Vergleichen
Sveto Jevanđelje po Marku 2
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Sveto Jevanđelje po Marku
Kapitel 2
1
I uđe opet u Kapernaum posle nekoliko dana; i ču se da je u kući.
2
I odmah skupiše se mnogi tako da ne mogahu ni pred vratima da se zbiju; i kazivaše im reč.
3
I dođoše k Njemu s oduzetim koga su nosili četvoro.
4
I ne mogući približiti se k Njemu od naroda otkriše kuću gde On beše, i prokopavši spustiše odar na kome oduzeti ležaše.
5
A Isus videvši veru njihovu reče uzetome: Sinko! Opraštaju ti se gresi tvoji.
6
A onde seđahu neki od književnika i pomišljahu u srcima svojim:
7
Šta ovaj tako huli na Boga? Ko može opraštati grehe osim jednog Boga?
8
I odmah razumevši Isus duhom svojim da oni tako pomišljaju u sebi, reče im: Što tako pomišljate u srcima svojim?
9
Šta je lakše? Reći uzetome: Opraštaju ti se gresi, ili reći: Ustani i uzmi odar svoj, i hodi?
10
No da znate da vlast ima Sin čovečji na zemlji opraštati grehe, (reče uzetome:)
11
Tebi govorim: ustani i uzmi odar svoj, i idi doma.
12
I usta odmah, i uzevši odar izađe pred svima tako da se svi divljahu i hvaljahu Boga govoreći: Nikada toga videli nismo.
13
I izađe opet k moru; i sav narod iđaše k Njemu, i učaše ih.
14
I prolazeći vide Leviju Alfejevog gde sedi na carini, i reče mu: Hajde za mnom. I ustavši ode za Njim.
15
I kad seđaše Isus za trpezom u kući njegovoj, carinici i grešnici mnogi seđahu s Njim i s učenicima Njegovim: jer ih beše mnogo koji iđahu za Njim.
16
A književnici i fariseji videvši Ga gde jede s carinicima i s grešnicima govorahu učenicima Njegovim: Zašto s carinicima i grešnicima jede i pije?
17
I čuvši Isus reče im: Ne trebaju zdravi lekara nego bolesni. Ja nisam došao da dozovem pravednike no grešnike na pokajanje.
18
I behu učenici Jovanovi i farisejski koji pošćahu; i dođoše i rekoše Mu: Zašto učenici Jovanovi i farisejski poste, a tvoji učenici ne poste?
19
I reče im Isus: Eda li mogu svatovi postiti dok je ženik s njima? Dokle god imaju sa sobom ženika ne mogu postiti.
20
Nego će doći dani kad će se oteti od njih ženik, i tada će postiti, u one dane.
21
I niko ne prišiva novu zakrpu na staru haljinu; inače će odadreti nova zakrpa od starog, i gora će rupa biti.
22
I niko ne sipa novo vino u mehove stare; inače novo vino prodre mehove, i vino se prolije, i mehovi propadnu; nego novo vino u nove mehove sipati treba.
23
I dogodi Mu se da su išli u subotu kroz useve, i učenici Njegovi trgahu putem klasje.
24
I fariseji govorahu Mu: Gledaj, zašto čine u subotu šta ne valja?
25
A On reče im: Niste li nikad čitali šta učini David kad mu bi do nevolje i ogladne s onima što behu s njim?
26
Kako uđe u Božju kuću pred Avijatarom poglavarom svešteničkim i hlebove postavljene pojede kojih ne beše slobodno nikome jesti osim sveštenicima, i dade ih onima koji behu s njim?
27
I govoraše im: Subota je načinjena čoveka radi, a nije čovek subote radi.
28
Dakle je Gospodar Sin čovečji i od subote.
Marek
Kapitel 2
1
A opět všel do Kafarnaum po několika dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
2
A hned sešlo se jich množství, takže již nemohli ani ke dveřům. I mluvil jim slovo.
3
Tedy přijdou k němu někteří, nesouce šlakem poraženého, kterýžto ode čtyř nesen byl.
4
A když k němu nemohli pro zástupy, loupali střechu, kdež byl Ježíš, a probořivše půdu, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
5
A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
6
A byli tu někteří z zákoníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
7
Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
8
To hned poznav Ježíš duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
9
Co jest snáze říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň a vezmi lože své a choď?
10
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
11
Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
12
I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, takže se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
13
I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
14
A pomíjeje Ježíš, uzřel Léví syna Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
15
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; neb mnoho jich bylo, a šlo za ním.
16
Zákoníci pak a farizeové vidouce, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což jest toho, že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš?
17
To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
18
Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
19
I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se, když jest s nimi Ženich? Dokavadž mají s sebou Ženicha, nemohouť se postiti.
20
Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude Ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
21
Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco, i bývá větší díra.
22
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a tak víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
23
I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy.
24
Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť činí učedlníci tvoji, čehož nesluší činiti v sobotu.
25
I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
26
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?
27
I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
28
Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.