Vergleichen
Knjiga Propovednikova 12
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga Propovednikova
Kapitel 12
1
Ali opominji se Tvorca svog u mladosti svojoj pre nego dođu dani zli i prispeju godine, za koje ćeš reći: Nisu mi mile;
2
pre nego pomrkne sunce i videlo i mesec i zvezde, i opet dođu oblaci iza dažda,
3
kad će drhtati stražari kućni i pognuti se junaci, i stati mlinarice, što ih je malo, i potamneti koji gledaju kroz prozore,
4
i kad će se zatvoriti vrata s ulice, i oslabiti zveka od mlevenja, i kad će se ustajati na ptičiji glas i prestati sve pevačice,
5
i visokog mesta kad će se bojati i strašiti se na putu, kad će badem ucvetati i skakavac otežati i želja proći, jer čovek ide u kuću svoju večnu, i pokajnice će hoditi po ulicama;
6
pre nego se prekine uže srebrno, čaša se zlatna razbije i raspe se vedro na izvoru i slomi se točak na studencu,
7
i vrati se prah u zemlju, kako je bio, a duh se vrati Bogu, koji ga je dao.
8
Taština nad taštinama, veli propovednik, sve je taština.
9
A ne samo mudar beše propovednik, nego još i narod učaše mudrosti, i motreći i istražujući složi mnogo priča.
10
Staraše se propovednik da nađe ugodne reči, i napisa šta je pravo, reči istine.
11
Reči su mudrih ljudi kao žalci i kao klini udareni; reči onih koji ih složiše dao je jedan pastir.
12
I tako, sine moj, čuvaj se onog što je preko ovog, jer nema kraja sastavljanju mnogih knjiga, i mnogo čitanje umor je telu.
13
Glavno je svemu što si čuo: Boga se boj, i zapovesti Njegove drži, jer to je sve čoveku.
14
Jer će svako delo Bog izneti na sud i svaku tajnu, bila dobra ili zla.
Kazatel
Kapitel 12
1
A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a přiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení;
2
Prvé než se zatmí slunce a světlo, a měsíc i hvězdy, a navrátí se hustí oblakové po dešti;
3
V ten den, v kterémž se třísti budou strážní domu, a nakřiví se muži silní, a ustanou melící, proto že jich málo bude, a zatmí se ti, kteříž vyhlédají z oken,
4
A zavříny budou dvéře od ulice s slabým zvukem mlení, a povstanou k hlasu ptačímu, a přestanou všecky slibnosti zpěvu;
5
Ano i vysokosti báti se budou, a úrazu na cestě, a kvésti bude mandlový strom, tak že i kobylka těžká bude, a poruší se žádost; nebo béře se člověk do domu věčného, a choditi budou po ulici kvílící;
6
Prvé než se přetrhne provaz stříbrný, a než se rozrazí číše zlatá, a roztříští se věderce nad vrchovištěm, a roztrhne se kolo nad studnicí,
7
A navrátí se prach do země, jakž prvé byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal.
8
Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, a všecko marnost.
9
Èím pak byl kazatel moudřejší, tím více vyučoval lid umění, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství přísloví.
10
Snažovaltě se kazatel vyhledati věci nejžádostivější, a napsal, což pravého jest, a slova věrná.
11
Slova moudrých podobná ostnům a hřebíkům vbitým, slova skladatelů, kteráž jsou vydána od pastýře jednoho.
12
A tak tedy jimi, synu můj, hojně dosti osvícen býti můžeš. Dělání knih mnohých žádného konce není, a čísti mnoho jest zemdlení těla.
13
Summa všeho, což jsi slyšel: Boha se boj, a přikázaní jeho ostříhej, nebo na tom všecko člověku záleží.
14
Poněvadž všeliký skutek Bůh přivede na soud, i každou věc tajnou, buďto dobrou, buďto zlou.