Vergleichen
Knjiga proroka Isaije 65
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Isaije
Kapitel 65
1
Potražiše me koji ne pitahu za me;
nađoše me koji me ne tražahu;
rekoh narodu koji se ne zove mojim imenom:
Evo me, evo me.
2
Vas dan pružah ruke svoje narodu nepokornom,
koji ide za svojim mislima putem koji nije dobar,
3
Narodu, koji me jednako gnevi u oči,
koji prinosi žrtve u vrtovima
i kadi na opekama;
4
Koji sede kod grobova
i noće u pećinama,
jedu meso svinjsko
i supa im je nečista u sudovima;
5
Koji govore: Odlazi, ne dohvataj me se,
jer sam svetiji od tebe,
ti su dim u nozdrvama mojim,
dim koji gori vas dan.
6
Eto, napisano je preda mnom:
neću ćutati, nego ću platiti,
platiću im u nedra.
7
Za bezakonja vaša
i za bezakonja otaca vaših,
veli Gospod,
koji kadiše na gorama,
i na humovima ružiše me,
izmeriću im u nedra platu
za dela koja činiše od početka.
8
Ovako veli Gospod:
Kao kad ko nađe vino u grozdu, pa reče:
Ne kvari ga, jer je blagoslov u njemu,
tako ću učiniti radi sluga svojih,
neću ih potrti sve,
9
Jer ću izvesti seme iz Jakova
i iz Jude naslednika gorama svojim,
i naslediće ih izabranici moji,
i sluge moje naseliće se onde.
10
A Saron će biti tor za ovce
i dolina ahorska počivalište za goveda
narodu mom koji me traži.
11
A vi, koji ostavljate Gospoda,
koji zaboravljate svetu goru moju,
koji postavljate sto Gadu
i lijete naliv Meniju,
12
Vas ću izbrojati pod mač,
i svi ćete pripasti na klanje,
jer zvah a vi se ne odazivaste,
govorih a vi ne slušaste,
nego činiste šta je zlo preda mnom
i izabraste šta meni nije po volji.
13
Zato ovako veli Gospod Gospod:
Gle, sluge će moje jesti,
a vi ćete gladovati;
gle, sluge će moje piti,
a vi ćete biti žedni;
gle, sluge će se moje veseliti,
a vi ćete se stideti.
14
Gle, sluge će moje pevati od radosti u srcu,
a vi ćete vikati od žalosti u srcu
i ridaćete od tuge u duhu.
15
I ostavićete ime svoje
izabranima mojim za uklin;
i Gospod će te Bog ubiti,
a sluge će svoje nazvati drugim imenom.
16
Ko se uzblagosilja na zemlji,
blagosiljaće se Bogom istinitim;
a ko se uskune na zemlji,
kleće se Bogom istinitim;
jer će se prve nevolje zaboraviti
i sakrivene će biti od očiju mojih.
17
Jer, gle, ja ću stvoriti nova nebesa i novu zemlju,
i šta je pre bilo neće se pominjati
niti će na um dolaziti.
18
Nego se radujte i veselite se doveka
radi onog što ću ja stvoriti;
jer gle, ja ću stvoriti Jerusalim da bude veselje
i narod njegov da bude radost.
19
I ja ću se veseliti radi Jerusalima,
i radovaću se radi naroda svog,
i neće se više čuti u njemu plač ni jauk.
20
Neće više biti onde malog deteta ni starca
koji ne bi navršio dana svojih;
jer će dete umirati od sto godina,
a grešnik od sto godina biće proklet.
21
I oni će graditi kuće i sedeće u njima;
i sadiće vinograde i ješće rod njihov.
22
Neće oni graditi a drugi se naseliti,
neće saditi a drugi jesti,
jer će dani narodu mom biti kao dani drvetu,
i izabranicima će mojim ovetšati dela ruku njihovih.
23
Neće raditi uzalud,
niti će rađati za strah,
jer će biti seme blagoslovenih od Gospoda,
i natražje će njihovo biti s njima.
24
I pre nego poviču, ja ću se odazvati;
još će govoriti, a ja ću uslišiti.
25
Vuk i jagnje zajedno će pasti,
i lav će jesti slamu kao vo;
a zmiji će biti hrana prah;
neće uditi ni potirati na svoj svetoj gori mojoj,
veli Gospod.
Izajáš
Kapitel 65
1
Dal jsem se najíti těm, kteříž se na mne neptávali, nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali, a národu, kterýž se nenazýval jménem mým, řekl jsem: Teď jsem, teď jsem.
