Comparar
Knjiga proroka Jezekilja 36
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Jezekilja
Capítulo 36
1
Ti, sine čovečji, prorokuj gorama Izrailjevim, i reci: Gore Izrailjeve, čujte reč Gospodnju.
2
Ovako veli Gospod Gospod: Što neprijatelj govori za vas: Ha ha! Večne visine postaše naše nasledstvo;
3
zato prorokuj i reci: Ovako veli Gospod Gospod: Što vas pustoše i proždiru sa svih strana, da postanete nasledstvo ostalim narodima, i postaste priča i rug narodima,
4
zato, gore Izrailjeve, čujte reč Gospoda Gospoda; ovako veli Gospod gorama Izrailjevim i humovima, potocima i dolinama, i pustim razvalinama i gradovima ostavljenim, koje postaše grabež i podsmeh ostalim narodima unaokolo,
5
zato ovako veli Gospod Gospod: U ognju revnosti svoje govorih protiv ostalih naroda i protiv sve edomske, što osvojiše moju zemlju radujući se iz svega srca i rugajući se iz duše da bi je oplenili.
6
Zato prorokuj za zemlju Izrailjevu, i reci gorama i humovima, potocima i dolinama: Ovako veli Gospod Gospod: Evo, ja govorih u revnosti svojoj i u jarosti svojoj; što podnosite sramotu od naroda,
7
zato ovako veli Gospod Gospod: Ja podigoh ruku svoju da će narodi što su oko nas nositi sramotu svoju.
8
A vi, gore Izrailjeve, puštaćete grane svoje, i rod svoj nosićete narodu mom Izrailju, jer će skoro doći.
9
Jer evo me kod vas, i gledaću vas, i bićete rađene i zasevane.
10
I umnožiću u vama ljude, dom Izrailjev sav koliki je, i gradovi će se naseliti i pustoline sagraditi.
11
Umnožiću u vama ljude i stoku, i namnožiće se i naploditi, i naseliću vas kako biste pre; i učiniću vam dobra više nego pre; i poznaćete da sam ja Gospod.
12
I dovešću k vama ljude, narod svoj Izrailja, i naslediće vas, i bićete im nasledstvo, i nećete ih više zatirati.
13
Ovako veli Gospod Gospod: Što vam govore da ste zemlja koja proždire ljude i zatire svoje narode,
14
zato nećeš više proždirati ljudi, i naroda svojih nećeš više zatirati, govori Gospod Gospod.
15
I neću dati da se više u tebi čuje sramota od naroda, i ruga od naroda nećeš više podnositi, i nećeš više zatirati svojih naroda, govori Gospod Gospod.
16
Opet mi dođe reč Gospodnja govoreći:
17
Sine čovečji, dom Izrailjev živeći u svojoj zemlji oskvrni je svojim putem i svojim delima; put njihov beše preda mnom kao nečistota žene odvojene.
18
Zato izlih gnev svoj na njih radi krvi koju proliše na zemlju i radi gadnih bogova njihovih, kojima je oskvrniše.
19
I rasejah ih po narodima, i razasuše se po zemljama; po putevima njihovim i po delima njihovim sudih im.
20
I kad dođoše među narode, gde god dođoše oskvrniše sveto ime moje, a za njih se govoraše da su Gospodnji narod i da su iz zemlje njegove izašli.
21
Ali mi se sažali radi svetog imena mog, koje oskvrni dom Izrailjev u narodima u koje dođe.
22
Zato reci domu Izrailjevom: Ovako veli Gospod Gospod: Neću vas radi učiniti, dome Izrailjev, nego radi svetog imena svog, koje oskvrniste u narodima u koje dođoste;
23
i posvetiću ime svoje veliko oskvrnjeno u narodima, koje vi oskvrniste među njima; i narodi će poznati da sam ja Gospod, govori Gospod Gospod, kad se posvetim u vama pred njima.
24
Jer ću vas uzeti iz naroda, i pokupiću vas iz svih zemalja, i dovešću vas u vašu zemlju.
25
I pokropiću vas vodom čistom, i bićete čisti; ja ću vas očistiti od svih nečistota vaših i od svih gadnih bogova vaših.
26
I daću vam novo srce, i nov ću duh metnuti u vas, i izvadiću kameno srce iz tela vašeg, i daću vam srce mesno.
27
I duh svoj metnuću u vas, i učiniću da hodite po mojim uredbama i zakone moje da držite i izvršujete.
28
I nastavaćete u zemlji koju sam dao ocima vašim, i bićete mi narod i ja ću vam biti Bog.
29
I oprostiću vas svih nečistota vaših, i dozvaću žito i umnožiću ga, i neću pustiti na vas gladi.
30
I umnožiću rod na drvetima i rod na njivi, te nećete više podnositi sramote među narodima sa gladi.
31
I opomenućete se zlih puteva svojih i dela svojih koja ne behu dobra, i sami ćete sebi biti mrski za bezakonja svoja i za gadove svoje.
32
Neću vas radi učiniti, govori Gospod Gospod; znajte; posramite se i postidite se puteva svojih, dome Izrailjev.
33
Ovako veli Gospod Gospod: Kad vas očistim od svih bezakonja vaših, naseliću gradove, i pustoline će se opet sagraditi.
34
I pusta će se zemlja raditi, što je bila pusta pred svakim koji prolažaše.
35
I reći će se: Zemlja ova što beše pusta posta kao vrt edemski, i gradovi što behu pusti, razvaljeni i raskopani, utvrdiše se i naseliše se.
36
I narodi koji ostanu oko vas poznaće da ja Gospod sagrađujem razvaljeno i zasađujem opustelo. Ja Gospod rekoh, i učiniću.
