Comparar
Knjiga proroka Isaije 56
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Isaije
Capítulo 56
1
Ovako veli Gospod:
Pazite na sud, i tvorite pravdu,
jer će skoro doći spasenje moje,
i pravda će se moja objaviti.
2
Blago čoveku koji tako čini,
i sinu čovečjem koji se drži toga
čuvajući subotu da se ne oskvrni,
čuvajući ruku svoju da ne učini zlo.
3
I neka ne govori tuđin koji pristane uz Gospoda:
Gospod me je odlučio od svog naroda;
i neka ne govori uškopljenik:
Gle, ja sam suvo drvo.
4
Jer ovako veli Gospod za uškopljenike:
Koji drže subote moje i izbiraju šta je meni ugodno, i drže zavet moj,
5
Njima ću dati u domu svom i među zidovima svojim mesto i ime
bolje nego sinova i kćeri,
ime večno daću svakome od njih, koje se neće zatrti.
6
A tuđine koji pristanu uz Gospoda
da Mu služe i da ljube ime Gospodnje, da Mu budu sluge,
koji god drže subotu da je ne oskvrne i drže zavet moj,
7
Njih ću dovesti na svetu goru svoju
i razveseliću ih u domu svom molitvenom;
žrtve njihove paljenice i druge žrtve biće ugodne na oltaru mom,
jer će se dom moj zvati dom molitve svim narodima.
8
Gospod Gospod govori,
koji sabira prognanike Izrailjeve:
Još ću mu sabrati osim onih koji su sabrani.
9
Sve zveri poljske, hodite da jedete, sve zveri šumske.
10
Svi su mu stražari slepi, ništa ne znaju,
svi su psi nemi, ne mogu lajati,
sanjivi su, leže, mio im je dremež.
11
I psi su proždrljivi, koji ne znaju za sitost;
i pastiri su koji ne znaju za razum,
svaki se okreće svojim putem,
svaki za svojom korišću sa svog kraja.
12
Hodite, uzeću vina i napićemo se silovitog pića,
i sutra će biti kao danas, i još mnogo više.
Izajáš
Capítulo 56
1
Toto praví Hospodin: Ostříhejte soudu, a čiňte spravedlnost; nebo brzo spasení mé přijde, a spravedlnost má zjevena bude.
2
Blahoslavený člověk, kterýž činí to, a syn člověka, kterýž se přídrží toho, ostříhaje soboty, aby jí nepoškvrňoval, a ostříhaje ruky své, aby nic zlého neučinila.
3
Nechť tedy nemluví cizozemec, kterýž se připojuje k Hospodinu, říkaje: Jistě odloučil mne Hospodin od lidu svého. Též ať neříká kleštěnec: Aj, já jsem dřevo suché.
4
Nebo toto praví Hospodin o kleštěncích, kteříž by ostříhali sobot mých, a zvolili to, což mi se líbí, a drželi smlouvu mou:
5
Že dám jim v domě svém a mezi zdmi svými místo, a jméno lepší nežli synů a dcer. Jméno věčné dám jim, kteréž nebude vyhlazeno.
6
Cizozemce pak, kteříž by se připojili k Hospodinu, aby sloužili jemu, a milovali jméno Hospodinovo, jsouce u něho za služebníky, všecky ostříhající soboty, aby jí nepoškvrňovali, a držící smlouvu mou,
7
Ty přivedu k hoře svatosti své, a obveselím je v domě svém modlitebném. Zápalové jejich a oběti jejich příjemné mi budou na oltáři mém; nebo dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů.
8
Pravíť Panovník Hospodin, kterýž shromažďuje rozehnané Izraelovy: Ještěť shromáždím k němu a k shromážděným jeho.
9
Všecka zvířata polní poďte žráti, i všecka zvířata lesní.
10
Strážní jeho jsou slepí, všickni napořád nic neznají, všickni jsou psi němí, aniž mohou štěkati; jsou ospalci, leží, milujíce dřímotu.
11
Nadto jsou psi obžerní, nevědí, kdy jsou syti; pročež sami se pasou. Neumějí učiti, všickni k cestám svým patří, jeden každý k zisku svému po své straně.
12
Poďte, naberu vína, a opojíme se nápojem opojným, a bude rovně zítřejší jako dnešní den, nýbrž větší a mnohem hojnější.