2
Rozprostíral jsem ruce své na každý den k lidu zpurnému, kteříž chodí cestou nedobrou za myšlénkami svými,
3
K lidu, kteříž zjevně popouzejí mne ustavičně, obětujíce v zahradách, a kadíce na cihlách,
4
Kteříž sedají při hrobích, a při svých modlách nocují, kteříž jedí maso sviňské, a polívku nečistého z nádob svých,
5
Říkajíce: Táhni preč, nepřistupuj ke mně, nebo světější jsem nežli ty. Tiť jsou dymem v chřípích mých a ohněm hořícím přes celý den.
6
Aj, zapsáno jest to přede mnou: Nebuduť mlčeti, nýbrž nahradím a odplatím do lůna jejich,
7
Za nepravosti vaše, a spolu za nepravosti otců vašich, praví Hospodin, kteříž kadívali na horách, a na pahrbcích v lehkost uvodili mne; pročež odměřím za dílo jejich předešlé do lůna jejich.
8
Takto praví Hospodin: Jako někdo nalezna víno v hroznu, i řekl by: Nekaz ho, proto že požehnání jest v něm, tak i já učiním pro služebníky své, že nevyhladím všech těchto.
9
Nebo vyvedu z Jákoba símě, a z Judy toho, kterýž by dědičně obdržel hory mé, i budou ji dědičně držeti vyvolení moji, a služebníci moji bydliti budou tam.
10
Lid pak můj, kteříž by mne hledali, budou míti Sáron za pastviště ovcím, a údolí Achor za odpočivadlo skotům.
11
Ale vás, kteříž opouštíte Hospodina, kteříž se zapomínáte na horu svatosti mé, kteříž strojíte vojsku tomu stůl, a kteříž vykonáváte tomu počtu oběti,
12
Vás, pravím, sečtu pod meč, tak že všickni vy k zabití na kolena padati budete, proto že, když jsem volal, neohlásili jste se, mluvil jsem, a neslyšeli jste, ale činili jste to, což zlého jest před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili jste.
13
A protož takto dí Panovník Hospodin: Aj, služebníci moji jísti budou, vy pak hlad trpěti budete: aj, služebníci moji píti budou, vy pak žízniti budete; aj, služebníci moji veseliti se budou, vy pak zahanbeni budete.
14
Aj, služebníci moji prozpěvovati budou pro radost srdce, vy pak křičeti budete pro bolest srdce, a pro setření ducha kvíliti budete,
15
A zanecháte jména svého k proklínání vyvoleným mým, když vás pomorduje Panovník Hospodin, služebníky pak své nazůve jménem jiným.
16
Ten, kterýž bude sobě požehnání dávati na zemi, požehnání dávati sobě bude v Bohu pravém, a kdož přisahati bude na zemi, přisahati bude skrze Boha pravého; v zapomenutí zajisté dána budou ta ssoužení první, a budou skryta od očí mých.
17
Nebo aj, já stvořím nebesa nová a zemi novou, a nebudou připomínány první věci, aniž vstoupí na srdce.
18
Anobrž radujte se a veselte se na věky věků z toho, což já stvořím; nebo aj, já stvořím Jeruzalém k plésání, a lid jeho k radosti.
19
I já plésati budu v Jeruzalémě, a radovati se v lidu svém, aniž se více bude slýchati v něm hlasu pláče, aneb hlasu křiku.
20
Nebude tam více žádného v věku dětinském, ani starce, kterýž by dnů svých nevyplnil; nebo dítě ve stu letech umře, hříšníku pak, by došel i sta let, zlořečeno bude.
21
Nastavějí též domů, a bydliti budou v nich, i vinice štěpovati budou, a jísti budou ovoce jejich.
22
Nebudou stavěti tak, aby jiný bydlil, nebudou štěpovati, aby jiný jedl; nebo jako dnové dřeva budou dnové lidu mého, a díla rukou svých do zvetšení užívati budou vyvolení moji.
23
Nebudouť pracovati nadarmo, aniž ploditi budou k strachu; nebo budou símě požehnaných od Hospodina, i potomkové jejich s nimi.
24
Nadto stane se, že prvé než volati budou, já se ohlásím; ještě mluviti budou, a já vyslyším.
25
Vlk s beránkem budou se pásti spolu, a lev jako vůl bude jísti plevy, hadu pak za pokrm bude prach. Neuškodíť, aniž zahubí na vší mé hoře svaté, praví Hospodin.