Comparar
Knjiga proroka Zaharije 4
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Knjiga proroka Zaharije
Capítulo 4
1
Potom vrati se anđeo koji mi govoraše, i probudi me kao čoveka koji se budi oda sna.
2
I reče mi: Šta vidiš? A ja rekoh: Vidim, eto, svećnjak sav od zlata, i gore na njemu čaša, i sedam žižaka njegovih na njemu, i sedam levaka za sedam žižaka što su gore na njemu,
3
i dve masline uza nj, jedna s desne strane čaši a jedna s leve.
4
I progovorih anđelu koji govoraše sa mnom, i rekoh: Šta je to, gospodaru moj?
5
A anđeo koji govoraše sa mnom odgovori i reče mi: Zar ne znaš šta je to? I rekoh: Ne, gospodaru moj.
6
A on odgovori i reče mi govoreći: To je reč Gospodnja Zorovavelju: ne silom ni krepošću nego Duhom mojim, veli Gospod nad vojskama.
7
Šta si ti, goro velika, pred Zorovaveljem? Ravnica; i on će izneti najviši kamen, s usklicima: Milost, milost njemu.
8
I dođe mi reč Gospodnja govoreći:
9
Ruke Zorovaveljeve osnovaše ovaj dom, ruke će njegove i dovršiti, i poznaćeš da me je Gospod nad vojskama poslao k vama.
10
Jer ko je prezreo dan malih stvari? Jer će se radovati kad vidi kamen merački u ruci Zorovavelju, onih sedam očiju Gospodnjih koji prelaze svu zemlju.
11
Tada odgovarajući rekoh mu: Šta su one dve masline s desne strane svećnjaku i s leve?
12
I opet progovorih i rekoh mu: Šta su one dve grančice maslinove, što su među dva levka zlatna, koji toče zlato?
13
I reče mi govoreći: Zar ne znaš šta je to? A ja rekoh: Ne, gospodaru moj.
14
Tada reče: To su dve masline koje stoje kod Gospoda sve zemlje.
Zacharjáš
Capítulo 4
1
Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.
2
I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.
3
A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.
4
Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?
5
A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
6
Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.
7
Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.
8
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9
Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.
10
Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?
11
Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?
12
Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?
13
I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.
14
Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.