Comparar
Knjiga o sudijama 15
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga o sudijama
Capítulo 15
1
A posle nekoliko dana, o pšeničnoj žetvi, dođe Samson da pohodi ženu svoju donesavši joj jare, i reče: Idem k ženi svojoj u ložnicu. Ali mu otac njen ne dade da uđe.
2
Jer reče otac njen: Ja mišljah zacelo da ti nije po volji, pa je dadoh drugu tvom; nego mlađa sestra njena nije li lepša od nje? Uzmi nju mesto one.
3
A Samson im reče: Ja neću biti kriv Filistejima kad im učinim zlo.
4
I otišavši Samson uhvati trista lisica, i uze luča, i sveza po dve u repove, i metnu po jedan luč među dva repa.
5
Pa zapali lučeve, i pusti u letinu filistejsku, i popali letinu požnjevenu i nepožnjevenu, i vinograde i maslinike.
6
Tada Filisteji rekoše: Ko je to učinio? I odgovoriše: Samson zet Tamnaćaninov, jer mu uze ženu i dade je drugu njegovom. Tada dođoše Filisteji i spališe ognjem nju i oca njenog.
7
A Samson im reče: Ako ste i učinili tako, opet ću vam se osvetiti, pa ću se onda okaniti.
8
I polomi ih ljuto nogama po bedrima: Potom otide i nastani se u pećini od stene Itama
9
Tada iziđoše Filisteji i stadoše u logor prema Judi, i raširiše se do Lehije.
10
A ljudi od Jude rekoše: Što ste izašli na nas? I odgovoriše: Izašli smo da svežemo Samsona i da mu učinimo kako je on nama učinio.
11
Tada iziđe tri hiljade ljudi iz Jude k pećini u steni Itamu, i rekoše Samsonu: Ne znaš li da Filisteji vladaju nad nama? A on im reče: Kako su oni meni učinili tako ja učinih njima.
12
Oni mu rekoše: Došli smo da te svežemo i predamo u ruke Filistejima. A Samson im reče: Zakunite mi se da nećete vi uložiti na me.
13
Oni mu odgovoriše i rekoše: Nećemo; nego ćemo te samo svezati i predati u njihove ruke, ali te nećemo pogubiti. I svezaše ga u dva nova uža i odvedoše ga iz stene.
14
I kad on dođe do Lehije, Filisteji ga sretoše vičući od radosti; a Duh Gospodnji siđe na nj, i uža na rukama njegovim postaše kao konci izgoreli od vatre, i spadoše sveze s ruku njegovih.
15
I on nađe čeljust magareću još sirovu, i pruživši ruku svoju uze je, i pobi njom hiljadu ljudi.
16
Potom reče Samson:
Čeljušću magarećom jednu gomilu, dve gomile,
čeljušću magarećom pobih hiljadu ljudi.
17
A kad izreče, baci čeljust iz ruke svoje, i nazva ono mesto Ramat-Lehija.
18
I beše žedan jako, te zavapi ka Gospodu i reče: Ti si učinio rukom sluge svog ovo izbavljenje veliko; a sad hoću li umreti od žeđi, ili ću pasti u ruke neobrezanima?
19
Tada Bog rascepi stenu u Lehiji, i poteče voda iz nje, te se napi, i povrati mu se duh i ožive. Zato se prozva onaj izvor En-Akore, koji je u Lehiji do današnjeg dana.
20
I bi sudija Izrailju za vremena filistejskog dvadeset godina.
Soudců
Capítulo 15
1
Stalo se pak po několika dnech, v čas žně pšeničné, že chtěje navštíviti Samson ženu svou, a přinésti s sebou kozlíka, řekl: Vejdu k ženě své do pokoje. A nedopustil mu otec její vjíti.
2
I řekl otec její: Domníval jsem se zajisté, že ji máš v nenávisti, protož dal jsem ji tovaryši tvému. Zdaliž není sestra její mladší pěknější než ona? Nechať jest tedy tvá místo oné.
3
I řekl jim Samson: Nebuduť já potom vinen Filistinským, když jim zle učiním.
4
Odšed tedy Samson, nalapal tři sta lišek, a vzav pochodně, obrátil jeden ocas k druhému, a dal vše jednu pochodni mezi dva ocasy do prostředka.
5
Potom zapálil ty pochodně, a pustil do obilí Filistinských, a popálil, jakž sžaté tak nesžaté, i vinice i olivoví.
6
I řekli Filistinští: Kdo je to učinil? Jimž odpovědíno: Samson zeť Tamnejského, proto že vzal ženu jeho a dal ji tovaryši jeho. Tedy přišedše Filistinští, spálili ji ohněm i otce jejího.
7
Tedy řekl jim Samson: Ač jste učinili tak, však až se lépe vymstím nad vámi, teprv přestanu.
8
I zbil je na hnátích i na bedrách porážkou velikou, a odšed, usadil se na vrchu skály Etam.
9
Pročež vytáhli Filistinští, a rozbivše stany proti Judovi, rozložili se až do Lechi.
10
Muži pak Juda řekli: Proč jste vytáhli proti nám? I odpověděli: Vytáhli jsme, abychom svázali Samsona, a učinili jemu tak, jako on nám učinil.
11
Tedy vyšlo tři tisíce mužů Juda k vrchu skály Etam, a řekli Samsonovi: Nevíš-liž, že panují nad námi Filistinští? Pročež jsi tedy nám to učinil? I odpověděl jim: Jakž mi učinili, tak jsem jim učinil.
12
Řekli také jemu: Přišli jsme, abychom tě svázali a vydali v ruku Filistinským. Tedy odpověděl jim Samson: Přisáhněte mi, že vy se na mne neoboříte.
13
Tedy mluvili jemu, řkouce: Nikoli, jediné tuze svížíce, vydáme tě v ruku jejich, ale nezabijeme tě. I svázali ho dvěma provazy novými, a svedli jej s skály.
14
Kterýž když přišel až do Lechi, Filistinští radostí křičeli proti němu. Přišel pak na něj Duch Hospodinův, a učiněni jsou provazové, kteříž byli na rukou jeho, jako niti lněné, když v ohni hoří, i spadli svazové s rukou jeho.
15
Tedy našel čelist osličí ještě vlhkou, a vztáh ruku svou, vzal ji a pobil ní tisíc mužů.
16
Protož řekl Samson: Èelistí osličí hromadu jednu, nýbrž dvě hromady, čelistí osličí zbil jsem tisíc mužů.
17
A když přestal mluviti, povrhl čelist z ruky své, a nazval to místo Ramat Lechi.
18
Žíznil pak velice, i volal k Hospodinu a řekl: Ty jsi učinil skrze ruce služebníka svého vysvobození toto veliké, nyní pak již žízní umru, aneb upadnu v ruku těch neobřezaných.
19
Tedy otevřel Bůh skálu v Lechi, i vyšly z ní vody, a napil se; i okřál, a jako ožil. Protož nazval jméno její studnice vzývajícího, kteráž jest v Lechi až do dnešního dne.
20
Soudil pak Izraele za času Filistinských dvadceti let.