Vergleichen
Knjiga proroka Jeremije 32
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Jeremije
Kapitel 32
1
Reč koja dođe Jeremiji od Gospoda desete godine Sedekije cara Judinog, koje je osamnaesta godina Navuhodonosorova;
2
a tada vojska cara vavilonskog beše opkolila Jerusalim, i prorok Jeremija beše zatvoren u tremu od tamnice, koja beše u dvoru cara Judinog.
3
Jer ga zatvori Sedekija, car Judin, govoreći: Zašto da prorokuješ govoreći: Ovako veli Gospod: Evo, ja ću predati taj grad u ruke caru vavilonskom i uzeće ga?
4
I Sedekija car Judin neće uteći iz ruku haldejskih, nego će zacelo biti predan u ruke caru vavilonskom, i usta će ovog govoriti s ustima onog, oči će se ovog videti s očima onog.
5
I odvešće Sedekiju u Vavilon, te će ostati onde dokle ga ne pohodim, govori Gospod; ako se bijete s Haldejcima, nećete biti srećni.
6
Reče, dakle, Jeremija: Dođe mi reč Gospodnja govoreći:
7
Evo, Anameilo, sin Saluma strica tvog, ide k tebi da ti kaže: Kupi njivu moju što je u Anatotu, jer ti imaš po srodstvu pravo da je kupiš.
8
I dođe k meni Anameilo, sin strica mog, po reči Gospodnjoj u trem od tamnice, i reče mi: Hajde kupi moju njivu što je u Anatotu u zemlji Venijaminovoj, jer tebi pripada po nasledstvu i ti imaš pravo otkupiti je; kupi. I razumeh da je reč Gospodnja.
9
I kupih od Anameila, sina strica svog tu njivu koja je u Anatotu, i izmerih mu novce, sedamnaest sikala srebra.
10
I napisah knjigu, i zapečatih, i uzeh svedoke izmerivši novce na meru.
11
I uzeh knjigu o kupovini zapečaćenu po zakonu i uredbama, i otvorenu,
12
i dadoh knjigu o kupovini Varuhu, sinu Nirije sina Masijinog, pred Anameilom bratučedom svojim i pred svedocima koji se potpisaše na knjizi o kupovini i pred svim Judejcima koji seđahu u tremu od tamnice.
13
I zapovedih Varuhu pred njima govoreći:
14
Ovako veli Gospod nad vojskama Bog Izrailjev: Uzmi ovu knjigu, knjigu o kupovini, zapečaćenu i ovu knjigu otvorenu, i metni ih u zemljan sud da ostanu dugo vremena.
15
Jer ovako veli Gospod nad vojskama Bog Izrailjev: Još će se kupovati kuće i njive i vinogradi u ovoj zemlji.
16
I davši knjigu o kupovini Varuhu, sinu Nirijinom, pomolih se Gospodu govoreći:
17
Ah, Gospode Gospode! Eto, Ti si stvorio nebo i zemlju silom svojom velikom i mišicom svojom podignutom; ništa nije Tebi teško.
18
Činiš milost na hiljadama, i vraćaš za bezakonje otačko u nedra sinovima njihovim nakon njih; Bože veliki, silni, kome je ime Gospod nad vojskama;
19
veliki u namerama i silni u delima; jer su oči Tvoje otvorene na sve puteve ljudske da daš svakome prema putevima njegovim i prema plodu dela njegovih;
20
koji si činio znake i čudesa do danas u zemlji misirskoj i u Izrailju i među svim ljudima, i stekao si sebi ime kako je danas;
21
jer si izveo narod svoj Izrailja iz zemlje misirske znacima i čudesima i rukom krepkom i mišicom podignutom i strahotom velikom;
22
i dao si im ovu zemlju, za koju se zakle ocima njihovim da ćeš im je dati, zemlju gde teče mleko i med.
23
Ali ušavši u nju i nasledivši je ne poslušaše glas Tvoj, i po Tvom zakonu ne hodiše, i šta si im god zapovedio da čine, ne činiše, zato si učinio te ih snađe sve ovo zlo.
