Comparar
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi 13
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi
Capítulo 13
1
A potom pođe narod od Asirota, i stadoše u pustinji faranskoj.
2
I Gospod reče Mojsiju govoreći:
3
Pošlji ljude da uhode zemlju hanansku, koju ću dati sinovima Izrailjevim; po jednog čoveka od svakog plemena otaca njihovih pošljite, sve glavare između njih.
4
I posla ih Mojsije iz pustinje faranske po zapovesti Gospodnjoj; i svi ljudi behu glavari sinova Izrailjevih.
5
A ovo su im imena: od plemena Ruvimovog Samuilo sin Zahurov;
6
od plemena Simeunovog Safat sin Surin;
7
od plemena Judinog Halev sin Jefonijin;
8
od plemena Isaharovog Igal sin Josifov;
9
od plemena Jefremovog Avsije sin Navin;
10
od plemena Venijaminovog Faltije sin Rafujev;
11
od plemena Zavulonovog Gudilo sin Sudin;
12
od plemena Josifovog, od plemena Manasijinog Gadije sin Susin;
13
od plemena Danovog Amilo sin Gamalin.
14
Od plemena Asirovog Satur sin Mihailov;
15
od plemena Neftalimovog Navija sin Savin;
16
od plemena Gadovog Gudilo sin Mahilov.
17
To su imena ljudima koje posla Mojsije da uhode zemlju. I nazva Mojsije Avsija sina Navinog Isus.
18
I šaljući ih Mojsije da uhode zemlju hanansku reče im: idite ovuda na jug, pa iziđite na goru;
19
i vidite zemlju kakva je i kakav narod živi u njoj, je li jak ili slab, je li mali ili velik;
20
i kakva je zemlja u kojoj živi, je li dobra ili rđava; i kakva su mesta u kojima živi, eda li pod šatorima ili u tvrdim gradovima;
21
i kakva je sama zemlja, je li rodna ili nerodna, ima li u njoj drveta ili nema; budite slobodni, i uzmite roda one zemlje. A tada beše vreme prvom grožđu.
22
I otišavši uhodiše zemlju od pustinje sinske do Reova kako se ide u Emat.
23
I otidoše na jug, i dođoše do Hevrona, gde behu Ahiman i Sesije i Teliman, sinovi Enakovi. A Hevron beše sazidan na sedam godina pre Soana misirskog.
24
Potom dođoše do potoka Eshola, i onde odsekoše lozu s grozdom jednim, i ponesoše ga dvojica na moci; tako i šipaka i smokava.
25
I prozva se ono mesto potok Eshol od grozda, koji onde odsekoše sinovi Izrailjevi.
26
I posle četrdeset dana vratiše se iz zemlje koju uhodiše.
27
I vrativši se dođoše k Mojsiju i Aronu i ka svemu zboru sinova Izrailjevih u pustinju faransku, u Kadis; i pripovediše njima i svemu zboru stvar, i pokazaše im rod one zemlje.
28
I pripovedajući im rekoše: Idosmo u zemlju u koju si nas poslao; doista teče u njoj mleko i med, i evo roda njenog.
29
Ali je jak narod koji živi u onoj zemlji, i gradovi su im tvrdi i vrlo veliki; a videsmo onde i sinove Enakove.
30
Amalik živi na južnoj strani; a Heteji i Jevuseji i Amoreji žive u planini, a Hananeji žive na moru i na Jordanu.
31
A Halev utišavaše narod pred Mojsijem; i govoraše: hajde da idemo da je uzmemo, jer je možemo pokoriti.
32
Ali drugi ljudi koji idoše s njim govorahu: Ne možemo ići na onaj narod, jer je jači od nas.
33
I prosuše zao glas o zemlji koju uhodiše među sinovima Izrailjevim govoreći: Zemlja koju prođosmo i uhodismo zemlja je koja proždire svoje stanovnike, i sav narod koji videsmo u njoj jesu ljudi vrlo veliki.
34
Videsmo onde i divove, sinove Enakove, roda divovskog, i činjaše nam se da smo prema njima kao skakavci, takvi se i njima činjasmo.
4 Mojžíšova
Capítulo 13
1
Potom pak bral se lid z Hazerot, a položil se na poušti Fáran.
