Comparar
Jobu 22
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Jobu
Capítulo 22
1
Elifaz Temanac progovori tad i reče:
2
“Zar Bogu koristan može biti čovjek? TÓa tko je mudar, sebi samom koristi.
3
Zar je Svesilnom milost što si pravedan i zar mu je dobit što si neporočan?
4
Ili te zbog tvoje pobožnosti kara i zato se hoće s tobom parničiti?
5
Nije l' to zbog zloće tvoje prevelike i zbog bezakonja kojim broja nema?
6
Od braće si brao nizašto zaloge i s golih si ljudi svlačio haljine;
7
ti nisi žednoga vodom napojio, uskraćivao si kruh izgladnjelima;
8
otimao si od siromaha zemlju da bi na njoj svog nastanio ljubimca;
9
puštao si praznih ruku udovice i siročadi si satirao ruku.
10
Eto zašto tebe mreže sad sapinju, zašto te strahovi muče iznenadni.
11
Svjetlost ti mrak posta i ništa ne vidiš, vode su duboke tebe potopile.
12
Zar Bog nije u visini nebeskoj i zar zvijezdama tjeme on ne vidi?
13
Ali ti kažeš: 'Što Bog može znati? Kroz oblak tmasti zar što razabire?
14
Oblaci pogled njegov zaklanjaju, i rubom kruga on hoda nebeskog.'
15
TÓa kaniš li se drevnog držat' puta kojim su išli ljudi nepravedni?
16
Prije vremena nestadoše oni, bujica im je temelje raznijela.
17
Zborahu Bogu: 'Nas se ti ostavi! Što nam Svesilni učiniti može?'
18
A on im je dom punio dobrima makar do njega ne držahu ništa.
19
Videć' im propast, klikću pravednici, neporočni se njima izruguju:
20
'Gle, propadoše protivnici naši, što od njih osta, vatra im proždrije!”
21
S Bogom ti se sprijatelji i pomiri, i vraćena će ti opet biti sreća.
22
Ded prihvati Zakon iz njegovih usta, u srce svoje riječ njegovu usadi.
23
Ako se raskajan vratiš Svesilnome i nepravdu iz svog šatora odstraniš,
24
tad ćeš odbaciti zlato u prašinu i ofirsko blago u šljunak potočni.
25
Svesilni će postat' tvoje suho zlato, on će biti tvoje gomile srebrene.
26
Da, Svesilni bit će tvoje radovanje, i lice ćeš k Bogu dizati slobodno.
27
Molit ćeš mu se, i uslišat će tebe, ispunit ćeš što si mu zavjetovao.
28
Što god poduzeo, sve će ti uspjeti, i putove će ti obasjavat' svjetlost.
29
Jer, on ponizuje ponos oholima, dok u pomoć smjernim očima pritječe.
30
Iz nevolje on izbavlja nevinoga; i tebe će spasit' tvoje čiste ruke.”
Jób
Capítulo 22
1
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.