Vergleichen
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 27
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Kapitel 27
1
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
2
Kaži sinovima Izrailjevim, i reci im: Kad ko zavetuje dušu svoju Gospodu, ti ga uceni:
3
A ovako ćeš ceniti: muško od dvadeset godina do šezdeset cenićeš pedeset sikala srebra, po siklu svetom.
4
Ako bude žensko, cenićeš trideset sikala.
5
Ako je od pet do dvadeset godina, cenićeš muško dvadeset sikala a žensko deset sikala.
6
Ako je od jednog meseca do pet godina, cenićeš muško pet sikala srebra, a žensko ćeš ceniti tri sikla srebra.
7
Ako li bude od šezdeset godina i više, ako je muško, cenićeš petnaest sikala, a žensko deset sikala.
8
Ako je siromah da ne može platiti cenu, onda neka dođe k svešteniku da ga uceni sveštenik, i prema onome što može dati koji se zavetovao, neka ga sveštenik uceni.
9
Ako bi zavetovao živinče od onih što se prinose Gospodu, šta god da Gospodu, sveto je.
10
Da ga ne promeni ni dade drugo za ono, ni dobro za rđavo, ni rđavo za dobro; ako li bi kako promenio živinče, onda će biti sveto i ono i drugo koje je dao za ono.
11
Ako li bi zavetovao živinče nečisto od onih što se ne prinose Gospodu, neka se dovede živinče pred sveštenika;
12
i neka ga proceni sveštenik, bilo dobro ili rđavo; i kako ga proceni sveštenik, tako da bude.
13
Ako bi ga hteo otkupiti, neka na cenu tvoju dometne još peti deo.
14
Kad bi ko zavetovao kuću svoju, da je sveta Gospodu, neka je proceni sveštenik, bila dobra ili rđava; kako je proceni sveštenik, tako da bude.
15
Ako bi onaj koji zavetuje hteo otkupiti kuću svoju, neka na cenu tvoju dometne još peti deo, pa neka je njegova.
16
Ako bi ko zavetovao Gospodu deo njive svoje, cenićeš je prema usevu: gomer ječma gde se poseje, cenićeš pedeset sikala srebra.
17
Ako bi od oprosne godine zavetovao njivu svoju, neka ostane po tvojoj ceni.
18
Ako li posle oprosne godine zavetuje njivu svoju, tada neka mu sveštenik proračuna novce prema broju godina koje ostaju do oprosne godine, i neka se odbije do tvoje cene.
19
I ako bi hteo otkupiti njivu svoju onaj koji je zavetuje, neka dometne na cenu tvoju još peti deo, i neka bude njegova.
20
Ali ako ne otkupi njive, i njiva se proda drugom, ne može se više otkupiti;
21
nego će ona njiva, kad se oprosti oprosne godine, biti sveta Gospodu, kao njiva zavetovana, sveštenikova neka bude.
22
Ako li bi ko zavetovao Gospodu njivu kupljenu, koja nije dostojanje njegovo,
23
sveštenik neka mu proračuna cenu do godine oprosne, i neka u onaj dan da tu cenu da bude stvar sveta Gospodu.
24
A godine oprosne da se vrati njiva onome od koga je kupljena, čije je dostojanje ona njiva.
25
A svaka cena tvoja neka bude na sikle svete, a u siklu ima dvadeset novaca.
26
Ali prvina od stoke, koje su Gospodnje, niko da ne zavetuje, bilo goveče ili sitna stoka, jer je Gospodnje.
27
Ako li bi bilo od životinja nečistih, onda neka otkupi po tvojoj ceni dometnuv peti deo odozgo; ako li se ne otkupi, neka se proda po tvojoj ceni.
28
Ali ni jedna stvar zavetovana, šta ko zavetuje Gospodu od čega mu drago što ima, od ljudi ili od stoke ili od njive svoje, da se ne prodaje ni otkupljuje; svaka stvar zavetovana svetinja je nad svetinjama Gospodu.
29
Živinče zavetovano, koje čovek zavetuje, da se ne otkupljuje, nego da se ubije.
30
I svaki desetak zemaljski od useva zemaljskog i od voća, Gospodnji je, svetinja je Gospodu.
31
Ali, ko bi hteo otkupiti šta desetka svog, neka na cenu dometne još peti deo.
32
I desetak od goveda i od sitne stoke, koje dođe pod štap pastirski deseto, da je sveto Gospodu.
33
Da se ne bira dobro ni rđavo, da se ne menja; ako li bi se kako god promenilo, onda neka bude i ono i drugo promenjeno sveta stvar, i da se ne otkupi.
34
Ovo su zapovesti koje zapovedi Gospod Mojsiju za sinove Izrailjeve na gori sinajskoj.
3 Mojžíšova
Kapitel 27
1
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv synům Izraelským a rci jim: Když by kdo slibem oddal duše Hospodinu, vedlé ceny tvé dá výplatu.
