Vergleichen

Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni 4

Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam

Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni

Kapitel 4
1 A sada, Izrailju, čuj uredbe moje i zakone, koje vas učim da tvorite, da biste poživeli i ušli u zemlju koju vam daje Gospod Bog otaca vaših i da biste je nasledili.
2 Ništa ne dodajte k reči koju vam ja zapovedam, niti oduzmite od nje, da biste sačuvali zapovesti Gospoda Boga svog koje vam ja zapovedam.
3 Oči su vaše videle šta učini Gospod s Velfegora; jer svakog čoveka koji pođe za Velfegorom istrebi Gospod Bog tvoj između tebe.
4 A vi koji se držaste Gospoda Boga svog, vi ste svi živi danas.
5 Gle, učio sam vas uredbama i zakonima, kao što mi zapovedi Gospod Bog moj, da biste tako tvorili u zemlji koju idete da je nasledite.
6 Držite dakle i izvršujte ih, jer je to mudrost vaša i razum vaš pred narodima, koji će kad čuju sve ove uredbe reći: Samo je ovaj veliki narod mudar i razuman.
7 Jer koji je veliki narod kome je Gospod blizu kao što je Gospod Bog naš kad Ga god zazovemo?
8 I koji je narod veliki koji ima uredbe i zakone pravedne kao što je sav ovaj zakon koji iznosim danas pred vas?
9 Samo pazi na se i dobro čuvaj dušu svoju, da ne zaboraviš one stvari koje su videle oči tvoje, i da ne iziđu iz srca tvog dokle si god živ; nego da ih obznaniš sinovima svojim i sinovima sinova svojih.
10 Onaj dan kad stajaste pred Gospodom Bogom svojim kod Horiva, kad mi Gospod reče: Saberi mi narod da im kažem reči svoje, kojima će se naučiti da me se boje dok su živi na zemlji, i da uče tome i sinove svoje;
11 kad pristupiste i stajaste pod gorom, a gora ognjem goraše do samog neba i beše na njoj tama i oblak i mrak;
12 i progovori Gospod k vama isred ognja; glas od reči čuste, ali osim glasa lik ne videste;
13 i objavi vam zavet svoj, koji vam zapovedi da držite, deset reči, koje napisa na dve ploče kamene.
14 I meni zapovedi onda Gospod da vas učim uredbama i zakonima da ih tvorite u zemlji u koju idete da je nasledite.
15 Zato čuvajte dobro duše svoje; jer ne videste nikakav lik u onaj dan kad vam govori Gospod na Horivu isred ognja,
16 da se ne biste pokvarili i načinili sebi lik rezan ili kakvu god sliku od čoveka ili od žene,
17 sliku od kakvog živinčeta koje je na zemlji, ili sliku od kakve ptice krilate koja leti ispod neba;
18 sliku od čega što puže po zemlji, ili sliku od kakve ribe koja je u vodi pod zemljom;
19 i da ne bi podigavši oči svoje k nebu i videvši sunce i mesec i zvezde, svu vojsku nebesku, prevario se i klanjao im se i služio im; jer ih Gospod Bog tvoj dade svim narodima pod celim nebom;
20 a vas uze Gospod i izvede vas iz peći gvozdene, iz Misira, da mu budete narod nasledni, kao što se vidi danas.
21 Ali se Gospod razgnevi na me za vaše reči, i zakle se da neću preći preko Jordana ni ući u dobru zemlju, koju ti Gospod Bog tvoj daje u nasledstvo.
22 I ja ću umreti u ovoj zemlji i neću preći preko Jordana; a vi ćete preći i naslediti onu dobru zemlju.
23 Pazite da ne zaboravite zavet Gospoda Boga svog, koji učini s vama, i da ne gradite sebi lik rezani, sliku od koje god tvari, kao što ti je zabranio Gospod Bog tvoj.
24 Jer je Gospod Bog tvoj oganj koji spaljuje i Bog koji revnuje.
25 Kad izrodiš sinove i unuke, i ostarite u onoj zemlji, ako se pokvarite i načinite sliku rezanu od kakve tvari i učinite šta nije ugodno Gospodu Bogu vašem, dražeći Ga,
26 svedočim vam danas nebom i zemljom da će vas brzo nestati sa zemlje u koju idete preko Jordana da je nasledite, nećete biti dugo u njoj, nego ćete se istrebiti.
27 Ili će vas rasejati Gospod među narode, i malo će vas ostati među narodima u koje vas odvede Gospod;
28 i služićete onde bogovima koje su načinile ruke čovečije, od drveta i od kamena, koji ne vide ni čuju, niti jedu ni mirišu.
29 Ali ako i onde potražiš Gospoda Boga svog, naći ćeš Ga, ako Ga potražiš svim srcem svojim i svom dušom svojom.
30 Kad budeš u nevolji i sve te to snađe, ako se u poslednje vreme obratiš ka Gospodu Bogu svom, i poslušaš glas Njegov,
31 Gospod je Bog tvoj milostiv Bog, neće te ostaviti ni istrebiti, jer neće zaboraviti zavet s ocima tvojim, za koji im se zakleo.
32 Jer zapitaj sada za stara vremena, koja su bila pre tebe, od onog dana kad stvori Bog čoveka na zemlji, i od jednog kraja neba do drugog, je li kad bila ovakva stvar velika, i je li se kad čulo šta takvo?
33 Je li kad čuo koji narod glas Božji gde govori isred ognja, kao što si ti čuo i ostao živ?
