Vergleichen
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 22
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Kapitel 22
1
I reče Gospod Mojsiju govoreći:
2
Kaži Aronu i sinovima njegovim da se čuvaju od svetih stvari sinova Izrailjevih, da ne bi oskvrnili sveto ime moje u onom što mi oni posvećuju; ja sam Gospod.
3
Reci im: Ko bi god iz semena vašeg od kolena na koleno pristupio k svetim stvarima, koje bi posvetili sinovi Izrailjevi Gospodu, kad je nečistota njegova na njemu, taj neka se istrebi ispred lica mog; ja sam Gospod.
4
Ko bi god iz semena Aronovog bio gubav ili bi išlo seme od njega, neka ne jede svete stvari dokle ne bude čist; tako i koji bi se dotakao koga nečistog od mrtvog tela ili onog od koga je izašlo seme,
5
ili ko bi se dotakao čega što gamiže po zemlji, od čega bi se oskvrnio, ili čoveka od kog bi se oskvrnio kakve mu drago nečistote njegove,
6
ko bi se dotakao takvog čega, biće nečist do večera; zato neka ne jede svete stvari ako ne okupa telo svoje u vodi.
7
A kad zađe sunce, biće čist, i onda može jesti od svetih stvari; jer mu je hrana.
8
Mrcino ili šta raskine zverka neka ne jede, da se njim ne skvrni; ja sam Gospod.
9
Tako neka drže šta sam uredio da se drži, da ne navuku na se greha i ne umru od njega oskvrnivši se. Ja sam Gospod koji ih posvećujem.
10
Niko drugi da ne jede svete stvari, ni ukućanin sveštenikov ni nadničar da ne jede svete stvari.
11
A kad sveštenik kupi koga za novce, taj neka ih jede, i koji se rodi u kući njegovoj; oni neka jedu jelo njegovo.
12
Ali kći sveštenička kad se uda za čoveka drugog plemena, ona da ne jede od žrtava podignutih svetih stvari.
13
A kći sveštenička ako obudovi, ili je pusti muž, ako nema poroda, neka se vrati kući oca svog kao što je bila u detinjstvu svom, hleb oca svog neka jede; ali niko drugog plemena da ga ne jede.
14
A ko bi nehotice jeo svetu stvar, neka dometne peti deo i naknadi svešteniku svetu stvar.
15
Da ne bi oskvrnili svete stvari sinova Izrailjevih, koje prinose Gospodu,
16
i da ne bi navlačili na njih kar za prestup jedući svete stvari njihove, jer sam ja Gospod, koji ih posvećujem.
17
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
18
Kaži Aronu i sinovima njegovim i svim sinovima Izrailjevim i reci im: Ko god od doma Izrailjevog ili od stranaca koji su u Izrailju hoće da prinese žrtvu svoju po kakvom god zavetu svom, ili od dobre volje svoje dar, što se prinosi Gospodu na žrtvu paljenicu,
19
neka prinese drage volje muško zdravo od goveda ili od ovaca ili od koza.
20
Na čem bi bila mana, ono ne prinosite, jer vam se ne bi primilo.
21
I kad ko hoće da prinese žrtvu zahvalnu Gospodu, izvršavajući zavet ili od svoje volje dajući dar, od goveda ili od sitne stoke, neka bude zdravo, da bi bilo primljeno; nikakve mane da nema na njemu.
22
Slepo, ili kome je šta slomljeno ili odbijeno, ni gutavo, ni krastavo ni lišajivo, šta je takvo ne prinosite Gospodu, i ne mećite ih na oltar Gospodnji na žrtvu ognjenu.
23
A vola ili ovcu ili kozu sa udom kojim prevelikim ili premalim možeš prineti za dobrovoljni dar; ali za zavet neće se primiti.
24
Ujalovljeno uvrtanjem, tučenjem, kidanjem ili rezanjem, ne prinosite Gospodu; i ne činite to u zemlji svojoj.
25
I iz ruke tuđinske nemojte uzimati ni jedne stvari da prinesete hleb Bogu svom; jer je kvar njihov u njima; imaju manu, neće vam se primiti.
26
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
27
Tele i jagnje i jare kad se omladi, neka bude sedam dana kod majke svoje, pa od osmog dana i posle biće ugodno za žrtvu ognjenu Gospodu.
28
A kravu ni ovcu ni kozu ne koljite u jedan dan s mladetom njenim.
29
I kad prinosite Gospodu žrtvu radi hvale, prinesite je dragovoljno.
30
Neka se jede istog dana, i ne ostavljajte ništa do jutra; ja sam Gospod.
31
Zato držite zapovesti moje, i vršite ih; ja sam Gospod.
32
I nemojte skvrniti sveto ime moje, i ja ću se svetiti među sinovima Izrailjevim; ja sam Gospod, koji vas posvećujem.
33
Koji sam vas izveo iz zemlje misirske da vam budem Bog; ja sam Gospod.
3 Mojžíšova
Kapitel 22
1
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.
3
Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.
4
Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,
5
Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:
6
Èlověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.
7
A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.
8
Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
9
Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.
10
Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.
11
Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.
12
Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.
13
Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.
14
Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,
15
Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,
16
A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.
17
Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
18
Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou:
19
Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz.
20
Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás.
21
Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů; ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm.
22
Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův.
23
Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný.
24
Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší.
25
A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.
26
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
27
Vůl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní při matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude přijemné k oběti ohnivé Hospodinu.
28
Krávy pak a dobytčete s mladým jeho nezabijete jednoho dne.
29
A když byste obětovali obět chvály Hospodinu, dobrovolně ji obětovati budete.
30
V tentýž den snědena bude a nepozůstavíte z ní ničeho až do jitra: Já jsem Hospodin.
31
Protož ostříhejte přikázaní mých a čiňte je: Já jsem Hospodin.
32
A nepoškvrňujte jména svatého mého, i buduť posvěcen u prostřed synů Izraelských: Já jsem Hospodin posvětitel váš,
33
Kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.