Confronta
Ésaïe 25
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Ésaïe
Capitolo 25
1
Éternel, tu es mon Dieu; je t'exalterai, je célébrerai ton nom, car tu as accompli des choses merveilleuses, des conseils qui datent de loin, qui sont fidélité et vérité.
2
Car tu as fait d'une ville un monceau de pierres; d'une cité fortifiée, des ruines; d'un palais d'étrangers, qu'il ne soit plus une ville: il ne sera jamais rebâti.
3
C'est pourquoi le peuple fort te glorifiera; la cité des nations terribles te craindra.
4
Car tu as été au misérable un lieu fort, un lieu fort au pauvre dans sa détresse, un abri contre l'orage, une ombre contre la chaleur; car la tempête des terribles a été comme une pluie d'orage contre un mur.
5
Tu as rabaissé le bruit tumultueux des étrangers, comme la chaleur en un lieu aride; et comme la chaleur par l'ombre d'un nuage, le chant des terribles a été apaisé.
6
Et l'Éternel des armées fera, en cette montagne, à tous les peuples un festin de choses grasses, un festin de vins vieux, de choses grasses moelleuses, de vins vieux bien épurés.
7
Et il détruira en cette montagne la face du voile qui couvre tous les peuples, et la couverture qui est étendue sur toutes les nations.
8
Il engloutira la mort en victoire; et le Seigneur, l'Éternel, essuiera les larmes de dessus tout visage, et il ôtera l'opprobre de son peuple de dessus toute la terre; car l'Éternel a parlé.
9
Et il sera dit en ce jour-là: Voici, c'est ici notre Dieu; nous l'avons attendu, et il nous sauvera; c'est ici l'Éternel, nous l'avons attendu. Égayons-nous et réjouissons-nous dans sa délivrance;
10
car la main de l'Éternel reposera en cette montagne, et Moab sera foulé aux pieds sous lui comme la paille est foulée au fumier;
11
et il étendra ses mains au milieu de Moab comme celui qui nage les étend pour nager, et il abaissera son orgueil ainsi que les artifices de ses mains.
12
Et la forteresse des hautes défenses de tes murs, il l'abattra, il l'abaissera, il la mettra par terre jusque dans la poussière.
Izajáš
Capitolo 25
1
Hospodine, ty jsi Bůh můj, vyvyšovati tě budu, a oslavovati budu jméno tvé; nebo jsi učinil předivné věci. Rady tvé zdávna uložené jsou věrná pravda.
2
Nebo jsi obrátil město v hromadu, město hrazené v zříceninu, paláce cizozemců, aby nebyli městem, a na věky aby nebyli zase staveni.
3
Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou.
4
Nebo jsi byl hradem chudému, hradem nuznému v úzkosti jeho, útočištěm před povodní, zastíněním před horkem; (nebo vzteklost ukrutníků podvrátila by zed).
5
Hlučení cizozemců jsi přetrhl jako horkost v sucho, horkost stínem oblaku; zhouba ukrutných přetržena.
6
I učiní Hospodin zástupů všechněm národům na hoře této hody z věcí tučných, hody z vína vystálého, z věcí tučných, mozk v sobě majících, z vína vystálého a učištěného.
7
A zkazí na hoře této zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.
8
Sehltí i smrt u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; (nebo Hospodin mluvil).
9
Pročež řekne v ten den: Aj, Bůh náš tento jest, očekávaliť jsme na něj, a vysvobodil nás. Onť jest Hospodin, jehož jsme očekávali; plésati a veseliti se budeme v spasení jeho.
10
Nebo odpočine ruka Hospodinova na hoře této, a mlácen bude Moáb na místě svém, jako vymlacována bývá pleva do hnoje.
11
A roztáhneť ruce své u prostřed něho, jako roztahuje ten, kterýž plyne k plování, a poníží pýchy jeho rameny rukou svých.
12
A tak pevnost i výsost zdí tvých sehne, poníží a srazí na zem až do prachu.