Comparar
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 25
Desplazamiento vinculadoLas dos columnas se desplazan juntas
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Capítulo 25
1
Još reče Gospod Mojsiju na gori sinajskoj govoreći:
2
Kaži sinovima Izrailjevim, i reci im: Kad dođete u zemlju koju vam ja dajem, neka praznuje zemlja subotu Gospodnju.
3
Šest godina zasevaj njivu svoju, i šest godina reži vinograd svoj i sabiraj rod.
4
A sedma godina neka bude subota za odmor zemlji, subota Gospodnja; nemoj sejati u polju svom ni rezati vinograd svoj.
5
Šta samo od sebe rodi iza žetve tvoje nemoj žeti, i grožđa u vinogradu svom nerezanom nemoj brati; neka bude godina odmora zemlji.
6
Ali šta rodi zemlja za počivanja svog, ono neka vam bude hrana, tebi i sluzi tvom i sluškinji tvojoj i najamniku tvom i ukućaninu tvom koji je kod tebe.
7
I stoci tvojoj i svim životinjama što su u tvojoj zemlji, sav rod njen neka bude hrana.
8
I nabroj sedam sedmina godina, sedam puta po sedam godina, tako da ti sedam sedmina godina bude četrdeset i devet godina.
9
Tada zapovedi neka zatrubi truba deseti dan sedmog meseca, na dan očišćenja neka trubi truba po svoj zemlji vašoj.
10
I posvetite godinu pedesetu, i proglasite slobodu u zemlji svima koji žive u njoj; to neka vam je oprosna godina, i tada se vratite svaki na svoju baštinu, i svaki u rod svoj vratite se.
11
Oprosna godina da vam je ta pedeseta godina; nemojte sejati, niti žanjite šta samo rodi te godine, niti berite grožđa u vinogradima nerezanim.
12
Jer je oprosna godina; neka vam je sveta; sa svakog polja jedite rod njegov.
13
Te godine oprosne vratite se svaki na svoju baštinu.
14
I ako prodaš šta bližnjemu svom ili kupiš šta od bližnjeg svog, ne varajte jedan drugog.
15
Prema broju godina po oprosnoj godini kupuj od bližnjeg svog, i prema broju godina u koje ćeš brati rod neka ti prodaje.
16
Što više bude godina to će cena biti veća onome što kupuješ, a što manje bude godina to će manja biti cena, jer ti se prodaje broj letina.
17
Zato ne varajte jedan drugog, nego se bojte Boga svog; jer sam ja Gospod Bog vaš.
18
Držite uredbe moje i čuvajte zakone moje i vršite ih, pa ćete živeti u zemlji bez straha.
19
I zemlja će rađati rod svoj, i ješćete ga, i bićete siti, i živećete u njoj bez straha.
20
I ako biste rekli: Šta ćemo jesti sedme godine, eto nećemo sejati niti ćemo brati letinu?
21
Pustiću blagoslov svoj na vas šeste godine, te će roditi za tri godine.
22
I sejaćete osme godine, a ješćete letinu staru do devete godine, dokle ne prispe rod njen, ješćete stari.
23
Ali da se zemlja ne prodaje za svagda, jer je moja zemlja, a vi ste došljaci i ukućani kod mene.
24
Zato po svoj zemlji države vaše neka se otkupljuju zemlje.
25
Ako osiromaši brat tvoj i proda nešto od baštine svoje, a posle dođe ko od roda njegovog najbliži njemu da otkupi, neka otkupi šta brat njegov prodade.
26
Ako li ne bi imao nikoga da otkupi, nego bi se pomogao i zglavio koliko treba za otkup,
27
onda neka odbije godine otkako je prodao, pa šta ostane neka isplati onom kome je prodao, i tako neka opet dođe do svoje baštine.
28
Ako li nema koliko bi trebalo vratiti, onda ostaje stvar prodana u onog koji je kupio do godine oprosne, a oprosne godine ostaviće se, i on će se vratiti na svoju baštinu.
