Comparar
Sveto Jevanđelje po Mateju 20
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Sveto Jevanđelje po Mateju
Capítulo 20
1
Jer je carstvo nebesko kao čovek domaćin koji ujutru rano iziđe da naima poslenike u vinograd svoj.
2
I pogodivši se s poslenicima po groš na dan posla ih u vinograd svoj.
3
I izišavši u treći sat, vide druge gde stoje na trgu besposleni,
4
i njima reče: Idite i vi u moj vinograd, i šta bude pravo daću vam.
5
I oni otidoše. I opet izišavši u šesti i deveti sat, učini tako.
6
I u jedanaesti sat izišavši nađe druge gde stoje besposleni, i reče im: Što stojite ovde sav dan besposleni?
7
Rekoše mu: Niko nas ne najmi. Reče im: Idite i vi u moj vinograd, i šta bude pravo primićete.
8
A kad bi u veče, reče gospodar od vinograda k pristavu svom: Dozovi poslenike i podaj im platu počevši od poslednjih do prvih.
9
I došavši koji su u jedanaesti sat najmljeni primiše po groš.
10
A kad dođoše prvi, mišljahu da će više primiti: I primiše i oni po groš.
11
I primivši vikahu na gospodara.
12
Govoreći: Ovi poslednji jedan sat radiše, i izjednači ih s nama koji smo se čitav dan mučili i goreli.
13
A on odgovarajući reče jednom od njih: Prijatelju! Ja tebi ne činim krivo; nisi li pogodio sa mnom po groš?
14
Uzmi svoje pa idi; a ja hoću i ovom poslednjem da dam kao i tebi.
15
Ili zar ja nisam vlastan u svom činiti šta hoću? Zar je oko tvoje zlo što sam ja dobar?
16
Tako će biti poslednji prvi i prvi poslednji; jer je mnogo zvanih, a malo izbranih.
17
I pošavši Isus u Jerusalim uze nasamo dvanaest učenika na putu, i reče im:
18
Evo idem u Jerusalim, i Sin čovečiji biće predan glavarima svešteničkim i književnicima; i osudiće Ga na smrt;
19
i predaće Ga neznabošcima da Mu se rugaju i da Ga biju i razapnu; i treći dan ustaće.
20
Tada pristupi k Njemu mati sinova Zevedejevih sa svojim sinovima klanjajući Mu se i moleći Ga za nešto.
21
A On joj reče: Šta hoćeš? Reče Mu: Zapovedi da sedu ova moja dva sina, jedan s desne strane Tebi, a jedan s leve strane Tebi, u carstvu Tvom.
22
A Isus odgovarajući reče: Ne znate šta tražite; možete li piti čašu koju ću ja piti i krstiti se krštenjem kojim se ja krstim? Rekoše Mu: Možemo.
23
I reče im: Čašu dakle moju ispićete, i krstićete se krštenjem kojim se ja krstim; ali da sedete s desne strane meni i s leve, ne mogu ja dati, nego kome je ugotovio Otac moj.
24
I kad čuše ostalih deset učenika, rasrdiše se na ta dva brata.
25
A Isus dozvavši ih reče: Znate da knezovi narodni zapovedaju narodu, i poglavari upravljaju njim.
26
Ali među vama da ne bude tako; nego koji hoće da bude veći među vama, da vam služi.
27
I koji hoće među vama da bude prvi, da vam bude sluga.
28
Kao što ni Sin čovečiji nije došao da Mu služe, nego da služi i da dušu svoju u otkup da za mnoge.
29
I kad je izlazio iz Jerihona za Njim iđaše narod mnogi.
30
I gle, dva slepca seđahu kraj puta, i čuvši da Isus prolazi povikaše govoreći: Pomiluj nas Gospode, sine Davidov!
31
A narod prećaše im da ućute; a oni još većma povikaše govoreći: Pomiluj nas Gospode, sine Davidov!
32
I ustavivši se Isus dozva ih, i reče: Šta hoćete da vam učinim?
33
Rekoše Mu: Gospode, da se otvore oči naše.
34
I smilova se Isus, i dohvati se očiju njihovih, i odmah progledaše oči njihove, i otidoše za Njim.
Matouš
Capítulo 20
1
Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
2
Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
3
A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
4
I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
5
A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
6
Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
7
Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
8
Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
9
A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
10
Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
11
A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
12
Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
13
On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
14
Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
15
Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
16
Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
17
A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
18
Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
19
A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
20
Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
21
Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
22
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
23
Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
24
A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
25
Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
26
Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
27
A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
28
Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
29
A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
30
A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
31
Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
32
I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
33
Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
34
I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.