Comparar
Titu poslanica svetog apostola Pavla 1
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Titu poslanica svetog apostola Pavla
Capítulo 1
1
Od Pavla, sluge Božjeg, a apostola Isusa Hrista po veri izabranih Božjih i po poznanju istine pobožnosti,
2
za nadu večnog života, koji obeća nelažni Bog pre vremena večnih,
3
a javi u vremena svoja reč svoju propovedanjem, koje je meni povereno po zapovesti Spasitelja našeg Boga,
4
Titu, pravom sinu po veri nas obojice, blagodat, milost, mir od Boga Oca i Gospoda Isusa Hrista, Spasa našeg.
5
Zato te ostavih u Kritu da popraviš šta je nedovršeno, i da postaviš po svim gradovima sveštenike, kao što ti ja zapovedih,
6
ako je ko bez mane, jedne žene muž, i ima vernu decu, koju ne kore za kurvarstvo ili za nepokornost.
7
Jer vladika treba da je bez mane, kao Božji pristav; ne koji sebi ugađa, ne gnevljiv, ne pijanica, ne bojac, ne lakom na pogani dobitak;
8
nego gostoljubiv, blag, pošten, pravedan, svet, čist;
9
koji se drži verne reči po nauci, da bude kadar i savetovati sa zdravom naukom, i pokarati one koji se protive.
10
Jer ima mnogo neposlušnih, praznogovorljivih, i umom prevarenih, a osobito koji su iz obrezanja,
11
kojima treba usta zatvoriti; koji cele kuće izopačuju učeći šta ne treba, poganog dobitka radi.
12
A reče neko od njih, njihov prorok: Krićani svagda lažljivi, zli zverovi, besposleni trbusi.
13
Svedočanstvo je ovo istinito; zaradi tog uzroka karaj ih bez šteđenja, da budu zdravi u veri,
14
ne slušajući jevrejske gatalice ni zapovesti ljudi koji se odvraćaju od istine.
15
Čistima je sve čisto; a poganima i nevernima ništa nije čisto, nego je opoganjen njihov i um i savest.
16
Govore da poznaju Boga, a delima Ga se odriču; jer su mrski i neposlušni, i ni za kakvo dobro delo valjani.
Titovi
Capítulo 1
1
Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,
2
K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,
3
Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné:
4
Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.
5
Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil:
6
Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.
7
Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,
8
Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,
9
Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.
10
Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.
11
Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.
12
Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.
13
Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,
14
Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy.
15
Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
16
Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.