Comparar
Job 16
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Job
Capítulo 16
1
Then Job answered and said,
2
I have heard many such things:
Miserable comforters are ye all.
3
Shall vain words have an end?
Or what provoketh thee that thou answerest?
4
I also could speak as ye do;
If your soul were in my soul’s stead,
I could join words together against you,
And shake my head at you.
5
But I would strengthen you with my mouth,
And the solace of my lips would assuage your grief.
6
Though I speak, my grief is not assuaged;
And though I forbear, what am I eased?
7
But now he hath made me weary:
Thou hast made desolate all my company.
8
And thou hast laid fast hold on me, which is a witness against me:
And my leanness riseth up against me,
It testifieth to my face.
9
He hath torn me in his wrath, and persecuted me;
He hath gnashed upon me with his teeth:
Mine adversary sharpeneth his eyes upon me.
10
They have gaped upon me with their mouth;
They have smitten me upon the cheek reproachfully:
They gather themselves together against me.
11
God delivereth me to the ungodly,
And casteth me into the hands of the wicked.
12
I was at ease, and he brake me asunder;
Yea, he hath taken me by the neck, and dashed me to pieces:
He hath also set me up for his mark.
13
His archers compass me round about;
He cleaveth my reins asunder, and doth not spare;
He poureth out my gall upon the ground.
14
He breaketh me with breach upon breach;
He runneth upon me like a giant.
15
I have sewed sackcloth upon my skin,
And have laid my horn in the dust.
16
My face is red with weeping,
And on my eyelids is the shadow of death;
17
Although there is no violence in my hands,
And my prayer is pure.
18
O earth, cover not thou my blood,
And let my cry have no resting-place.
19
Even now, behold, my witness is in heaven,
And he that voucheth for me is on high.
20
My friends scoff at me:
But mine eye poureth out tears unto God,
21
That he would maintain the right of a man with God,
And of a son of man with his neighbor!
22
For when a few years are come,
I shall go the way whence I shall not return.
Jób
Capítulo 16
1
A odpovídaje Job, řekl:
2
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.