Comparar
Knjiga proroka Jeremije 23
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Jeremije
Capítulo 23
1
Teško pastirima koji potiru i razmeću stado paše moje! Govori Gospod.
2
Zato ovako veli Gospod Bog Izrailjev za pastire koji pasu narod moj: Vi razmetnuste ovce moje i razagnaste ih, i ne obilaziste ih; evo, ja ću vas obići za zloću dela vaših, govori Gospod.
3
I ostatak ovaca svojih ja ću skupiti iz svih zemalja u koje ih razagnah, i vratiću ih u torove njihove, gde će se naploditi i umnožiti.
4
I postaviću im pastire, koji će ih pasti, da se ne boje više i ne plaše i da ne pogine ni jedna, govori Gospod.
5
Gle, idu dani, govori Gospod, u koje ću podignuti Davidu Klicu pravednu, koja će carovati i biti srećna i činiti sud i pravdu na zemlji.
6
U Njegove dane spašće se Juda, i Izrailj će stanovati u miru, i ovo mu je ime kojim će se zvati: Gospod pravda naša.
7
Zato, evo, idu dani, govori Gospod, u koje se neće više govoriti: Tako da je živ Gospod, koji je izveo sinove Izrailjeve iz zemlje misirske;
8
nego: Tako da je živ Gospod, koji je izveo i doveo seme doma Izrailjevog iz severne zemlje i iz svih zemalja u koje ih bejah razagnao. I oni će sedeti u svojoj zemlji.
9
Radi proroka puca srce u meni,
trepeću sve kosti moje,
kao pijan sam
i kao čovek koga je osvojilo vino,
Gospoda radi
i Njegovih radi svetih reči.
10
Jer je zemlja puna preljubočinaca,
i s kletava tuži zemlja,
posušiše se paše u pustinji;
trk je njihov zao i moć njihova neprava.
11
Jer i prorok i sveštenik skvrne je,
nalazim i u domu svom zloću njihovu,
govori Gospod.
12
Za to će put njihov biti kao klizavica po tami,
gde će popuznuti i pasti;
jer ću pustiti na njih zlo,
godine pohođenja njihovog,
govori Gospod.
13
U proroka samarijskih video sam bezumlje,
prorokovahu Valom,
prelašćivahu narod moj Izrailja;
14
Ali u proroka jerusalimskih vidim strahotu:
čine preljubu i hode u laži,
ukrepljuju ruke zlikovcima
da se niko ne vrati od svoje zloće;
svi su mi kao Sodom,
i stanovnici njegovi kao Gomor.
15
Zato ovako veli Gospod nad vojskama o tim prorocima:
Evo, ja ću ih nahraniti pelenom i napojiću ih žuči;
jer od proroka jerusalimskih iziđe oskvrnjenje po svoj zemlji.
16
Ovako veli Gospod nad vojskama: Ne slušajte šta govore proroci koji vam prorokuju; varaju vas, govore utvare svog srca, ne iz usta Gospodnjih.
17
Jednako govore onima koji ne mare za me: Gospod je rekao: Imaćete mir; i svakome koji ide po misli srca svog govore: Neće doći na vas zlo.
18
Jer ko je stajao u veću Gospodnjem, i video ili čuo reč Njegovu?
Ko je pazio na reč Njegovu i čuo?
19
Evo, vihor Gospodnji, gnev,
izići će vihor, koji ne prestaje,
pašće na glavu bezbožnicima.
20
Neće se odvratiti gnev Gospodnji
dokle ne učini i izvrši šta je u srcu naumio;
najposle ćete razumeti to sasvim.
21
Ne slah tih proroka, a oni trčaše;
ne govorih im, a oni prorokovaše.
22
Da su stajali u mom veću,
tada bi kazivali moje reči narodu mom,
i odvraćali bi ih s puta njihovog zlog
i od zloće dela njihovih.
23
Jesam li ja Bog iz bliza, govori Gospod, a nisam Bog i iz daleka?
24
Može li se ko sakriti na tajno mesto da ga ja ne vidim? Govori Gospod; ne ispunjam li ja nebo i zemlju? Govori Gospod.
25
Čujem šta govore ti proroci koji u ime moje prorokuju laž govoreći: Snio sam, snio sam.
26
Dokle će to biti u srcu prorocima koji prorokuju laž, i prevaru srca svog prorokuju?
27
Koji misle da će učiniti da narod moj zaboravi ime moje uza sne njihove, koje pripovedaju jedan drugom, kao što zaboraviše oci njihovi ime moje uz Vala.
28
Prorok koji sni, neka pripoveda san; a u koga je reč moja, neka govori reč moju istinito; šta će pleva sa pšenicom? Govori Gospod.
29
Nije li reč moja kao oganj, govori Gospod, i kao malj koji razbija kamen?
30
Za to, evo me na te proroke, govori Gospod, koji kradu moje reči jedan od drugog.
31
Evo me na te proroke, veli Gospod, koji dižu jezik svoj i govore: On veli.
32
Evo me na one koji prorokuju lažne sne, veli Gospod, i pripovedajući ih zavode narod moj lažima svojim i hitrinom svojom; a ja ih nisam poslao niti sam im zapovedio; i neće ništa pomoći tome narodu, govori Gospod.
33
Ako te zapita ovaj narod ili koji prorok ili sveštenik govoreći: Kako je breme Gospodnje? Tada im reci: Kako breme? Ostaviću vas, govori Gospod.
