Comparar
Sveto Jevanđelje po Mateju 9
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Sveto Jevanđelje po Mateju
Capítulo 9
1
I ušavši u lađu pređe i dođe u svoj grad.
2
I gle, donesoše Mu uzeta koji ležaše na odru. I videvši Isus veru njihovu reče uzetom: Ne boj se, sinko, opraštaju ti se gresi tvoji.
3
I gle, neki od književnika rekoše u sebi: Ovaj huli na Boga.
4
I videći Isus pomisli njihove reče: Zašto zlo mislite u srcima svojim?
5
Jer šta je lakše reći: Opraštaju ti se gresi; ili reći: Ustani i hodi?
6
Ali da znate da vlast ima Sin čovečiji na zemlji opraštati grehe (tada reče uzetom): Ustani, uzmi odar svoj i idi doma.
7
I ustavši otide doma.
8
A ljudi videći čudiše se, i hvališe Boga, koji je dao vlast takvu ljudima.
9
I odlazeći Isus odande vide čoveka gde sedi na carini, po imenu Mateja, i reče mu: Hajde za mnom. I ustavši otide za Njim.
10
I kad jeđaše u kući, gle, mnogi carinici i grešnici dođoše i jeđahu s Isusom i s učenicima Njegovim.
11
I videvši to fariseji govorahu učenicima Njegovim: Zašto s carinicima i grešnicima učitelj vaš jede i pije?
12
A Isus čuvši to reče im: Ne trebaju zdravi lekara nego bolesni.
13
Nego idite i naučite se šta znači: Milosti hoću, a ne priloga. Jer ja nisam došao da zovem pravednike no grešnike na pokajanje.
14
Tada pristupiše k Njemu učenici Jovanovi govoreći: Zašto mi i fariseji postimo mnogo, a učenici tvoji ne poste?
15
A Isus reče im: Eda li mogu svatovi plakati dok je s njima ženik? Nego će doći vreme kad će se oteti od njih ženik, i onda će postiti.
16
Jer niko ne meće novu zakrpu na staru haljinu; jer će se zakrpa odadreti od haljine, i gora će rupa biti.
17
Niti se lije vino novo u mehove stare; inače mehovi prodru se i vino se prolije, i mehovi propadnu. Nego se lije vino novo u mehove nove, i oboje se sačuva.
18
Dok On tako govoraše njima, gle, knez nekakav dođe i klanjaše Mu se govoreći: Kći moja sad umre; nego dođi i metni na nju ruku svoju, i oživeće.
19
I ustavši Isus za njim pođe i učenici Njegovi.
20
I gle, žena koja je dvanaest godina bolovala od tečenja krvi pristupi sastrag i dohvati Mu se skuta od haljine Njegove.
21
Jer govoraše u sebi: Samo ako se dotaknem haljine Njegove, ozdraviću.
22
A Isus obazrevši se i videvši je reče: Ne boj se, kćeri; vera tvoja pomogla ti je. I ozdravi žena od tog časa.
23
I došavši Isus u dom knežev i videvši svirače i ljude zabunjene
24
reče im: Odstupite, jer devojka nije umrla, nego spava. I podsmevahu Mu se.
25
A kad istera ljude, uđe, i uhvati je za ruku, i usta devojka.
26
I otide glas ovaj po svoj zemlji onoj.
27
A kad je Isus odlazio odande, za Njim iđahu dva slepca vičući i govoreći: Pomiluj nas, sine Davidov!
28
A kad dođe u kuću, pristupiše k Njemu slepci, i reče im Isus: Verujete li da mogu to učiniti? A oni Mu rekoše: Da Gospode.
29
Tada dohvati se očiju njihovih govoreći: Po veri vašoj neka vam bude.
30
I otvoriše im se oči. I zapreti im Isus govoreći: Gledajte da niko ne dozna.
31
A oni izišavši razglasiše Ga po svoj zemlji onoj.
32
Kad oni pak iziđoše, gle, dovedoše k Njemu čoveka nemog i besnog.
33
I pošto izgna đavola, progovori nemi. I divljaše se narod govoreći: Nikada se toga nije videlo u Izrailju.
34
A fariseji govorahu: Pomoću kneza đavolskog izgoni đavole.
35
I prohođaše Isus po svim gradovima i selima učeći po zbornicama njihovim i propovedajući jevanđelje o carstvu, i isceljujući svaku bolest i svaku nemoć po ljudima.
36
A gledajući ljude sažali Mu se, jer behu smeteni i rasejani kao ovce bez pastira.
37
Tada reče učenicima svojim: Žetve je mnogo, a poslenika malo.
38
Molite se, dakle, Gospodaru od žetve da izvede poslenike na žetvu svoju.
Matouš
Capítulo 9
1
A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
2
A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
3
A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
4
A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?
5
Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?
6
Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
7
Tedy vstal a odšel do domu svého.
8
A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
9
A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
10
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
11
A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?
12
Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
13
Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
14
Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
15
I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
16
Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
17
Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
18
A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
19
A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
20
(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
21
Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
22
Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
23
Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
24
Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
25
A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
26
A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
27
A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
28
A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
29
Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
30
I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
31
Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
32
A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
33
A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
34
Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
35
I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
36
A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
37
Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
38
Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.