2
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
3
Pošli sobě muže, kteříž by spatřili zemi Kananejskou, kterouž já dám synům Izraelským; jednoho muže z každého pokolení otců jejich vyšlete, ty, kteříž by byli přednější mezi nimi.
4
Poslal je tedy Mojžíš z pouště Fáran, jakž byl rozkázal Hospodin; a všickni ti muži byli knížata mezi syny Izraelskými.
5
Tato jsou pak jména jejich: Z pokolení Ruben Sammua, syn Zakurův;
6
Z pokolení Simeon Safat, syn Huri;
7
Z pokolení Juda Kálef, syn Jefonův;
8
Z pokolení Izachar Igal, syn Jozefův;
9
Z pokolení Efraim Ozeáš, syn Nun;
10
Z pokolení Beniamin Falti, syn Rafův;
11
Z pokolení Zabulon Gaddehel, syn Sodi;
12
Z pokolení Jozef a z pokolení Manasses Gaddi, syn Susi;
13
Z pokolení Dan Amiel, syn Gemalův;
14
Z pokolení Asser Setur, syn Michaelův;
15
Z pokolení Neftalím Nahabi, syn Vafsi;
16
Z pokolení Gád Guhel, syn Máchův;
17
Ta jsou jména mužů, kteréž poslal Mojžíš, aby shlédli zemi. I přezděl Mojžíš Ozeovi, synu Nun, Jozue.
18
Tedy poslal je Mojžíš, aby prohlédli zemi Kananejskou, a řekl jim: Jděte tudyto při straně polední a vejděte na hory.
19
A shlédněte, jaká jest země ta, i lid, kterýž bydlí v ní, silný-li jest či mdlý? málo-li jich, či mnoho?
20
A jaká jest též země ta, v níž on bydlí, dobrá-li jest, či zlá? a jaká jsou města, v nichž přebývají, v staních-li, či v hrazených místech?
21
Tolikéž jaká jest země, úrodná-li, či neúrodná, jest-li na ní stromoví, či není? A buďte udatné mysli, a přineste nám z ovoce té země. A byl tehdáž čas, v němžto hroznové zaměkali.
22
Odšedše tedy, prohlédli tu zemi od pouště Tsin až do Rohob, kudy se jde do Emat.
23
I šli stranou polední, a přišli až do Hebronu, kdežto byli Achiman a Sesai a Tolmai, synové Enakovi. Hebron pak o sedm let prvé ustaveno jest, nežli Soan, město Egyptské.
24
Potom přišli až do údolí Eškol, a tu uřezali ratolest s hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva; též i jablka zrnatá i fíky té země.
25
I nazváno jest to místo Nehel Eškol, od hroznu, kterýž tu uřezali synové Izraelští.
26
Navrátili se pak zase, prošedše zemi, po čtyřidcíti dnech.
27
A jdouce, přišli k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství synů Izraelských, na poušti Fáran v Kádes, a oznámili jim i všemu množství to, co spravili, a ukázali jim ovoce země té.
28
A vypravujíce jim, řekli: Přišli jsme do země, do kteréž jsi nás poslal, kteráž v pravdě oplývá mlékem a strdí, a toto jest ovoce její.
29
Než že lid jest silný, kterýž bydlí v zemi té, města také pevná jsou a veliká velmi, k tomu i syny Enakovy tam jsme viděli.
30
Amalech bydlí v kraji poledním, a Hetejský, Jebuzejský a Amorejský bydlejí na horách, Kananejský pak bydlí při moři a při břehu Jordánském.
31
I krotil Kálef lid bouřící se proti Mojžíšovi, a mluvil: Jděme předce, a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí.
32
Ale muži ti, kteříž chodili s ním, pravili: Nikoli nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my.
33
I zhaněli a zošklivili zemi shlédnutou synům Izraelským, mluvíce: Země, již jsme prošli a spatřili, jest země taková, ješto hubí obyvatele své; a všecken lid, kterýž jsme viděli u prostřed ní, jsou muži postavy vysoké velmi.
34
Také jsme tam viděli obry, syny Enakovy, kteříž jsou větší než jiní obrové, ješto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky, a takoví jsme se i jim zdáli.