3
Tato pak bude cena tvá: Osobě mužského pohlaví, počna od toho, kterýž jest ve dvadcíti letech, až do šedesátiletého, uložíš výplatu padesáte lotů stříbra vedlé lotu svatyně.
4
Pakli ženského pohlaví bude, uložíš výplatu třidceti lotů.
5
A od pětiletých až do dvadcítiletých uložíš výplatu, za osobu mužského pohlaví dvadceti lotů, ženského pak deset lotů.
6
A od dítěte jednoho měsíce zstáří až do pětiletých, uložíš za pachole pět lotů stříbra, a za děvče tři loty stříbra.
7
Od šedesáti pak let a výše, bude-li muž, uložíš výplatu patnácte lotů, a ženě deset lotů.
8
Pakli bude tak chudý, že by nemohl uložené výplaty dáti, tedy postaven bude před knězem, aby mu kněz uložil výplatu. Podlé toho, seč bude moci býti ten, kdož slib učinil, uloží mu výplatu.
9
Jestliže by pak kdo hovado z těch, kteréž se obětují Hospodinu, slíbil, každé, kteréž dá z nich Hospodinu, svaté bude.
10
Nesmění ho, aniž dá jiného za ně, lepšího za horší, aneb horšího za lepší. Jestliže by pak jakýmkoli způsobem je směnil, hovado za hovado, tedy ono i toto, kteréž za ně dáno, svaté bude.
11
Pakli by které nečisté hovado slíbil, z jehož pokolení neobětují oběti Hospodinu, tedy postaví to hovado před knězem.
12
A bude je šacovati kněz, buď ono dobré aneb zlé. Jakž je kněz cení, tak buď.
13
Pakli bude chtíti vyplatiti je, přidá pátý díl nad cenu tvou.
14
Když by pak někdo posvětil domu svého, aby byl svatý Hospodinu, bude jej kněz ceniti, buďto že by dobrý byl aneb zlý. Jakž jej procení kněz, tak zůstane.
15
Pakli ten, kterýž posvětil domu svého, chtěl by jej vyplatiti, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, i bude jeho.
16
Jestliže by kdo díl pole dědictví svého posvětil Hospodinu, tedy budeš je ceniti vedlé toho, jakž se osívá. Chomer ječmene kde se vseje, za padesáte lotů stříbra ceněno bude.
17
Jestliže by hned od léta milostivého posvětil pole svého, tedy vedlé ceny tvé zůstane.
18
Pakli by po létě milostivém posvětil pole svého, tedy sečte mu kněz peníze vedlé počtu let zůstávajících ještě do léta milostivého, i odejme to z ceny tvé.
19
Chtěl-li by pak vyplatiti pole ten, kterýž ho posvětil, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, a zůstane jemu.
20
Nevyplatil-li by pak pole toho, a prodáno by bylo někomu jinému, nemůže víc vyplaceno býti.
21
I bude pole to, když svobodné vyjde léta milostivého, svaté Hospodinovo, jakožto pole posvěcené; knězi bude v dědictví jeho.
22
Jestliže pak pole koupené, kteréž by nebylo z pole dědictví jeho, posvětil Hospodinu,
23
Tedy sečte mu kněz summu ceny jeho až do léta milostivého, i dá cenu jeho v ten den, jako posvěcenou Hospodinu.
24
V létě milostivém navrátí se pole k tomu, od kohož bylo koupeno, jehož dědictví jest pole to.
25
Všeliká pak cena tvá bude vedlé lotu svatyně. Lot pak váží dvadceti haléřů.
26
Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé.
27
A jestliže by z hovad nečistých bylo, vyplatí je vedlé ceny tvé, a přidá pátý díl nad ní. Pakliť nebude vyplaceno, tedy nechť jest prodáno vedlé ceny tvé.
28
Všeliká pak věc posvěcená, kterouž by někdo slibem posvětil Hospodinu ze všech věcí, kteréž má, buď z lidí aneb z hovad, aneb z pole dědictví svého, nebude prodávána, ani vyplacována; nebo všecko, což takovým slibem posvěceno jest, věc nejsvětější bude Hospodinu.
29
Všeliké hovado tak oddané, kteréž slibem tím se oddává od člověka, nebude vyplacováno, ale smrtí umře.
30
Všickni také desátkové země, buď z semene země, aneb z ovoce stromů, Hospodinovi budou; nebo posvěceni jsou Hospodinu.
31
Bude-li kdo chtíti vyplatiti desátky své, pátý díl jejich přidá nad ně.
32
A všeliký desátek z volů aneb drobného dobytka, jakž přichází pod hůl pastýře, každý ten desátek svatý bude Hospodinu.
33
Nebude vyhledávati, dobré-li by bylo čili zlé, aniž ho smění. Pakli je předce smění, bude to i ono odměněné svaté, a nebude vyplaceno.
34
Ta jsou přikázaní, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai, aby je oznámil synům Izraelským.