24
Evo, opkopi dođoše do grada da ga uzmu; i od mača i gladi i pomora grad će se dati u ruke Haldejcima koji ga biju; i šta si god rekao, zbiva se, eto vidiš.
25
A Ti mi veliš, Gospode, Gospode: Kupi tu njivu za novce i uzmi svedoke, a grad se predaje u ruke Haldejcima.
26
Tada dođe reč Gospodnja Jeremiji govoreći:
27
Gle, ja sam Gospod Bog svakog tela, eda li je meni šta teško?
28
Za to ovako veli Gospod: Evo ja dajem taj grad u ruke Haldejcima i u ruke Navuhodonosoru caru vavilonskom da ga uzme.
29
I Haldejci koji biju taj grad ući će u nj, i upaliće ognjem taj grad i spaliće ga i kuće gde na krovovima kadiše Valu i livaše nalive bogovima drugim da bi me razgnevili.
30
Jer sinovi Izrailjevi i sinovi Judini činiše od detinjstva svog samo šta je zlo preda mnom, i sinovi Izrailjevi samo me gneviše delima ruku svojih, govori Gospod.
31
Jer taj grad beše mi na gnev i na srdnju otkad ga sazidaše do danas da bih ga odbacio ispred sebe,
32
za sve zlo sinova Izrailjevih i sinova Judinih što činiše gneveći me, oni, carevi njihovi, knezovi njihovi, sveštenici njihovi i proroci njihovi, Judejci i Jerusalimljani.
33
I okrenuše mi leđa, a ne lice, i kad ih učah za rana jednako, ne poslušaše da bi primili nauku.
34
Nego metnuše svoje gadove u dom koji se zove mojim imenom i oskvrniše ga.
35
I sagradiše visine Valu što su u dolini sina Enomovog da vode sinove svoje i kćeri svoje Molohu, što im ja ne zapovedih niti mi dođe na um, da bi činili taj gad, i tako Judu navodili na greh.
36
Ali zato opet ovako veli Gospod Bog Izrailjev za taj grad za koji velite da će se dati u ruke caru vavilonskom od mača i gladi i pomora:
37
Evo, ja ću ih sabrati iz svih zemalja u koje ih razagnah u gnevu svom i u jarosti svojoj i u velikoj ljutini, i dovešću ih opet na ovo mesto i učiniti da nastavaju bez straha.
38
I biće mi narod i ja ću im biti Bog.
39
I daću im jedno srce i jedan put da bi me se bojali uvek na dobro svoje i sinova svojih nakon njih.
40
I učiniću s njima zavet večan, da se neću odvratiti od njih čineći im dobro, i daću im strah svoj u srce da ne odstupe od mene.
41
I radovaću im se čineći im dobro i zasadiću ih u ovoj zemlji tvrdo svim srcem svojim i svom dušom svojom.
42
Jer ovako veli Gospod: Kao što sam doveo na taj narod sve ovo zlo veliko, tako ću dovesti na njih sve dobro koje im obričem.
43
Tada će se kupovati njive u ovoj zemlji, za koju vi kažete da je pusta i da nema u njoj ni živinčeta i da je dana u ruke Haldejcima.
44
Kupovaće njive za novce, i pisaće knjige i pečatiti i uzimati svedoke u zemlji Venijaminovoj i po okolini jerusalimskoj i u gradovima Judinim i u gradovima po gorama i u gradovima po ravnici i u gradovima južnim, jer ću povratiti roblje njihovo, govori Gospod.
Jeremjáš
Kapitel 32
1
Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.
2
(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.
3
Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.
4
Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.
5
Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)
6
Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
7
Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.
8
Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,
9
I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.
10
A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.
11
Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,
12
A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.
13
A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:
14
Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.
15
Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.
16
Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:
17
Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.
18
Èiníš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,
19
Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
20
Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.
21
Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,
22
A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.
23
Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.
24
Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.
25
Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.
26
I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
27
Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?
28
Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.
29
A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.
30
Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.
31
Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,
32
Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,
33
Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.
34
Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.
35
Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.
36
A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:
37
Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.
38
I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.
39
Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.
40
A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.
41
I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.
42
Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.
43
Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.
44
Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.