Comparar
Prva knjiga dnevnika 29
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Prva knjiga dnevnika
Capítulo 29
1
Potom reče David svemu zboru: Jednog Solomuna, sina mog, izabrao je Gospod, mlado dete, a ovo je velik posao; jer neće biti čoveku taj dom nego Gospodu Bogu.
2
Ja koliko mogoh pripravih za dom Boga svog zlata za stvari zlatne, srebra za srebrne, bronze za bronzane, gvožđa za gvozdene, i drva za drvene, kamenja onihova, i kamenja za ukivanje, i kamenja za nakit i za vez, i svakojakog dragog kamenja, i kamena mramora izobila.
3
I još iz ljubavi k domu Boga svog, šta imam svog zlata i srebra, osim svega što sam pripravio za dom sveti, dajem i to na dom Boga svog:
4
Tri hiljade talanata zlata ofirskog, i sedam hiljada talanata čistog srebra, da se oblože zidovi domovima.
5
Zlato za zlatne stvari, a srebro za srebrne i za svako delo ruku umetničkih. A bi li jošte ko hteo dragovoljno šta danas priložiti Gospodu?
6
Tada dragovoljno priložiše knezovi domova otačkih i knezovi plemena Izrailjevih i hiljadnici i stotinici i knezovi nad poslovima carskim.
7
I dadoše za službu u domu Božijem zlata, pet hiljada talanata i deset hiljada zlatica, i srebra deset hiljada talanata, i bronze osamnaest hiljada talanata, i gvožđa sto hiljada talanata.
8
I kamenja u koga god beše svi dadoše u riznicu doma Gospodnjeg u ruke Jehila od sinova Girsonovih.
9
I radovaše se narod što dragovoljno prilagahu, jer prilagahu celim srcem Gospodu; i car se David radovaše veoma.
10
Potom David blagoslovi Gospoda pred svim zborom, i reče David: Blagosloven si Gospode Bože Izrailja, oca našeg od veka do veka.
11
Tvoje je, Gospode, veličanstvo i sila i slava i večnost i čast, i sve što je na nebu i na zemlji; Tvoje je, Gospode, carstvo, i Ti si uzvišen, svrh svega Poglavar;
12
bogatstvo i slava od Tebe je, i Ti vladaš svim, i u Tvojoj je ruci moć i sila, i u Tvojoj je ruci uzvisiti i ukrepiti sve.
13
Sada dakle, Bože naš, hvalimo Te i slavimo ime Tvoje slavno.
14
Jer ko sam ja i šta je moj narod da bismo mogli ovoliko prineti Tebi dragovoljno? Jer je od Tebe sve, i iz Tvojih ruku primivši dasmo Ti.
15
Jer smo došljaci pred Tobom i gosti kao svi oci naši; dani su naši na zemlji kao sen i nema stajanja.
16
Gospode Bože naš, sve ovo blago što Ti pripravismo za građenje doma imenu Tvom svetom, iz Tvoje je ruke, i sve je Tvoje.
17
Ali znam, Bože moj, da Ti ispituješ srca i šta je pravo hoćeš; ja pravim srcem dragovoljno prinesoh sve ovo, i s radošću videh narod Tvoj koji je ovde kako Ti dragovoljno prinosi.
18
Gospode Bože Avrama, Isaka i Izrailja, otaca naših, sačuvaj doveka ovu volju i pomisao srdačnu naroda svog, i upravljaj srce njihovo k sebi.
19
I Solomunu, sinu mom podaj srce pravo da bi držao zapovesti Tvoje, svedočanstva Tvoja i uredbe Tvoje, i da bi otvorio sve i da bi sazidao dvor ovaj za koji sam pripravio.
20
Potom reče David svemu zboru: Blagoslovite sada Gospoda Boga svog. I sav zbor blagoslovi Gospoda Boga otaca svojih, i savivši se pokloniše se Gospodu i caru.
21
I prinesoše Gospodu žrtve, i prinesoše Gospodu žrtve paljenice sutradan: hiljadu volova, hiljadu ovnova, hiljadu jaganjaca s nalivima njihovim, i drugih žrtava mnogo za sav narod.
22
I jedoše i piše pred Gospodom onaj dan veseleći se veoma. I postaviše drugom Solomuna, sina Davidovog carem, i pomazaše ga Gospodu za vođu a Sadoka za sveštenika.
23
I tako sede Solomun na presto Gospodnji da caruje mesto Davida oca svog, i beše srećan, i slušaše ga sav Izrailj.
24
I svi knezovi i junaci i svi sinovi cara Davida dadoše ruke da će biti pokorni caru Solomunu.
25
I Gospod uzvisi veoma Solomuna pred svim Izrailjem i dade mu slavu carsku kakve nijedan car pre njega nije imao u Izrailju.
26
Tako David, sin Jesejev, carova nad svim Izrailjem.
27
A vremena za koje carova nad Izrailjem beše četrdeset godina: a u Hevronu carova sedam godina, a u Jerusalimu carova trideset i tri godine.
28
I umre u dobroj starosti, sit života, bogatstva i slave; i zacari se Solomun, sin njegov, na njegovo mesto.
29
A dela cara Davida prva i poslednja eno su zapisana u knjizi Samuila videoca i u knjizi Natana proroka i u knjizi Gada videoca,
30
sa svim carovanjem njegovim i silom njegovom i s vremenima koja prođoše preko njega i Izrailja i svih carevina zemaljskih.
1 Letopisu
Capítulo 29
1
Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má.
2
Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně.
3
Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně,
4
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
5
Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu?
6
Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali.
7
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
8
Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského.
9
I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou.
10
A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky.
11
Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost.
12
I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti.
13
Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé.
14
Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě.
15
Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
16
Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci.
17
Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě.
18
Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě.
19
Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil.
20
Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
21
Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský.
22
I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze.
23
A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael.
24
Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi.
25
I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli.
26
Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem.
27
A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta.
28
I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho.
29
Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka,
30
Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.