Vergleichen

Knjiga o Jovu 38

LesenLesen VergleichenVergleichen SuchenSuche Meine VerseFavoriten

Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam

Knjiga o Jovu

Kapitel 38

1 Tada odgovori Gospod Jovu iz vihora i reče:

2 Ko je to što zamračuje savet rečima nerazumno?

3 Opaši se sada kao čovek; ja ću te pitati, a ti mi kazuj.

4 Gde si ti bio kad ja osnivah zemlju? Kaži, ako si razuman.

5 Ko joj je odredio mere? Znaš li? Ili ko je rastegao uže preko nje?

6 Na čem su podnožja njena uglavljena? Ili ko joj je metnuo kamen ugaoni?

7 Kad pevahu zajedno zvezde jutarnje i svi sinovi Božji klikovahu.

8 Ili ko je zatvorio more vratima kad kao iz utrobe iziđe?

9 Kad ga odeh oblakom i povih tamom;

10 Kad postavih za nj uredbu svoju i metnuh mu prevornice i vrata;

11 I rekoh: Dovde ćeš dolaziti, a dalje nećeš, i tu će se ustavljati ponositi valovi tvoji.

12 Jesi li svog veka zapovedio jutru, pokazao zori mesto njeno,

13 Da se uhvati zemlji za krajeve, i da se rasteraju s nje bezbožnici,

14 Da se ona promeni kao blato pečatno, a oni da stoje kao haljina,

15 Da se oduzme bezbožnicima svetlost njihova i ruka podignuta da se slomi?

16 Jesi li dolazio do dubina morskih? I po dnu propasti jesi li hodio?

17 Jesu li ti se otvorila vrata smrtna, i vrata sena smrtnog jesi li video?

18 Jesi li sagledao širinu zemaljsku? Kaži, ako znaš sve to.

19 Koji je put k stanu svetlosti? I gde je mesto tami,

20 Da bi je uzeo i odveo do međe njene, i znao staze k domu njenom?

21 Znaš ti; jer si se onda rodio, i broj je dana tvojih velik.

22 Jesi li ulazio u riznice snežne? Ili riznice gradne jesi li video,

23 Koje čuvam za vreme nevolje, za dan boja i rata?

24 Kojim se putem deli svetlost i ustoka se razilazi po zemlji?

25 Ko je razdelio jazove povodnju i put svetlici gromovnoj?

26 Da bi išao dažd na zemlju gde nema nikoga, i na pustinju gde nema čoveka,

27 Da napoji pusta i nerodna mesta, i učini da raste trava zelena.

28 Ima li dažd oca? Ili ko je rodio kaplje rosne?

29 Iz čije je utrobe izašao led, i ko je rodio slanu nebesku,

30 Da se vode skrivaju i postaju kao kamen i krajevi propasti srastaju?

31 Možeš li svezati miline vlašićima? Ili svezu štapima razrešiti?

32 Možeš li izvesti južne zvezde na vreme? Ili kola sa zvezdama njihovim hoćeš li voditi?

33 Znaš li red nebeski? Možeš li ti uređivati vladu njegovu na zemlji?

34 Možeš li dignuti glas svoj do oblaka da bi te mnoštvo vode pokrilo?

35 Možeš li pustiti munje da idu, i da ti kažu: Evo nas?

36 Ko je metnuo čoveku u srce mudrost? Ili ko je dao duši razum?

37 Ko će izbrojati oblake mudrošću, i mehove nebeske ko će izliti,

38 Da se raskvašen prah zgusne i grude se slepe?

39 „Možeš li uloviti plen za lavice, ili zadovoljiti apetit mladih lavova,

40 kada se kriju u svojim jazbinama, i vrebaju u šipražju?

41 Ko obezbeđuje gavranu plen njegov, kada njegovi mladi vapiju Bogu, i lutaju zbog nedostatka hrane?

Jób

Kapitel 38

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?