Vergleichen
Priče Solomunove 16
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Priče Solomunove
Kapitel 16
1
Čovek sprema srce,
ali je od Gospoda šta će jezik govoriti.
2
Čoveku se svi putevi njegovi čine čisti,
ali Gospod ispituje duhove.
3
Ostavi na Gospoda dela svoja,
i biće tvrde namere tvoje.
4
Gospod je stvorio sve sam za se,
i bezbožnika za zli dan.
5
Mrzak je Gospodu ko je god ponositog srca,
i neće ostati bez kara ako će i druge uzeti u pomoć.
6
Milošću i istinom očišća se bezakonje,
i strahom Gospodnjim uklanja se čovek oda zla.
7
Kad su čiji putevi mili Gospodu,
miri s njim i neprijatelje njegove.
8
Bolje je malo s pravdom
nego mnogo dohodaka s nepravdom.
9
Srce čovečije izmišlja sebi put,
ali Gospod upravlja korake njegove.
10
Proroštvo je na usnama carevim,
u sudu neće pogrešiti usta njegova.
11
Merila i potezi pravi od Gospoda su,
i sve kamenje u tobocu njegovo je delo.
12
Gadno je carevima činiti nepravdu,
jer se pravdom utvrđuje presto.
13
Mile su carevima usne pravedne,
i oni ljube onog koji govori pravo.
14
Gnev je carev glasnik,
ali mudar čovek ublažiće ga.
15
U veselu je licu carevom život,
i ljubav je njegova kao oblak s poznim daždem.
16
Koliko je bolje teći mudrost nego zlato!
I teći razum koliko je lepše nego srebro!
17
Put je pravednih uklanjanje oda zla;
čuva dušu svoju ko pazi na put svoj.
18
Oholost dolazi pred pogibao,
i ponosit duh pred propast.
19
Bolje je biti poniznog duha s krotkima
nego deliti plen s oholima.
20
Ko pazi na reč, nalazi dobro,
i ko se uzda u Gospoda, blago njemu.
21
Ko je mudrog srca, zove se razuman,
a slast na usnama umnožava nauku.
22
Izvor je životu razum onima koji ga imaju,
a nauka bezumnih bezumlje je.
23
Srce mudroga razumno upravlja ustima njegovim,
i dodaje nauku usnama njegovim.
24
Ljubazne su reči saće meda,
slast duši i zdravlje kostima.
25
Neki se put čini čoveku prav,
a kraj mu je put k smrti.
26
Ko se trudi sebi se trudi,
jer ga nagone usta njegova.
27
Čovek nevaljao kopa zlo,
i na usnama mu je kao oganj koji pali.
28
Opak čovek zameće svađu,
i opadač rastavlja glavne prijatelje.
29
Nasilnik mami druga svog
i zavodi ga na put koji nije dobar;
30
Namiguje očima, kad misli naopako;
kad miče usnama, čini zlo.
31
Seda je kosa slavna kruna,
nalazi se na putu pravednom.
32
Bolji je spor na gnev nego junak,
i gospodar od svog srca bolji je nego onaj koji uzme grad.
33
Ždreb se baca u krilo,
ali je od Gospoda sve što izlazi.
Přísloví
Kapitel 16
1
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.