Vergleichen
Knjiga proroka Jeremije 25
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Jeremije
Kapitel 25
1
Reč koja dođe Jeremiji za sav narod Judin četvrte godine Joakima sina Josijinog cara Judinog, a to je prva godina Navuhodonosora cara vavilonskog,
2
koju reče Jeremija prorok svemu narodu Judinom i svim stanovnicima jerusalimskim, govoreći:
3
Od trinaeste godine Josije sina Amonovog cara Judinog do danas, za ove dvadeset i tri godine, dolazi mi reč Gospodnja i govorih vam zarana jednako, ali ne poslušaste.
4
I sla vam Gospod sve sluge svoje proroke zarana jednako, ali ne poslušaste, niti prignuste uha svog da biste čuli.
5
I govorahu: Vratite se svaki sa svog puta zlog i od zloće dela svojih, pa ćete ostati u zemlji koju dade Gospod vama i ocima vašim od veka do veka.
6
I ne idite za drugim bogovima da im služite i da im se klanjate i ne gnevite me delom ruku svojih, i neću vam učiniti zla.
7
Ali me ne poslušaste, govori Gospod, nego me gneviste delom ruku svojih na svoje zlo.
8
Za to ovako veli Gospod nad vojskama: Što ne poslušaste moje reči,
9
evo, ja ću poslati po sve narode severne, govori Gospod, i po Navuhodonosora cara vavilonskog slugu svog, i dovešću ih na tu zemlju i na stanovnike njene, i na sve te narode okolne, koje ću zatrti, i učiniću da budu čudo i podsmeh i pustoš večna.
10
I učiniću da nestane među njima glas radostan i glas veseo, glas ženikov i glas nevestin, lupa od žrvanja i svetlost od žiška.
11
I sva će ta zemlja biti pustoš i čudo, i ti će narodi služiti caru vavilonskom sedamdeset godina.
12
A kad se navrši sedamdeset godina, onda ću pohoditi cara vavilonskog i onaj narod, govori Gospod, za bezakonje njihovo, i zemlju haldejsku, i obratiću je u pustoš večnu.
13
I pustiću na tu zemlju sve što sam govorio o njoj, sve što je napisano u ovoj knjizi, što prorokova Jeremija za sve narode.
14
Jer će veliki narodi i silni carevi i njih pokoriti; tada ću im platiti po delima njihovim i po onom što su činili rukama svojim.
15
Jer ovako mi reče Gospod Bog Izrailjev: Uzmi iz moje ruke čašu vina, ovog gneva, i napoj iz nje sve narode ka kojima te ja pošaljem.
16
Neka piju i smetu se i polude od oštrog mača koji ću ja poslati među njih.
17
I uzeh čašu iz ruke Gospodu, i napojih sve te narode, ka kojima me posla Gospod:
18
Jerusalim i gradove Judine i careve njegove i knezove njegove, da budu pustoš i čudo i podsmeh i uklin, kao što je danas,
19
Faraona cara misirskog i sluge njegove i knezove njegove i sav narod njegov,
20
i svu mešavinu, i sve careve zemlje Uza, sve careve zemlje filistejske, i Askalon i Gazu i Akaron i ostatak od Azota,
21
Edomce i Moavce i sinove Amonove,
22
i sve careve tirske i sve careve sidonske i careve na ostrvima preko mora,
23
Dedana i Temu i Vuza, i sve koji se s kraja strižu,
24
i sve careve arapske i sve careve od mešavine koji žive u pustinji,
25
i sve careve zimrijske, i sve careve elamske, i sve careve midske,
26
i sve careve severne, koji su blizu i koji su daleko, kako jednog tako drugog, i sva carstva zemaljska što su po zemlji; a car sisaški piće posle njih.
27
I reci im: Ovako veli Gospod nad vojskama Bog Izrailjev: Pijte i opijte se, i bljujte i padajte, da ne ustanete od mača koji ću pustiti među vas.
28
Ako li ne bi hteli uzeti čašu iz ruke tvoje da piju, tada im reci: Ovako veli Gospod nad vojskama: Zaista ćete piti.
29
Jer evo počinjem puštati zlo na grad koji se naziva mojim imenom, a vi li ćete ostati bez kara? Nećete ostati bez kara, jer ću dozvati mač na sve stanovnike zemaljske, govori Gospod nad vojskama.
30
Ti dakle prorokuj im sve ove reči i reci im:
Gospod će s visine riknuti,
i iz stana svetinje svoje pustiće glas svoj,
silno će riknuti iz stana svog,
kao oni što gaze grožđe podignuće viku na sve stanovnike zemaljske.
31
Proći će graja do kraja zemlje,
jer raspru ima Gospod s narodima,
sudi se sa svakim telom,
bezbožnike će dati pod mač,
govori Gospod.
32
Ovako veli Gospod nad vojskama:
Evo, nevolja će poći od naroda do naroda,
i velik će se vihor podignuti od krajeva zemaljskih.
33
I u onaj će dan biti od kraja do kraja zemlje pobijeni od Gospoda, neće biti oplakani, niti će se pokupiti i pogrepsti, biće gnoj po zemlji.
34
Ridajte, pastiri, i vičite
i valjajte se po prahu, glavari stadu,
jer se navršiše vaši dani da budete poklani,
i da se razaspete,
i pašćete kao skupocen sud.
