Vergleichen
Knjiga proroka Amosa 8
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Amosa
Kapitel 8
1
Ovo mi pokaza Gospod: Gle, kotarica letnjeg voća.
2
I reče: Šta vidiš, Amose? A ja rekoh: Kotaricu letnjeg voća. A Gospod mi reče:
Dođe kraj narodu mom Izrailju,
neću ga više prolaziti.
3
I pesme će crkvene biti ridanje u onaj dan,
govori Gospod;
biće mnoštvo mrtvih telesa,
koja će se svuda pobacati ćuteći.
4
Čujte ovo, koji proždirete uboge i satirete siromahe u zemlji,
5
Govoreći: Kad će proći mladina da prodajemo žito?
I subota da otvorimo pšenicu?
Umanjujući efu i povećavajući sikal i varajući lažnim merilima;
6
Da kupujemo siromahe za novce i ubogog za jedne opanke,
i da prodajemo očinke od pšenice.
7
Zakle se Gospod slavom Jakovljevom:
Neću nikada zaboraviti nijedno delo njihovo.
8
Neće li se zemlja potresti od toga,
i protužiti svaki koji živi na njoj?
I neće li se sva razliti kao reka?
I neće li se odneti i potopiti kao od reke misirske?
9
I u onaj dan, govori Gospod Gospod,
učiniću da sunce zađe u podne,
i pomračiću zemlju za belog dana.
10
I pretvoriću praznike vaše u žalost
i sve pesme vaše u plač,
i metnuću kostret oko svih bedara,
i učiniću da svaka glava oćelavi
i da bude žalost kao za jedincem,
i kraj će joj biti kao gorak dan.
11
Gle, idu dani, govori Gospod Gospod,
kad ću pustiti glad na zemlju,
ne glad hleba ni žeđ vode,
nego slušanja reči Gospodnjih.
12
I potucaće se od mora do mora,
i od severa do istoka
trčaće tražeći reč Gospodnju,
i neće je naći.
13
U to će vreme obamirati lepe devojke i mladići od žeđi,
14
Koji se kunu krivicom samarijskom i govore:
Tako da je živ Bog tvoj, Dane,
i tako da je živ put u Virsaveju.
I pašće, i neće više ustati.
Ámos
Kapitel 8
1
Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního.
2
A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu.
3
Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo.
4
Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země,
5
Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,
6
Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?
7
Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.
8
Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským?
9
Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den.
10
A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.
11
Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových,
12
Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou.
13
V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní,
14
Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.