34 Ili, je li Bog pokušao da dođe te uzme sebi narod iz drugog naroda kušanjem, znacima i čudesima i ratom i rukom krepkom i mišicom podignutom i strahotama velikim, kao što je učinio sve to za vas Gospod Bog naš u Misiru na vaše oči?
35 Tebi je to pokazano da poznaš da je Gospod Bog, i da nema drugog osim Njega.
36 Dao ti je da čuješ glas Njegov s neba da bi te naučio, i pokazao ti je na zemlji oganj svoj veliki, i reči Njegove čuo si isred ognja.
37 I što mu mili behu oci tvoji, zato izabra seme njihovo nakon njih, i izvede te sam velikom silom svojom iz Misira,
38 da otera ispred tebe narode veće i jače od tebe, i da tebe uvede u njihovu zemlju i dade ti je u nasledstvo, kao što se vidi danas.
39 Znaj dakle i pamti u srcu svom da je Gospod Bog, gore na nebu i dole na zemlji, nema drugog.
40 I drži uredbe Njegove i zapovesti Njegove, koje ti ja danas zapovedam, da bi dobro bilo tebi i sinovima tvojim nakon tebe, da bi ti se produžili dani na zemlji koju ti Gospod Bog tvoj daje zasvagda.
41 Tada odeli Mojsije tri grada s ove strane Jordana prema istoku,
42 da bi bežao u njih krvnik koji ubije bližnjeg svog nehotice ne mrzevši pre na nj, i kad pobegne u koji od tih gradova, da bi ostao živ:
43 Vosor u pustinji, na ravnici u zemlji plemena Ruvimovog, i Ramot u Galadu u plemenu Gadovom, Golan u vasanskoj u plemenu Manasijinom.
44 Ovo je zakon koji postavi Mojsije sinovima Izrailjevim.
45 Ovo su svedočanstva i uredbe i zakoni, koje kaza Mojsije sinovima Izrailjevim kad iziđoše iz Misira,
46 s ove strane Jordana u dolini prema Vet-Fegoru u zemlji Siona cara amorejskog, koji življaše u Esevonu, kog ubi Mojsije i sinovi Izrailjevi kad iziđoše iz Misira,
47 i osvojiše zemlju njegovu i zemlju Oga, cara vasanskog, dva cara amorejska, koja je s one strane Jordana prema istoku,
48 od Aroira, koji je na potoku Arnonu, do gore Siona, a to je Ermon,
49 i sve polje s ove strane Jordana prema istoku do mora uz ravnicu pod Azdot-Fazgom.

5 Mojžíšova

Kapitel 4
1 Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.
2 Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.
3 Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.
4 Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.
5 Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.
6 Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.
7 Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?
8 A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?
9 A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.
10 A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.
11 Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)
12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,
13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.
14 Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.
15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),
16 Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,
17 Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,
18 Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.
19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,
20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.
21 Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.
22 Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.
23 Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
24 Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.
25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:
26 Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.
27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,
28 A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.
29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.
30 Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,
31 (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.
32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?
33 Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?
34 Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?
35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.
36 Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,
38 Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.
39 Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.
40 Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.
42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:
43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.
44 Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
45 A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,
46 Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,
47 A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,
48 Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.
49 I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

Buch auswählen