Vergleichen
Knjiga proroka Isaije 53
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Isaije
Kapitel 53
1
Ko verova propovedanju našem,
i mišica Gospodnja kome se otkri?
2
Jer izniče pred Njim kao šibljika,
i kao koren iz suve zemlje;
ne bi obličja ni lepote u Njega;
i videsmo Ga, i ne beše ništa na očima,
čega radi bismo Ga poželeli.
3
Prezren beše i odbačen između ljudi,
bolnik i vičan bolestima,
i kao jedan od koga svak zaklanja lice,
prezren da Ga nizašta ne uzimasmo.
4
A On bolesti naše nosi
i nemoći naše uze na se,
a mi mišljasmo da je ranjen,
da Ga Bog bije i muči.
5
Ali On bi ranjen za naše prestupe,
izbijen za naša bezakonja;
kar beše na Njemu našeg mira radi,
i ranom Njegovom mi se iscelismo.
6
Svi mi kao ovce zađosmo,
svaki nas se okrenu svojim putem,
i Gospod pusti na Nj bezakonje svih nas.
7
Mučen bi i zlostavljen,
ali ne otvori usta svojih;
kao jagnje na zaklanje vođen bi
i kao ovca nema pred onim koji je striže
ne otvori usta svojih.
8
Od teskobe i od suda uze se,
a rod Njegov ko će iskazati?
Jer se istrže iz zemlje živih
i za prestupe naroda mog bi ranjen.
9
Odrediše Mu grob sa zločincima,
ali na smrti bi s bogatim,
jer ne učini nepravdu,
niti se nađe prevara u ustima Njegovim.
10
Ali Gospodu bi volja da Ga bije,
i dade Ga na muke;
kad položi dušu svoju u prinos za greh,
videće natražje, produžiće dane,
i šta je Gospodu ugodno
napredovaće Njegovom rukom.
11
Videće trud duše svoje
i nasitiće se;
pravedni sluga moj opravdaće mnoge svojim poznanjem,
i sam će nositi bezakonja njihova.
12
Zato ću Mu dati deo za mnoge,
i sa silnima će deliti plen,
jer je dao dušu svoju na smrt,
i bi metnut među zločince,
i sam nosi grehe mnogih,
i za zločince se moli.
Izajáš
Kapitel 53
1
Kdo uvěřil kázaní našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno?
2
Nebo před ním vyrostl jako proutek, a jako kořen z země vyprahlé, nemaje podoby ani krásy. Viděliť jsme jej, ale nic nebylo viděti toho, proč bychom ho žádostivi byli.
3
Nejpohrdanější zajisté a nejopovrženější byl z lidí, muž bolestí, a kterýž zkusil nemocí, a jako ukrývající tvář svou; nejpohrdanější, pročež jsme ho za nic nevážili.
4
Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen.
5
On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno.
6
Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.
7
Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.
8
Z úzkosti a z soudu vyňat jest, a protož rod jeho kdo vypraví, ačkoli vyťat jest z země živých, a zraněn pro přestoupení lidu mého?
9
Kterýžto vydal bezbožným hrob jeho, a bohatému, aby byl usmrcen, ješto však nepravosti neučinil, aniž jest nalezena lest v ústech jeho.
10
Taktě se líbilo Hospodinu jej stírati, a nemocí trápiti, aby polože duši svou v oběť za hřích, viděl símě své, byl dlouhověký, a to, což se líbí Hospodinu, skrze něho šťastně konáno bylo.
11
Z práce duše své uzří užitek, jímž nasycen bude. Známostí svou ospravedlní spravedlivý služebník můj mnohé; nebo nepravosti jejich on sám ponese.
12
A protož dám jemu díl pro mnohé, aby s nesčíslnými dělil se o kořist, proto že vylil na smrt duši svou, a s přestupníky počten jest. Onť sám nesl hřích mnohých, a přestupníků zástupcím byl.