Vergleichen
Sveto Jevanđelje po Luki 10
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Sveto Jevanđelje po Luki
Kapitel 10
1
A potom izabra Gospod i drugih sedamdesetoricu, i posla ih po dva i dva pred licem svojim u svaki grad i u mesto kuda htede sam doći.
2
A reče im: Žetva je dakle velika, a poslenika malo; nego se molite Gospodaru od žetve da izvede poslenike na žetvu svoju.
3
Idite; eto ja vas šaljem kao jaganjce među vukove.
4
Ne nosite kese ni torbe ni obuće, i nikoga ne pozdravljajte na putu.
5
U koju god kuću uđete najpre govorite: Mir kući ovoj.
6
I ako dakle bude onde sin mira, ostaće na njemu mir vaš; ako li ne bude, vratiće se k vama.
7
A u onoj kući budite, i jedite i pijte šta u njih ima; jer je poslenik dostojan svoje plate; ne prelazite iz kuće u kuću.
8
I u koji god grad dođete i prime vas, jedite šta se donese pred vas.
9
I isceljujte bolesnike koji su u njemu, i govorite im: Približi se k vama carstvo Božije.
10
I u koji god grad dođete i ne prime vas, izišavši na ulice njegove recite:
11
I prah od grada vašeg koji je prionuo za nas otresamo vam; ali ovo znajte da se približi k vama carstvo Božije.
12
Kažem vam da će Sodomu biti lakše u onaj dan negoli gradu onom.
13
Teško tebi, Horazine! Teško tebi, Vitsaido! Jer da su u Tiru i u Sidonu bila čudesa što su bila u vama, davno bi se u vreći i u pepelu sedeći pokajali.
14
Ali Tiru i Sidonu biće lakše na sudu nego vama.
15
I ti, Kapernaume! Koji si se do nebesa podigao do pakla ćeš propasti.
16
Ko vas sluša mene sluša; i ko se vas odriče mene se odriče; a ko se mene odriče, odriče se Onog koji je mene poslao.
17
Vratiše se pak sedamdesetorica s radosti govoreći: Gospode! I đavoli nam se pokoravaju u ime Tvoje.
18
A On im reče: Ja videh sotonu gde spade s neba kao munja.
19
Evo vam dajem vlast da stajete na zmije i na skorpije i na svaku silu neprijateljsku, i ništa vam neće nauditi.
20
Ali se tome ne radujte što vam se duhovi pokoravaju, nego se radujte što su vaša imena napisana na nebesima.
21
U taj čas obradova se Isus u duhu i reče: Hvalim Te, Oče, Gospode neba i zemlje, što si ovo sakrio od premudrih i razumnih, a kazao si prostima. Da, Oče, jer je tako bila volja Tvoja.
22
I okrenuvši se k učenicima reče: Sve je meni predao Otac moj, i niko ne zna ko je Sin osim Oca, ni ko je Otac osim Sina, i ako Sin hoće kome kazati.
23
I okrenuvši se k učenicima nasamo reče: Blago očima koje vide šta vi vidite.
24
Jer vam kažem da su mnogi proroci i carevi želeli videti šta vi vidite, i ne videše; i čuti šta vi čujete, i ne čuše.
25
I gle, ustade jedan zakonik i kušajući Ga reče: Učitelju! Šta ću činiti da dobijem život večni?
26
A On mu reče: Šta je napisano u zakonu? Kako čitaš?
27
A on odgovarajući reče: Ljubi Gospoda Boga svog svim srcem svojim, i svom dušom svojom, i svom snagom svojom, i svom misli svojom, i bližnjeg svog kao samog sebe.
28
Reče mu pak: Pravo si odgovorio; to čini i bićeš živ.
29
A on htede da se opravda, pa reče Isusu: A ko je bližnji moj?
30
A Isus odgovarajući reče: Jedan čovek silažaše iz Jerusalima u Jerihon, pa ga uhvatiše hajduci, koji ga svukoše i izraniše, pa otidoše, ostavivši ga pola mrtva.
31
A iznenada silažaše onim putem nekakav sveštenik, i videvši ga prođe.
32
A tako i Levit kad je bio na onome mestu, pristupi, i videvši ga prođe.
33
A Samarjanin nekakav prolazeći dođe nad njega, i videvši ga sažali mu se;
34
i pristupivši zavi mu rane i zali uljem i vinom; i posadivši ga na svoje kljuse dovede u gostionicu, i ustade oko njega.
35
I sutradan polazeći izvadi dva groša te dade krčmaru, i reče mu: Gledaj ga, i šta više potrošiš ja ću ti platiti kad se vratim.
36
Šta misliš, dakle, koji je od one trojice bio bližnji onome što su ga bili uhvatili hajduci?
37
A on reče: Onaj koji se smilovao na njega. A Isus mu reče: Idi, i ti čini tako.
38
A kad iđahu putem i On uđe u jedno selo, a žena neka, po imenu Marta, primi Ga u svoju kuću.
39
I u nje beše sestra, po imenu Marija, koja i sede kod nogu Isusovih i slušaše besedu Njegovu.
40
A Marta se beše zabunila kako će Ga dočekati, i prikučivši se reče: Gospode! Zar Ti ne mariš što me sestra moja ostavi samu da služim? Reci joj, dakle, da mi pomogne.
41
A Isus odgovarajući reče joj: Marta! Marta! Brineš se i trudiš za mnogo,
42
a samo je jedno potrebno. Ali je Marija dobri deo izabrala, koji se neće uzeti od nje.
Lukáš
Kapitel 10
1
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
2
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
3
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
4
Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
5
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
6
A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
7
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
8
Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
9
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
10
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
11
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
12
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
13
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
14
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
15
A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
16
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
17
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
18
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
19
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
20
Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
21
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
22
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
23
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
25
A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?
26
A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28
I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
30
I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32
Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
33
Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34
A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
37
A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
38
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
39
A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
40
Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
41
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
42
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.