37
Ovako veli Gospod Gospod: još će me tražiti dom Izrailjev da im učinim, da ih umnožim ljudima kao stado.
38
Kao sveto stado, kao stado u Jerusalimu o praznicima njihovim, tako će pusti gradovi biti puni stada ljudi, i poznaće da sam ja Gospod.
Ezechiel
Capítulo 36
1
Ty synu člověčí, prorokuj i o horách Izraelských a rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Hospodinovo.
2
Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říká ten nepřítel o vás: Aj, to dobře, takéť i výsosti věčné v dědictví se nám dostanou,
3
Protož prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Proto, proto že poplénili a sehltili vás vůkol, abyste byli za dědictví ostatku národů, a vydáni jste v pomluvu a v zlou pověst lidem,
4
Protož hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám i pahrbkům, potokům i údolím, pustinám hrozným i městům opuštěným, jenž jsou za loupež a posměch ostatku národů okolních,
5
Protož takto dí Panovník Hospodin: jistě že v ohni horlivosti své mluviti budu proti ostatku těch národů, i proti vší zemi Idumejské, kteříž sobě osobili zemi mou za dědictví, veselíce se z celého srdce, a pléníce s chutí, aby sídlo vyhnaných z něho bylo v loupež.
6
Protož prorokuj o zemi Izraelské, a mluv k horám a pahrbkům, potokům i k údolím: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já v horlivosti své a v prchlivosti své mluvím, proto že pohanění od národů snášíte.
7
Protož takto praví Panovník Hospodin: já zdvihna ruku svou, přisahám, že ti národové, kteříž jsou vůkol vás, pohanění své nésti musejí.
8
Vy pak hory Izraelské, ratolesti své vypouštěti, a ovoce své přinášeti budete lidu mému Izraelskému, když se přiblíží a přijdou.
9
Nebo aj, já jsem s vámi, a patřím na vás, abyste dělány a osívány byly.
10
A rozmnožím v vás lidi, všecken dům Izraelský, jakýžkoli jest, i budou se osazovati města, a pustiny vzdělávati.
11
Rozmnožím, pravím, v vás lidi i hovada, a budou se množiti a ploditi, i učiním, že bydliti budete jako za předešlých let vašich, čině vám dobře, více než v prvotinách vašich. A zvíte, že já jsem Hospodin.
12
Nebo uvedu do vás lidi, lid svůj Izraelský, a budou tebou dědičně vládnouti; a budeš jim za dědictví, aniž kdy více siroby na ně uvedeš.
13
Takto praví Panovník Hospodin: Proto že říkají vám, že jsi ty ta země, kteráž zžíráš lidi, a sirotky činíš z národů svých,
14
Protož nebudeš více zžírati lidi, a národů svých více k sirobě přivoditi, praví panovník Hospodin.
15
Aniž dopustím, aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů, aniž útržky lidské snášeti budeš více, ani ku pádu přivoditi více národů svých, praví Panovník Hospodin.
16
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
17
Synu člověčí, dům Izraelský, bydlíce v zemi své, poškvrnili jí cestou svou a skutky svými; podobná nečistotě ženy pro nečistotu oddělené byla cesta jejich před očima mýma.
18
Pročež vylil jsem prchlivost svou na ně, proto že krev vylévali na zemi, a ukydanými bohy svými poškvrnili jí.
19
I rozptýlil jsem je po národech, tak že rozplašeni jsou po zemích; podlé cesty jejich a podlé skutků jejich soudil jsem je.
20
Nýbrž odšedše mezi národy, kamž přišli, poškvrnili jména svatosti mé, když říkáno o nich: Že jsou lid Hospodinův, a že z jeho země vyšli.
21
Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své, kteréhož poškvrnili dům Izraelský mezi národy, kamž přišli.
22
Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Ne pro vás já to učiním, ó dome Izraelský, ale pro jméno svatosti své, kteréhož jste poškvrnili mezi národy, kamž jste přišli,
23
Abych posvětil jména svého velikého, kteréž bylo poškvrněno mezi národy, kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich, aby poznali národové, že já jsem Hospodin, praví Panovník Hospodin, když posvěcen budu v vás před očima jejich.
24
Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.
25
A pokropím vás vodou čistou, a čisti budete; ode všech poškvrn vašich, i ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás.
26
A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.
27
Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je.
28
I budete bydliti v zemi, kterouž jsem byl dal otcům vašim, a budete lidem mým, a já budu vaším Bohem.
29
Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich, a přivolám obilé, a rozmnožím je, a nedopustím na vás hladu.
30
Rozmnožím i ovoce stromů a úrody polní, tak že neponesete více potupy hladu mezi národy.
31
I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro ohavnosti vaše.
32
Ne pro vás já to učiním, praví Panovník Hospodin, známo vám buď. Zahanbětež se a zastyďte za cesty své, dome Izraelský.
33
Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterémž vás očistím ode všech nepravostí vašich, osadím města, a vzdělány budou pustiny.
34
A tak země pustá bude dělána, kteráž prvé byla pouští před očima každého tudy jdoucího.
35
I řeknou: Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden, ano i města pustá, zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena.
36
I zvědí národové, kteříž pozůstanou vůkol vás, že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny, a vysadil pustiny. Já Hospodin mluvil jsem i učiním.
37
Takto praví Panovník Hospodin: Ještě toho hledati bude při mně dům Izraelský, abych je rozmnožil. Rozmnožím je lidmi jako stády.
38
Jako stádo k obětem, jako stádo Jeruzalémské při slavnostech jeho, tak města pustá budou plná stád lidí, i zvědí, že já jsem Hospodin.