Comparar
Druga knjiga dnevnika 10
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Druga knjiga dnevnika
Capítulo 10
1
Tada otide Rovoam u Sihem, jer se onde skupi sav Izrailj da ga zacare.
2
A kad ču Jerovoam, sin Navatov, koji beše u Misiru pobegao onamo od cara Solomuna, vrati se Jerovoam iz Misira.
3
Jer poslaše, te ga dozvaše; i dođe Jerovoam i sav Izrailj i rekoše Rovoamu govoreći:
4
Tvoj je otac metnuo na nas težak jaram; nego ti sada olakšaj ljutu službu oca svog i teški jaram koji je metnuo na nas pa ćemo ti služiti.
5
A on im reče: Do tri dana dođite opet k meni. I narod otide.
6
Tada car Rovoam učini veće sa starcima koji stajaše pred Solomunom, ocem njegovim dok beše živ, i reče: Kako savetujete da odgovorim narodu?
7
A oni mu rekoše govoreći: Ako se udobriš narodu i ugodiš im i odgovoriš im lepim rečima, oni će ti biti sluge svagda.
8
Ali on ostavi savet što ga savetovaše starci, i učini veće s mladićima koji odrastoše s njim i koji stajahu pred njim;
9
i reče im: Šta vi savetujete da odgovorimo narodu koji mi rekoše govoreći: Olakšaj jaram koji je metnuo na nas tvoj otac.
10
Tada mu odgovoriše mladići koji odrastoše s njim, i rekoše: Ovako kaži narodu što ti reče: Otac je tvoj metnuo na nas težak jaram, nego ti nam olakšaj; ovako im reci: Moj mali prst deblji je od bedara oca mog.
11
Otac je moj metnuo na vas težak jaram, a ja ću još dometnuti na vaš jaram; otac vas je moj šibao bičevima, a ja ću vas šibati bodljivim bičevima.
12
A treći dan dođe Jerovoam i sav narod k Rovoamu kako im beše kazao car rekavši: Dođite opet k meni do tri dana.
13
I car im odgovori oštro, jer ostavi car Rovoam savet starački,
14
i odgovori im kako ga savetovaše mladići, govoreći: Moj je otac metnuo na vas težak jaram, a ja ću još dometnuti na nj; otac vas je moj šibao bičevima, a ja ću bodljivim bičevima.
15
I car se ogluši naroda, jer Bog beše tako uredio da bi potvrdio Gospod reč svoju što je rekao preko Ahije Silomljanina Jerovoamu, sinu Navatovom.
16
A kad vide sav Izrailj da ih se car ogluši, odgovori narod caru govoreći:
Kakav deo mi imamo s Davidom?
Nemamo nasledstvo sa sinom Jesejevim.
Svak u svoj šator, Izrailju!
A ti, Davide, sad gledaj svoju kuću. Tako otide sav Izrailj u šatore svoje.
17
Samo nad sinovima Izrailjevim koji življahu po gradovima Judinim zacari se Rovoam.
18
I car Rovoam posla Adorama koji beše nad dankom, ali ga sinovi Izrailjevi zasuše kamenjem, te pogibe. Tada car Rovoam brže sede na kola, te pobeže u Jerusalim.
19
Tako otpade Izrailj od doma Davidovog do današnjeg dana.
2 Letopisu
Capítulo 10
1
Tedy odšel Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.
2
Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa v Egyptě, kamž byl utekl před králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta.
3
Nebo poslali a povolali ho. Tedy přišed Jeroboám i všecken Izrael, mluvili k Roboámovi, řkouce:
4
Otec tvůj stížil jho naše, protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemene jeho těžkého, kteréž vložil na nás, a budeme tobě sloužiti.
5
Kterýž řekl jim: Po třech dnech navraťte se ke mně. I odšel lid.
6
V tom radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho, ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomu?
7
I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže se dobrotivě ukážeš lidu tomuto a povolíš jim, a mluviti budeš přívětivě, budou služebníci tvoji po všecky dny.
8
Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž odrostli s ním, a stávali před ním.
9
A řekl jim: Co vy radíte, jakou máme dáti odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vložil otec tvůj na nás?
10
Jemuž odpověděli mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj stížil jho naše, ty pak polehč nám, takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest, nežli bedra otce mého.
11
Nyní tedy, otec můj těžké břímě vzložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.
12
Potom přišel Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl vyřkl král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.
13
I odpověděl jim král tvrdě. Nebo opustil král Roboám radu starců,
14
A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj stížil jho vaše, já pak k němu přidám; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.
15
A tak neuposlechl král lidu. (Příčina zajisté byla od Boha, aby naplnil Hospodin řeč svou, kterouž mluvil skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.)
16
Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi, řkouce: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. Jeden každý k stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy všecken Izrael k stanům svým,
17
Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.
18
A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
19
A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.