Comparar
Knjiga proroka Jezekilja 1
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Jezekilja
Capítulo 1
1
Godine tridesete, meseca četvrtog, petog dana, kad bejah među robljem na reci Hevaru, otvoriše se nebesa, i videh utvare Božje.
2
Petog dana tog meseca, pete godine od kako se zarobi car Joahin,
3
dođe reč Gospodnja Jezekilju sinu Vuzijevom, svešteniku, u zemlji haldejskoj na reci Hevaru, i onde dođe ruka Gospodnja nada nj.
4
I videh, i gle, silan vetar dolažaše od severa, i velik oblak i oganj koji se razgorevaše, i oko njega svetlost, a isred ognja kao jaka svetlost;
5
isred njega još kao četiri životinje, koje na oči behu nalik na čoveka;
6
i u svake behu četiri lica, i četiri krila u svake;
7
i noge im behu prave, a u stopalu behu im noge kao u teleta; i sevahu kao uglađena bronza.
8
I ruke im behu čovečje pod krilima nad četiri strane, i lica im i krila behu na četiri strane.
9
Sastavljena im behu krila jedno s drugim; i ne okretahu se idući, nego svaka iđaše na prema se.
10
I lice beše u sve četiri lice čovečje i lice lavovo s desne strane, a s leve strane lice volujsko i lice orlovo u sve četiri.
11
I lica im i krila behu razdeljena ozgo; u svake se dva krila sastavljahu jedno s drugim, a dva pokrivahu im telo.
12
I svaka iđaše pravo na prema se; iđahu kuda duh iđaše, i ne okretahu se idući.
13
I na oči behu te životinje kao živo ugljevlje, gorahu na oči kao sveće; taj oganj prolažaše između životinja i svetljaše se, i iz ognja izlažaše munja.
14
I životinje trčahu i vraćahu se kao munja.
15
I kad gledah životinje, gle, točak jedan beše na zemlji uza svaku životinju prema četiri lica njihova.
16
Obličjem i napravom behu točkovi kao boje hrisolitove, i sva četiri behu jednaka, i obličjem i napravom behu kao da je jedan točak u drugom.
17
Kad iđahu, iđahu sva četiri svaki na svoju stranu, i idući ne skretahu.
18
I naplaci im behu visoki strahota; i behu naplaci puni očiju unaokolo u sva četiri.
19
I kad iđahu životinje, iđahu i točkovi uz njih; i kad se životinje podizahu od zemlje, podizahu se i točkovi.
20
Kuda duh iđaše, onamo iđahu, i podizahu se točkovi prema njima, jer duh životinjski beše u točkovima.
21
Kad one iđahu, iđahu i oni; i kad one stajahu, stajahu i oni; i kad se one podizahu od zemlje, podizahu se i točkovi prema njima, jer duh životinjski beše u točkovima.
22
A nad glavama životinjama beše kao nebo, po viđenju kao kristal, strašno, razastrto ozgo, nad glavama njihovim.
23
A pod tim nebom behu im krila pružena, jedno prema drugom, a dva krila svakoj pokrivahu telo.
24
I čuh huku krila njihovih kad iđahu kao da beše huka velike vode, kao glas Svemogućeg i kao graja u logoru; i kad stajahu, spuštahu krila.
25
I kad stavši spuštahu krila, čujaše se glas ozgo iz neba, koje beše nad glavama njihovim.
26
I ozgo na onom nebu što im beše nad glavama, beše kao presto, po viđenju kao kamen safir, i na prestolu beše po obličju kao čovek.
27
I videh kao jaku svetlost, i u njoj unutra kao oganj naokolo, od bedara gore, a od bedara dole videh kao oganj i svetlost oko njega.
28
Kao duga u oblaku kad je kiša, takva na oči beše svetlost unaokolo. To beše viđenje slave Božje na očima; i kad videh, padoh na lice svoje, i čuh glas Nekoga koji govoraše.
Ezechiel
Capítulo 1
1
Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží.
2
Pátého dne téhož měsíce, pátého léta zajetí krále Joachina,
3
V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u řeky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova.
4
I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.
5
Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli.
6
A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo.
7
Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná.
8
Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách.
9
Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo.
10
Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich.
11
A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého, dvěma pak přikrývala těla svá.
12
A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.
13
Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.
14
Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.
15
A když jsem hleděl na ta zvířata, a aj, kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich.
16
Na pohledění byla kola, a udělání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla všecka ta kola, a byla na pohledění i udělání jejich, jako by bylo kolo u prostřed kola.
17
Na čtyři strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.
18
A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř kol plní byli očí.
19
Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola.
20
Kdekoli chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách.
21
Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat byl v kolách.
22
Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.
23
A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla, jedno připojené k druhému. Každé mělo dvě, jimiž se přikrývalo, každé, pravím, mělo dvě, jimiž přikrývalo tělo své.
24
I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila křídla svá.
25
Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála a spustila křídla svá.
26
Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka.
27
I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.
28
Na pohledění jako duha, kteráž bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas mluvícího.