Comparar
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak 11
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak
Capítulo 11
1
A Gospod reče Mojsiju: Još ću jedno zlo pustiti na Faraona i na Misir, pa će vas onda pustiti; pustiće sasvim, i još će vas terati.
2
A sada kaži narodu neka svaki čovek ište u suseda svog i svaka žena u susede svoje nakita srebrnih i nakita zlatnih.
3
I Gospod učini te narod nađe ljubav u Misiraca; i sam Mojsije beše vrlo velik čovek u zemlji misirskoj kod sluga Faraonovih i kod naroda.
4
I reče Mojsije: Ovako veli Gospod: Oko ponoći proći ću kroz Misir,
5
i pomreće svi prvenci u zemlji misirskoj, od prvenca Faraonovog, koji htede sedeti na prestolu njegovom, do prvenca sluškinje za žrvnjem, i od stoke šta je god prvenac.
6
I biće vika velika po svoj zemlji misirskoj, kakve još nije bilo niti će je kad biti.
7
A kod sinova Izrailjevih nigde neće ni pas jezikom svojim maći ni među ljudima ni među stokom, da znate da je Gospod učinio razliku između Izrailjaca i Misiraca.
8
I doći će sve te sluge tvoje k meni, i pokloniće mi se govoreći: Idi, i ti i sav narod koji je pristao za tobom. I onda ću izaći. I otide Mojsije od Faraona s velikim gnevom.
9
A Gospod reče Mojsiju: Neće vas poslušati Faraon, da bih umnožio čudesa svoja u zemlji misirskoj.
10
I Mojsije i Aron učiniše sva ova čudesa pred Faraonom, a Gospod učini te otvrdnu srce Faraonu, i ne pusti sinove Izrailjeve iz zemlje svoje.
2 Mojžíšova
Capítulo 11
1
Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.
2
Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.
3
A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.)
4
I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta.
5
A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.
6
I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.
7
U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.
8
I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.
9
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.
10
Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.