34
A proroka i sveštenika i narod koji reče: Breme Gospodnje, ja ću pokarati tog čoveka i dom njegov.
35
Nego ovako govorite svaki bližnjemu svom i svaki bratu svom: Šta odgovori Gospod? I: Šta reče Gospod?
36
A bremena Gospodnjeg ne pominjite više, jer će svakome biti breme reč njegova, jer izvrćete reči Boga Živoga, Gospoda nad vojskama, Boga našeg.
37
Ovako reci proroku: Šta ti odgovori Gospod? I šta ti reče Gospod?
38
Ali kad kažete: Breme Gospodnje, zato ovako veli Gospod: Šta govorite tu reč: Breme Gospodnje, a ja slah k vama da vam kažu: Ne govorite: Breme Gospodnje,
39
zato evo me, ja ću vas zaboraviti sasvim i odbaciću od sebe vas i grad koji sam dao vama i ocima vašim.
40
I navaliću na vas porugu večnu i sramotu večnu koja se neće zaboraviti.
Jeremjáš
Capítulo 23
1
Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin.
2
Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích, kteříž pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštěvujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich, dí Hospodin.
3
Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a přivedu je zase do ovčinců jejich, kdežto ploditi a množiti se budou.
4
Nadto ustanovím nad nimi pastýře, kteříž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin.
5
Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.
6
Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše.
7
Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,
8
Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl a kterýž zprovodil símě domu Izraelského z země půlnoční i ze všech zemí, do nichž jsem byl je rozehnal, když se osadí v zemi své.
9
Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako člověk opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.
10
Nebo cizoložníků plná jest tato země, a příčinou křivých přísah kvílí země, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné, a moc jejich nepravá.
11
Nebo jakož prorok, tak kněz pokrytství páchají. Také v domě svém nacházím nešlechetnost jejich, dí Hospodin.
12
Pročež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákotě, na níž postrčeni budou a padnou, když uvedu na ně bídu v čas navštívení jejich, dí Hospodin.
13
Při prorocích zajisté Samařských viděl jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bále, a svodili lid můj Izraelský.
14
Ale při prorocích Jeruzalémských vidím hroznou věc, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posilňují také rukou nešlechetníků, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodomě, a obyvatele jeho za podobné Gomoře.
15
Protož takto praví Hospodin zástupů o prorocích těchto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od proroků Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi.
16
Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových.
17
Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého.
18
Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově, a viděl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je?
19
Aj, vichřice Hospodinova s prchlivostí vyjde, a to vichřice trvající; nad hlavou nešlechetných trvati bude.
20
Neodvrátíť se hněv Hospodinův, dokudž neučiní a nevykoná úmyslu srdce svého. A tehdáž porozumíte tomu cele,
21
Žeť jsem neposílal těch proroků, ale sami běželi, že jsem nemluvil k nim, a však oni prorokovali.
22
Nebo byť byli stáli v radě mé, jistě že by byli ohlašovali slova má lidu mému, a byliť by je odvraceli od cesty jejich zlé, a od nešlechetnosti předsevzetí jejich.
23
Zdaliž jsem já Bůh jen z blízka? dí Hospodin. A nejsem Bůh i z daleka?
24
Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin.
25
Slýchávámť, co říkají ti proroci, kteříž prorokují lež ve jménu mém, říkajíce: Měl jsem sen, měl jsem sen.
26
I dokudž to bude? Zdaliž v srdci těch proroků, kteříž prorokují, není lež? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého,
27
Kteříž obmýšlejí to, jak by vyrazili z paměti lidu mému jméno mé sny svými, kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému, jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé za příčinou Bále.
28
Prorok, kterýž má sen, nechť vypravuje sen, ale kterýž má slovo mé, nechť mluví slovo mé právě. Co jest té plevě do pšenice? dí Hospodin.
29
Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?
30
Protož aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž ukrádají slova má jeden každý před bližním svým.
31
Aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž chlubně mluví, říkajíce: Praví Hospodin.
32
Aj já, dí Hospodin, proti těm, kteříž prorokují sny lživé, a vypravujíce je, svodí lid můj lžmi svými a žvavostí svou, ješto jsem já jich neposlal, aniž jsem jim přikázal. Pročež naprosto nic neprospívají lidu tomuto, dí Hospodin.
33
Protož, když by se tázal tebe lid tento, neb některý prorok neb kněz, řka: Jaké jest břímě Hospodinovo? tedy rci jim: Jaké břímě? I to: Opustím vás, dí Hospodin.
34
Nebo proroka a kněze toho i lid ten, kterýž by řekl: Břímě Hospodinovo, jistě trestati budu muže toho i dům jeho.
35
Ale takto říkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému: Co odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?
36
Břemene pak Hospodinova nepřipomínejte více, sic by břemenem bylo jednomu každému slovo jeho, když byste převraceli slova Boha živého, Hospodina zástupů, Boha našeho.
37
Takto říkati budeš proroku: Coť odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?
38
Ale poněvadž říkáte: Břímě Hospodinovo, tedy takto praví Hospodin: Poněvadž říkáte slovo to: Břímě Hospodinovo, ješto jsem posílal k vám, říkaje: Neříkejte: Břímě Hospodinovo,
39
Protož aj, já jistě zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to město, kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim, od tváři své,
40
A uvedu na vás pohanění věčné i potupu věčnou, kteráž nepřijde v zapomenutí.