29
Ko proda kuću u kojoj se sedi u mestu ograđenom zidom, vlastan je otkupiti je dokle se ne navrši godina dana od kako je proda; celu godinu dana ima vlast otkupiti je.
30
A ako ne otkupi za godinu dana, onda ostaje kuća u mestu ograđenom zidom onom koji je kupio sasvim od kolena na koleno, i neće je ostaviti oprosne godine.
31
A kuće po selima, koje nisu ograđene zidom, neka se uzimaju kao njive, mogu se otkupiti, i godine oprosne vraćaju se.
32
A mesta levitska i kuće u mestima njihovim, svagda mogu otkupiti Leviti.
33
Ali ko kupi od Levita, neka oprosne godine ostavi kupljenu kuću i šta je imao u mestu; jer kuće po mestima levitskim jesu njihove među sinovima Izrailjevim.
34
Ali polje pod mestima njihovim da se ne prodaje; jer je njihovo dostojanje doveka.
35
Ako osiromaši brat tvoj i iznemogne ruka njegova pored tebe, prihvati ga, i kao stranac i došljak neka poživi uz tebe.
36
Nemoj uzimati od njega kamate ni dobiti; nego se boj Boga, da bi poživeo brat tvoj uz tebe.
37
Novaca nemoj mu davati na kamatu, niti mu hrane svoje pozaimaj radi dobiti.
38
Ja sam Gospod Bog vaš, koji sam vas izveo iz zemlje misirske da vam dam zemlju hanansku i da vam budem Bog.
39
I ako osiromaši brat tvoj kod tebe tako da ti se proda, nemoj ga držati kao roba;
40
kao najamnik i kao došljak neka bude kod tebe; do oprosne godine neka služi kod tebe.
41
A onda neka ide od tebe sa sinovima svojim, neka se vrati u rod svoj, i na baštinu otaca svojih neka se vrati.
42
Jer su moje sluge, koje sam izveo iz zemlje misirske, neka se ne prodaju kao robovi.
43
Nemoj gospodariti nad njim žestoko, nego se boj Boga svog.
44
A rob tvoj i robinja tvoja što ćeš imati neka budu od onih naroda koji će biti oko vas, od njih kupujte roba i robinju.
45
I između stranaca koji budu kod vas, između njih kupujte i iz porodica onih koji budu kod vas, koji se rode u zemlji vašoj, i ti neka vam budu imanje.
46
Oni će postati vaši i sinova vaših nakon vas, i biće vam dostojanje, da vam svaku službu vrše do veka; ali nad braćom svojom, sinovima Izrailjevim, niko nad bratom svojim da ne gospodari žestoko.
47
Ako li se obogati došljak ili gost koji živi s tobom, a brat tvoj osiromaši kod njega tako da se proda došljaku, koji živi s tobom, ili kome god od tuđeg roda,
48
kad se proda, može se otkupiti; ko god od braće njegove neka ga otkupi;
49
ili stric njegov, ili sin strica njegovog neka ga otkupi, ili ko drugi od krvi njegove u rodu njegovom neka ga otkupi; ili ako se pomogne, neka se sam otkupi.
50
Neka se proračuna s kupcem svojim od godine kad se prodao godine oprosne, da cena za koju se prodao dođe prema broju godina; kao nadničaru neka mu se računa vreme koje je odslužio.
51
Ako ostaje još mnogo godina, prema njima neka plati otkup od cene za koju je kupljen.
52
Ako li ostaje malo godina do oprosne godine, neka se proračuna s njim, i neka plati otkup prema tim godinama.
53
Kao najamnik godišnji neka bude u njega, i neka ne gospodari nad njim žestoko na tvoje oči.
54
Ako li se ovako ne otkupi, neka otide godine oprosne i on i sinovi njegovi s njim.
55
Jer su sinovi Izrailjevi moje sluge, moje su sluge, koje sam izveo iz zemlje misirske; ja sam Gospod Bog vaš.
