožkoli v něm živo bylo, mordujíce je mečem, tak že nezůstalo žádného živého; Azor pak spálil ohněm.
12
Takž podobně učinil všechněm městům králů těch, a všecky krále jejich zjímal Jozue, a zbiv je mečem, vyhladil je, jakož přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.
13
A však žádného města z těch, kteráž ještě zůstala v ohradě své, nespálil Izrael, kromě samého Azor, kteréž spálil Jozue.
14
A všecky loupeže měst těch i hovada rozdělili mezi sebou synové Izraelští; toliko všecky lidi zbili mečem, dokudž nevyhladili jich, nenechavše žádného živého.
15
Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
16
A tak vzal Jozue všecku tu zemi, hory i všecku stranu polední, i všecku zemi Gosen, i roviny, i pole, totiž hory Izraelské i roviny jejich,
17
Od hory Halak, kteráž se táhne do Seir, až k Balgad na rovině Libánské, pod horou Hermon; všecky také krále jejich zjímal, a zbil je i zmordoval.
18
Po mnohé dny Jozue vedl válku se všechněmi těmi králi.
19
A nebylo města, ješto by v pokoj vešlo s syny Izraelskými, kromě Hevejských obyvatelů v Gabaon; jiná všecka válkou vzali.
20
Nebo od Hospodina to bylo, že jsou zatvrdili byli srdce své, tak aby vyšli válečně proti Izraelovi, a aby je v prokletí vydal, a neučinil jim milosti, ale aby je zahubil, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
21
Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, totiž z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue.
22
Nezůstal žádný z Enaků v zemi synů Izraelských; toliko v Gáze, v Gát a v Azotu zůstali.
23
Tak tedy vzal Jozue všecku tu zemi, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi, a dal ji Jozue v dědictví Izraelovi vedlé dílů jejich, po pokoleních jejich. I odpočinula země od válek.