35
I neće biti utočišta pastirima,
ni izbavljenja glavarima od stada.
36
Vikaće pastiri i ridaće glavari od stada,
jer će potrti Gospod pašu njihovu.
37
I razvaliće se mirni torovi
od žestokog gneva Gospodnjeg.
38
Kao lavić ostavio je šator svoj,
jer će zemlja njihova opusteti od žestine nasilnikove
i od ljutog gneva njegovog.
Jeremjáš
Kapitel 25
1
Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, (jenž jest první rok Nabuchodonozora krále Babylonského),
2
Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským, řka:
3
Od třináctého léta Joziáše syna Amonova, krále Judského, až do tohoto dne, po těchto třimecítma let, bývalo slovo Hospodinovo ke mně, kteréž jsem vám mluvíval, ráno přivstávaje, a to ustavičně, ale neposlouchali jste.
4
Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, (jichžto neposlouchali jste, aniž jste naklonili ucha svého, abyste slyšeli).
5
Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky.
6
A nechoďte za bohy cizími, abyste sloužiti měli jim, aniž se jim klanějte, aniž hněvejte mne dílem rukou svých, a neučinímť vám zle.
7
Ale neposlouchali jste mne, dí Hospodin, abyste jen hněvali mne dílem rukou svých k svému zlému.
8
Protož takto praví Hospodin zástupů: Proto že jste neuposlechli slov mých,
9
Aj, já pošli, a pojmu všecky národy půlnoční, dí Hospodin, i k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, služebníku svému, a přivedu je na zemi tuto i na obyvatele její, i na všecky národy tyto okolní, kteréž jako proklaté vyhladím, a způsobím to, aby byli k užasnutí, na odivu, a poustkou věčnou.
10
Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé, hlas ženicha i hlas nevěsty, hluk žernovu i světlo svíce.
11
I bude všecka země tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi Babylonskému sedmdesáte let.
12
Potom pak po vyplnění sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, totiž na zemi Kaldejské, tak že obrátím ji v pustiny věčné.
13
A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech.
14
Když je v službu podrobí, i jiné národy mnohé a krále veliké, tehdáž odplatím jim podlé skutků jejich a podlé činů rukou jejich.
15
Nebo takto mi řekl Hospodin, Bůh Izraelský: Vezmi kalich vína prchlivosti této z ruky mé, a napájej jím všecky ty národy, k kterýmž já pošli tebe,
16
Aby pili a potáceli se, anobrž bláznili příčinou meče, kterýž já pošli mezi ně.
17
I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napájel jsem všecky ty národy, k nimž mne poslal Hospodin,
18
Jeruzalémské i města země Judské, a krále její i knížata její, abych je oddal v pustinu a v zpuštění, na odivu, i k proklínání tohoto dnešního dne,
19
Faraona krále Egyptského i služebníky jeho, i knížata jeho, i všecken lid jeho,
20
I všecku tu směsici, totiž všecky krále země Uz, všecky také krále země Filistinské, i Aškalon, i Gázy, i Akaron, i ostatek Azotu,
21
Idumejské, i Moábské, i syny Ammon,
22
I všecky krále Tyrské, i všecky krále Sidonské, i krále krajiny té, kteráž jest při moři,
23
Dedana a Temu, a Buzu i všecky přebývající v koutech nejzadnějších,
24
I všecky krále Arabské, i všecky krále té směsice, kteříž bydlí na poušti,
25
Všecky také krále Zamritské, i všecky krále Elamitské, též všecky krále Médské,
26
Anobrž všecky krále půlnoční, blízké i daleké, jednoho jako druhého, všecka také království země, kterážkoli jsou na svrchku země. Král pak Sesák píti bude po nich.
27
A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Pítež a opojte se, anobrž vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro meč, kterýž já pošli mezi vás.
28
Jestliže by pak nechtěli vzíti kalichu z ruky tvé, aby pili, tedy díš jim: Takto praví Hospodin zástupů: Konečně že píti musíte.
29
Nebo poněvadž na to město, kteréž nazváno jest od jména mého, já začínám uvozovati zlé věci, a vy abyste bez hodné pomsty byli? Nebudete bez pomsty, nebo já zavolám meče na všecky obyvatele té země, dí Hospodin zástupů.
30
Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Hospodin s výsosti řváti bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řváti bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhati se bude proti všechněm obyvatelům té země,
31
I průjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Hospodin s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Hospodin.
32
Takto praví Hospodin zástupů: Aj, bída půjde z národu na národ, a vichřice veliká strhne se od končin země.
33
I budou zbiti od Hospodina v ten čas od konce země až do konce země; nebudou oplakáni, ani sklizeni, ani pochováni, místo hnoje na svrchku země budou.
34
Kvělte pastýři a křičte, anobrž válejte se v popele, vy nejznamenitější toho stáda; nebo naplnili se dnové vaši, abyste zbiti byli, a abyste rozptýleni byli, i budete padati jako nádoba drahá.
35
I zahyne útočiště pastýřům a utíkání nejznamenitějším toho stáda.
36
Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich.
37
Zkažena budou i pastviska pokoj mající, pro prchlivost hněvu Hospodinova,
38
Jako lev opustí jeskyni svou; nebo přijde země jejich na spuštění, pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hněvu jeho.