3 Mojžíšova
Capítulo 25
1
Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi na hoře Sinai, řka:
2
Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova.
3
Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obřezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její.
4
Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati.
5
Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznů vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpočinutí bude míti země.
6
Ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe,
7
I hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.
8
Sečteš také sobě sedm téhodnů let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby čas sedmi téhodnů let učinil tobě čtyřidceti devět let.
9
Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého měsíce v desátý den; v den očišťování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší.
10
I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde.
11
Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštěných vinic léta toho.
12
Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho.
13
Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému.
14
Když nějakou věc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš něco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého.
15
Vedlé počtu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé počtu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobě.
16
Èím více bude let, tím větší placení bude, a čím méně let, tím, menší placení bude; nebo počet úrod prodá tobě.
17
Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
18
Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.
19
A přinese vám země úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpečně v ní.
20
Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažďovati užitků svých?
21
Dám požehnání své vám léta šestého, tak že přinese úrody na tři léta.
22
I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré.
23
Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne.
24
A po vší zemi vládařství svého dopustíte dávati výplatu země.
25
Jestliže by ochudl bratr tvůj, tak že by prodal něco z statku svého, tedy přijde příbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou věc od bratra svého.
26
Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti učiniti, tak že shledal by, což potřebí k vyplacení:
27
Tedy počte léta prodaje svého, a navrátí, což zůstane, tomu, jemuž prodal; tak zase přijde k statku svému.
28
Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti měl, tedy zůstane věc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v čas léta milostivého, a on navrátí se zase k dědictví svému.
29
Když by kdo prodal dům k bydlení v městě hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho.
30
Pakliť ho nevyplatí dříve, než vyjde ten celý rok, tedy zůstane dům ten v městě hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dědičně v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létě milostivém.
31
Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole země počítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou.
32
Ale města Levítská, a domové v městech dědictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítů.
33
Ten pak, kdož vyplacuje, ať jest z Levítů. Aneb ať vyjde kupec z koupeného domu a města dědictví jeho v čas léta milostivého; nebo domové měst Levítských jsou dědictví jejich mezi syny Izraelskými.
34
Pole pak na předměstí měst jejich nebude prodáváno, nebo dědictví jejich věčné jest.
35
Jestliže by schudl bratr tvůj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též příchozí aneb podruh živiti se bude při tobě.
36
Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe.
37
Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého.
38
Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha.
39
Jestliže by pak schudl bratr tvůj u tebe, tak že by se prodal tobě, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké.
40
Jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.
41
Potom vyjde od tebe s dětmi svými, a navrátí se k čeledi své, a v dědictví otců svých navrátí se.
42
Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci.
43
Nebudeš panovati nad ním tvrdě, ale báti se budeš Boha svého.
44
Služebník pak tvůj aneb děvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národů těch, kteříž jsou vůkol vás; z nich kupovati budete služebníky a děvky.
45
I od synů bydlitelů, kteříž jsou u vás pohostinu, od těch kupovati budete, a z čeledí těch, kteříž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dědictví.
46
A vládnouti budete jimi právem dědičným, i synové vaší po vás, abyste je dědičně obdrželi. Na věčnost služby jejich užívati budete, ale nad bratřími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdě panovati.
47
Jestliže by pak zbohatl příchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvůj přišel by na chudobu při něm, tak že by se prodal příchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z čeledi cizí,
48
Když by se tedy prodal, může zase vyplacen býti. Někdo z bratří jeho vyplatí ho.
49
Buďto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb někdo z přátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se.
50
I počte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za něž jest prodán, byly vedlé počtu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane.
51
Jestliže ještě mnoho let zůstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z peněz, za něž koupen jest.
52
Pakli málo zůstává let do léta milostivého, tedy počte se s ním, a vedlé počtu let jeho navrátí výplatu svou.
53
Tak jako s čeledínem ročním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdě panovati před očima tvýma.
54
Pakli by se nevyplatil v těch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním.
55
Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.