Comparar
Sveto Jevanđelje po Jovanu 18
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Sveto Jevanđelje po Jovanu
Capítulo 18
1
I rekavši ovo Isus iziđe s učenicima svojim preko potoka Kedrona gde beše vrt, u koji uđe On i učenici Njegovi.
2
A Juda, izdajnik Njegov, znaše ono mesto; jer se Isus često skupljaše onde s učenicima svojim.
3
Onda Juda uze četu i od glavara svešteničkih i fariseja momke, i dođe onamo s fenjerima i sa svećama i s oružjem.
4
A Isus znajući sve što će biti od Njega iziđe i reče im: Koga tražite?
5
Odgovoriše Mu: Isusa Nazarećanina. Isus im reče: Ja sam. A s njima stajaše i Juda koji Ga izdavaše.
6
A kad im reče: Ja sam; izmakoše se natrag i popadaše na zemlju.
7
Onda ih opet zapita Isus: Koga tražite? A oni rekoše: Isusa Nazarećanina.
8
Isus im odgovori: Kazah vam da sam ja. Ako dakle mene tražite, ostavite ove nek idu.
9
Da se izvrši reč što reče: Ne izgubih ni jednog od onih koje si mi dao.
10
A Simon Petar imaše nož, pa ga izvadi i udari slugu poglavara svešteničkog, i odseče mu desno uho. A sluzi beše ime Malho.
11
Onda reče Isus Petru: Zadeni nož u nožnice. Čašu koju mi dade Otac zar da je ne pijem?
12
A četa i vojvoda i momci jevrejski uhvatiše Isusa i svezaše Ga,
13
i odvedoše Ga najpre Ani, jer beše tast Kajafi, koji beše poglavar sveštenički one godine.
14
A Kajafa beše onaj što dade savet Judejcima da je bolje da umre jedan čovek nego narod da propadne.
15
Za Isusom, pak, iđaše Simon Petar i drugi učenik; a učenik onaj beše poznat kod poglavara svešteničkog, i uđe s Isusom u dvor poglavara svešteničkog;
16
a Petar stajaše napolju kod vrata. Onda iziđe onaj učenik što beše poznat kod poglavara svešteničkog i reče vratarici te uvede Petra.
17
Onda reče sluškinja vratarica Petru: Da nisi i ti učenik ovog čoveka? On reče: Nisam.
18
A sluge i momci behu naložili oganj i stajahu te se grejahu, jer beše zima; a i Petar stajaše s njima i grejaše se.
19
Poglavar, pak, sveštenički zapita Isusa za učenike Njegove i za Njegovu nauku.
20
Isus mu odgovori: Ja govorih javno svetu, ja svagda učih u zbornici i u crkvi, gde se svagda skupljaju Judejci, i ništa tajno ne govorih.
21
Što pitaš mene? Pitaj one koji su slušali šta sam im govorio: evo ovi znaju šta sam ja govorio.
22
A kad On ovo reče, jedan od momaka koji stajahu onde udari Isusa po obrazu, i reče: Zar tako odgovaraš poglavaru svešteničkom?
23
Isus mu odgovori: Ako zlo rekoh, dokaži da je zlo; ako li dobro, zašto me biješ?
24
I Ana posla Ga svezanog Kajafi, poglavaru svešteničkom.
25
A Simon Petar stajaše i grejaše se. Onda mu rekoše: Da nisi i ti od učenika njegovih? A on se odreče i reče: Nisam.
26
Reče jedan od slugu poglavara svešteničkog koji beše rođak onome što mu Petar odseče uho: Ne videh li ja tebe u vrtu s njim?
27
Onda se Petar opet odreče; i odmah petao zapeva.
28
A Isusa povedoše od Kajafe u sudnicu. Ali beše jutro, i oni ne uđoše u sudnicu da se ne bi opoganili, nego da bi mogli jesti pashu.
29
Onda Pilat izađe k njima napolje i reče: Kakvu krivicu iznosite na ovog čoveka?
30
Odgovoriše mu i rekoše: Kad on ne bi bio zločinac ne bismo ga predali tebi.
31
A Pilat im reče: Uzmite ga vi i po zakonu svom sudite mu. A Jevreji mu rekoše: Mi ne smemo nikoga pogubiti.
