Comparar
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka 11
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka
Capítulo 11
1
A čuše i apostoli i braća koji behu u Judeji da i neznabošci primiše reč Božju.
2
I kad iziđe Petar u Jerusalim, prepirahu se s njim koji behu iz obrezanja,
3
govoreći: Ušao si k ljudima koji nisu obrezani, i jeo si s njima.
4
A Petar počevši kazivaše im redom govoreći:
5
Ja bejah u gradu Jopi na molitvi, i došavši izvan sebe videh utvaru, gde silazi sud nekakav kao veliko platno na četiri roglja i spušta se s neba, i dođe do preda me.
6
Pogledavši u nj opazih i videh četvoronožna zemaljska, i zverinje i bubine i ptice nebeske.
7
A čuh glas koji mi govori: Ustani, Petre! Pokolji i pojedi.
8
A ja rekoh: Nipošto Gospode! Jer ništa pogano i nečisto nikad ne uđe u usta moja.
9
A glas mi odgovori drugom s neba govoreći: Šta je Bog očistio ti ne pogani.
10
A ovo bi triput; i uze se opet sve na nebo.
11
I gle, odmah tri čoveka staše pred kućom u kojoj bejah, poslani iz Ćesarije k meni.
12
A Duh mi reče da idem s njima ne premišljajući ništa. A dođoše sa mnom i ovo šest braće, i uđosmo u kuću čovekovu.
13
I kaza nam kako vide anđela u kući svojoj koji je stao i kazao mu: Pošlji ljude u Jopu i dozovi Simona prozvanog Petra,
14
koji će ti kazati reči kojima ćeš se spasti ti i sav dom tvoj.
15
A kad ja počeh govoriti siđe Duh Sveti na njih, kao i na nas u početku.
16
Onda se opomenuh reči Gospodnje kako govoraše: Jovan je krstio vodom, a vi ćete se krstiti Duhom Svetim.
17
Kad im dakle Bog dade jednak dar kao i nama koji verujemo Gospoda svog Isusa Hrista; ja ko bejah da bi mogao zabraniti Bogu?
18
A kad čuše ovo, umukoše, i hvaljahu Boga govoreći: Dakle i neznabošcima Bog dade pokajanje za život.
19
A oni što se rasejaše od nevolje koja posta za Stefana, prođoše tja do Finikije i Kipra i Antiohije, nikom ne govoreći reč do samim Jevrejima.
20
A neki od njih behu Kiprani i Kirinci, koji ušavši u Antiohiju govorahu Grcima propovedajući jevanđelje o Gospodu Isusu.
21
I beše ruka Božija s njima; i mnogo ih verovaše i obratiše se ka Gospodu.
22
A dođe reč o njima do ušiju crkve koja beše u Jerusalimu; i poslaše Varnavu da ide tja do Antiohije;
23
koji došavši i videvši blagodat Božju, obradova se, i moljaše sve da tvrdim srcem ostanu u Gospodu;
24
jer beše čovek blag i pun Duha Svetog i vere. I obrati se mnogi narod ka Gospodu.
25
Varnava, pak, iziđe u Tars da traži Savla; i kad ga nađe, dovede ga u Antiohiju.
26
I oni se celu godinu sastajaše onde s crkvom, i učiše mnogi narod; i najpre u Antiohiji nazvaše učenike hrišćanima.
27
A u te dane siđoše iz Jerusalima proroci u Antiohiju.
28
I ustavši jedan od njih, po imenu Agav, objavi glad veliku koja htede biti po vasionom svetu; koji i bi za Klaudija ćesara.
29
A od učenika odredi svaki koliko koji mogaše da pošalju u pomoć braći koja življahu u Judeji.
30
Koje i učiniše poslavši starešinama preko ruke Varnavine i Savlove.
Skutky apoštolské
Capítulo 11
1
Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.
2
A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,
3
Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
4
Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:
5
Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně.
6
V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.
7
Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez.
8
I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.
9
I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
10
A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
11
A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.
12
I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho.
13
Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr.
14
Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.
15
Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
16
I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
17
Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
18
To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.
19
Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům.
20
A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
21
A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.
22
I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
23
Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu.
24
Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu.
25
Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.
26
I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.
27
V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
28
I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia.
29
Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.
30
Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.