Comparar
Priče Solomunove 8
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Priče Solomunove
Capítulo 8
1
Ne viče li mudrost?
I razum ne pušta li glas svoj?
2
Navrh visina, na putu, na rasputicama stoji,
3
Kod vrata, na ulasku u grad, gde se otvaraju vrata, viče:
4
Vas vičem, o ljudi,
i glas svoj obraćam k sinovima ljudskim.
5
Naučite se ludi mudrosti,
i bezumni orazumite se.
6
Slušajte, jer ću govoriti velike stvari,
i usne moje otvarajući se kazivaće šta je pravo.
7
Jer usta moja govore istinu,
i mrska je usnama mojim bezbožnost.
8
Prave su sve reči usta mojih,
ništa nema u njima krivo ni izopačeno.
9
Sve su obične razumnom
i prave su onima koji nalaze znanje.
10
Primite nastavu moju, a ne srebro,
i znanje radije nego najbolje zlato.
11
Jer je bolja mudrost od dragog kamenja,
i šta je god najmilijih stvari ne mogu se izjednačiti s njom.
12
Ja mudrost boravim s razboritošću,
i razumno znanje nalazim.
13
Strah je Gospodnji mržnja na zlo;
ja mrzim na ponositost i na oholost
i na zli put i na usta opaka.
14
Moj je savet i šta god jeste;
ja sam razum i moja je sila.
15
Mnom carevi caruju,
i vladaoci postavljaju pravdu.
16
Mnom vladaju knezovi i poglavari i sve sudije zemaljske.
17
Ja ljubim one koji mene ljube,
i koji me dobro traže nalaze me.
18
U mene je bogatstvo i slava,
postojano dobro i pravda.
19
Plod je moj bolji od zlata i od najboljeg zlata,
i dobitak je moj bolji i od najboljeg srebra.
20
Putem pravednim hodim,
posred staza pravice,
21
Da onima koji me ljube dam ono što jeste,
i riznice njihove da napunim.
22
Gospod me je imao u početku puta svog,
pre dela svojih, pre svakog vremena.
23
Pre vekova postavljena sam,
pre početka, pre postanja zemlje.
24
Kad još ne beše bezdana, rodila sam se,
kad još ne beše izvora obilatih vodom.
25
Pre nego se gore osnovaše,
pre humova ja sam se rodila;
26
Još ne beše načinio zemlje ni polja
ni početka prahu vasiljenskom;
27
Kad je uređivao nebesa, onde bejah;
kad je razmeravao krug nad bezdanom.
28
Kad je utvrđivao oblake gore
i krepio izvore bezdanu;
29
Kad je postavljao moru među
i vodama da ne prestupaju zapovesti Njegove,
kad je postavljao temelje zemlji;
30
Tada bejah kod Njega hranjenica,
bejah Mu milina svaki dan,
i veseljah se pred Njim svagda;
31
Veseljah se na vasiljeni Njegovoj,
i milina mi je sa sinovima ljudskim.
32
Tako, dakle, sinovi, poslušajte me,
jer blago onima koji se drže puteva mojih.
33
Slušajte nastavu, i budite mudri,
i nemojte je odbaciti.
34
Blago čoveku koji me sluša
stražeći na vratima mojim svaki dan
i čuvajući pragove vrata mojih.
35
Jer ko mene nalazi, nalazi život
i dobija ljubav od Gospoda.
36
A ko o mene greši, čini krivo duši svojoj;
svi koji mrze na me, ljube smrt.
Přísloví
Capítulo 8
1
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.