Comparar
Korinćanima poslanica prva svetog apostola Pavla 14
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Korinćanima poslanica prva svetog apostola Pavla
Capítulo 14
1
Držite se ljubavi, a starajte se za duhovne darove, a osobito da prorokujete.
2
Jer koji govori jezike, ne govori ljudima nego Bogu: jer niko ne sluša, a on duhom govori tajne.
3
A koji prorokuje govori ljudima za popravljanje i utehu i utvrđenje.
4
Jer koji govori jezike sebe popravlja, a koji prorokuje crkvu popravlja.
5
Ali ja bih hteo da vi svi govorite jezike, a još više da prorokujete: jer je veći onaj koji prorokuje negoli koji govori jezike, već ako ko kazuje, da se crkva popravlja.
6
A sad, braćo, ako dođem k vama jezike govoreći, kakvu ću korist učiniti ako vam ne govorim ili u otkrivenju, ili u razumu, ili u proroštvu, ili u nauci?
7
Kao neke stvari bezdušne koje daju glas, bila svirala ili gusle, ako različan glas ne daju, kako će se razumeti šta se svira ili gudi?
8
Jer ako truba da nerazgovetan glas, ko će se pripraviti na boj?
9
Tako i vi ako nerazumljivu reč kažete jezikom, kako će se razumeti šta govorite? Jer ćete govoriti u vetar.
10
Ima na svetu Bog zna koliko različnih glasova, ali nijedan nije bez značenja.
11
Ako dakle ne znam silu glasa, biću nemac onom kome govorim, i onaj koji govori biće meni nemac.
12
Tako i vi, budući da se starate za duhovne darove, gledajte da budete onima bogati koji su na popravljanje crkve.
13
Zato, koji govori jezikom neka se moli Bogu da kazuje.
14
Jer ako se jezikom molim Bogu, moj se duh moli, a um je moj bez ploda.
15
Šta će se dakle činiti? Moliću se Bogu duhom, a moliću se i umom; hvaliću Boga duhom, a hvaliću i umom.
16
Jer kad blagosloviš duhom kako će onaj koji stoji mesto prostaka reći „Amin” po tvom blagoslovu, kad ne zna šta govoriš?
17
Ti dobro zahvaljuješ, ali se drugi ne popravlja.
18
Hvala Bogu mom što govorim jezike većma od svih vas.
19
Ali u crkvi volim pet reči umom svojim reći, da se i drugi pomognu, nego hiljadu reči jezikom.
20
Braćo! Ne budite deca umom, nego pakošću detinjite, a umom budite savršeni.
21
U zakonu piše: Drugim jezicima i drugim usnama govoriću narodu ovom, i ni tako me neće poslušati, govori Gospod.
22
Zato su jezici za znak ne onima koji veruju, nego koji ne veruju; a proroštvo ne onima koji ne veruju, nego koji veruju.
23
Ako se dakle skupi crkva sva na jedno mesto, i svi uzgovorite jezicima, a dođu i prostaci, ili nevernici, neće li reći da ste poludeli?
24
A ako svi prorokuju, i dođe kakav nevernik ili prostak, bude pokaran od svih i suđen od svih.
25
I tako tajne srca njegovog bivaju javljene, i tako padnuvši ničice pokloniće se Bogu, i kazaće da je zaista Bog s vama.
26
Šta će se dakle činiti, braćo? Kad se sabirate svaki od vas ima psalam, ima nauku, ima jezik, ima otkrivenje, ima kazivanje; a sve da biva na popravljanje.
27
Ako ko govori jezikom, ili po dvojica, ili najviše po trojica i to poredom; a jedan da kazuje.
28
Ako li ne bude nikoga da kazuje, neka ćuti u crkvi, a sebi neka govori i Bogu.
29
A proroci dva ili tri neka govore, i drugi neka rasuđuju.
30
Ako li se otkrije šta drugom koji sedi, neka čeka dok prvi ućuti.
31
Jer možete prorokovati svi, jedan po jedan, da se svi uče i svi da se teše.
32
I duhovi proročki pokoravaju se prorocima;
33
jer Bog nije Bog bune, nego mira, kao po svim crkvama svetih.
34
Žene vaše da ćute u crkvama; jer se njima ne dopusti da govore, nego da slušaju, kao što i zakon govori.
35
Ako li hoće čemu da se nauče, kod kuće muževe svoje neka pitaju; jer je ružno ženi da govori u crkvi.
36
Eda li od vas reč Božija iziđe? Ili samim vama dođe?
37
Ako ko misli da je prorok ili duhovan, neka razume šta vam pišem, jer su Gospodnje zapovesti.
38
Ako li ko ne razume, neka ne razume.
39
Zato, braćo moja, starajte se da prorokujete, i ne zabranjujte govoriti jezicima.
40
A sve neka biva pošteno i uredno.
1 Korintským
Capítulo 14
1
Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2
Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3
Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4
Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5
Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7
Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8
Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9
Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10
Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11
Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12
Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13
A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14
Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15
Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16
Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17
Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18
Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19
Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20
Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21
Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22
A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23
A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24
Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25
A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26
Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27
Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28
Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29
Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30
Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31
Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32
Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33
Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34
Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35
Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36
Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37
Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38
Pakli kdo neví, nevěz.
39
A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40
Všecko slušně a podle řádu ať se děje.