32
Da se zbude reč Isusova koju reče kazujući kakvom će smrti umreti.
33
Onda uđe Pilat opet u sudnicu, i dozva Isusa, i reče Mu: Ti si car judejski?
34
Isus mu odgovori: Govoriš li ti to sam od sebe, ili ti drugi kazaše za mene?
35
Pilat odgovori: Zar sam ja Jevrejin? Rod tvoj i glavari sveštenički predaše te meni; šta si učinio?
36
Isus odgovori: Carstvo moje nije od ovog sveta; kad bi bilo od ovog sveta carstvo moje, onda bi sluge moje branile da ne bih bio predan Jevrejima; ali carstvo moje nije odavde.
37
Onda Mu reče Pilat: Dakle si ti car? Isus odgovori: Ti govoriš da sam ja car. Ja sam za to rođen, i zato dođoh na svet da svedočim istinu. I svaki koji je od istine sluša glas moj.
38
Reče Mu Pilat: Šta je istina? I ovo rekavši iziđe opet k Jevrejima, i reče im: Ja nikakve krivice ne nalazim na njemu.
39
A u vas je običaj da vam jednog pustim na pashu, hoćete li, dakle, da vam pustim cara judejskog?
40
Onda svi povikaše opet govoreći: Ne ovog, nego Varavu. A Varava beše hajduk.
Jan
Capítulo 18
1
To když pověděl Ježíš, vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i učedlníci jeho.
2
Věděl pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými.
3
Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od předních kněží a farizeů služebníky, přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí.
4
Ježíš pak věda všecko, což přijíti mělo na něj, vyšed proti nim, řekl jim: Koho hledáte?
5
Odpověděli jemu: Ježíše Nazaretského. Řekl jim Ježíš: Jáť jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
6
A jakž řekl jim: Já jsem, postoupili nazpět, a padli na zem.
7
I otázal se jich opět: Koho hledáte? A oni řekli: Ježíše Nazaretského.
8
Odpověděl Ježíš: Pověděl jsem vám, že já jsem. Poněvadž tedy mne hledáte, nechtež těchto, ať odejdou.
9
Aby se naplnila řeč, kterouž byl pověděl: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
10
Tedy Šimon Petr, maje meč, vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.
11
I řekl Ježíš Petrovi: Schovej meč svůj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
12
Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
13
A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášův, kterýž byl nejvyšším knězem toho léta.
14
Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židům, že by užitečné bylo, aby člověk jeden umřel za lid.
15
Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník. A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi, i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze.
16
Ale Petr stál u dveří vně. I vyšel ten druhý učedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knězi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
17
Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná: Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho? Řekl on: Nejsem.
18
Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteříž oheň udělali, nebo zima bylo, i zhřívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhřívaje se.
19
Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
20
Odpověděl jemu Ježíš: Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil,
21
Co se mne ptáš? Ptej se těch, kteříž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tiť vědí, co jsem já mluvil.
22
A když on to pověděl, jeden z služebníků, stoje tu, dal poliček Ježíšovi, řka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi?
23
Odpověděl mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svědectví vydej o zlém; pakli dobře, proč mne tepeš?
24
I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi.
25
Stál pak Šimon Petr, a zhříval se. Tedy řekli jemu: Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho? Zapřel on a řekl: Nejsem.
26
Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterémuž Petr uťal ucho: Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě?
27
Tedy Petr opět zapřel. A hned kohout zazpíval.
28
I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
29
Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl: Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto?
30
Odpověděli a řekli jemu: Byť tento nebyl zločinec, nedali bychom ho tobě.
31
I řekl jim Pilát: Vezměte vy jej, a podle Zákona vašeho suďte ho. I řekli mu Židé: Námť nesluší zabíti žádného.
32
Aby se řeč Ježíšova naplnila, kterouž řekl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.
33
Tedy Pilát všel opět do radného domu, i povolal Ježíše a řekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?
34
Odpověděl Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, čili jiní tobě pověděli o mně?
35
Odpověděl Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe. Co jsi učinil?
36
Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud.
37
I řekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Jáť jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj.
38
Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to řekl, opět vyšel k Židům, a dí jim: Já na něm žádné viny nenalézám.
39
Ale jest obyčej váš, abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc. Chcete-liž tedy, ať vám propustím Krále Židovského?
40
I zkřikli opět všickni, řkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.